Cesko.wiki Zmije paví
Author
Albert FloresZmije paví (Echis carinatus) je had z čeledi zmijovitých (Viperidae) žijící v jižní a jihozápadní Asii. Je to jeden z nejjedovatějších hadů ve svém areálu rozšíření a způsobila již mnoho smrtelných uštknutí lidí. Někdy se udává, že má na svědomí nejvíce lidských obětí ze všech hadů. Její nebezpečnost spočívá v tom, že má silný jed, vyskytuje se ve velkých počtech v oblastech, kde lidé chodí bosí nebo jen v sandálech, a je aktivní převážně v noci, tudíž ji lze snadno přehlédnout.
Synonyma
Pseudoboa carinata * Boa horatta * Scytale bizonatus * Echis ziczac * Vipera (Echis) superciliosa * Echis superciliosa * Echis carinata * Vipera carinata * Echis carinatus carinatus * Scytale bizonatus * Vipera echis * Vipera noratta * Echis carinata carinata
Taxonomie
| 021 | Latinský název | Poddruh popsal | Rozšíření |
|---|---|---|---|
| E. c. +more astolae | Mertens, 1970 | Pákistán (ostrov Astola) | |
| E. c. carinatus | (Schneider, 1801) | Poloostrovní Indie | |
| E. c. multisquamatus | Cherlin, 1981 | od Uzbekistánu do Íránu, v severním, východním a západním Pákistánu | |
| E. c. sinhaleyus | Deraniyagala, 1951 | Srí Lanka | |
| E. c. sochureki | Stemmler, 1969 | Jižní Afghánistán, Pákistán, severní Indie, jižní a střední Írán, Omán a SAE. |
Areál rozšíření
Zmije paví se vyskytuje na území Asie; na Indickém subkontinentu: v Indii, Srí Lance v Bangladéši a Pákistánu. Také na Blízkém východě: v Ománu, ve východních Spojených arabských emirátech, v Iráku a jihozápadním Íránu. +more Ve Střední Asii: v Afghánistánu, Uzbekistánu, Turkmenistánu a v Tádžikistánu (bližší rozšíření poddruhů #Taxonomie|výše).
Tato zmije je na většině svého areálu rozšíření velmi hojná, což dokládá např. fakt, kdy bylo nalezeno přes 2000 jedinců během 5 dnů v oblasti Ratnagiri poblíž Bombaje.
Popis
alt= Zmije paví dorůstá délky 50-80 cm.
Zbarvení má každý poddruh jiné, respektive takové, jakou má barvu podklad v území, kde žije. Základní barvou je nejčastěji hnědá až červená (spíše načervenalá), ale objevují se i různé odstíny těchto barev a přechodů, jako např. +more žlutavá až do zelena. Také chov a křížení jednotlivých poddruhů těchto zmijí způsobily proměnlivé a nezvyklé barvy. Kresba u zmije paví je typu pyramidium, neboli tzv. velké světlé ostře ohraničené základovou barvou dorzální skvrny na těle podlouhlého až okrouhlého tvaru. Laterální světlé skvrny obráceného písmene tvaru V jsou často spojené v laterální vlnící se pruh. Barva mezi těmito skvrnami je většinou stejná jako hřbetu.
Jed
Zmije paví má poměrně silný jed, mezi zmijemi patří k těm nejtoxičtějším, nicméně záleží na poddruhu, případně na oblasti výskytu. Smrtelná dávka LD50 dávaná nitrožilně laboratorním myším či králíkům dosahuje hodnot 0,1 až 1,9 mg/kg. +more Množství čistého jedu, jímž had disponuje, je asi 18 až 72 mg. Její jed působí zhoubně především na krev, ale zřejmě obsahuje i neurotoxickou složku.
Ekologie
Potrava
Oběťmi jejich nočních lovů se stávají obvykle drobní živočichové jako scinkové, gekoni, žáby a menší savci a hadi. Některé populace se specializují na větší bezobratlé živočichy, jako jsou stonožky nebo štíři.
Rozmnožování
Rozmnožování většinou probíhá ve vlhčím období roku (od dubna po červen). Zmije paví rodí v některých oblastech živá mláďata, jinde kladou vejce se zkrácenou dobou vývoje. +more Počet mláďat bývá v průměru 5-8, přičemž největší počet byl 23 mláďat.