Zpravodajské hodnoty

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Zpravodajské hodnoty jsou termínem označujícím kritéria a principy, kterými se řídí novináři při vytváření zpráv. Tyto hodnoty se týkají objektivity, správnosti, vyváženosti, nezávislosti a dalších faktorů, které mají zajistit, že informace, které novináři prezentují ve svých článcích, jsou spolehlivé a relevantní. Zpravodajské hodnoty mají za cíl sloužit veřejnosti a poskytovat jí komplexní a objektivní informace, které jí umožní si vytvořit vlastní názor na dění ve společnosti. Důležitou součástí zpravodajských hodnot je také respektování etických zásad, jako je ochrana lidské důstojnosti, zodpovědnost a upřímnost. Zpravodajské hodnoty jsou klíčovým prvkem novinářské profese a mají rozsáhlý vliv na kvalitu a důvěryhodnost médií.

Zpravodajské hodnoty (v angl.orig. news values) je pojem, který jako první použil Walter Lippmann ve své slavné knize Public Opinion z roku 1922, a který se od té doby stal jedním z klíčových konceptů mediálních studií. Zpravodajské hodnoty jsou znaky, které rozhodují o tom, zda se událost promění ve zprávu masových médií, a zda je zpráva zařazena do zpravodajství mainstreamových médií.

Typologie zpravodajských hodnot dle různých teoretiků

Walter Lippmann

Walter Lippmann byl prvním člověkem, který definoval zpravodajské hodnoty. Stalo se tak v roce 1922, kde o nich pojednával v publikaci Public Opinion. +more Celkem jich je pět a ty značí, jaké události v moderní společnosti se stanou zprávou:.

* Jednoznačnost

* Překvapení

* Prostorová blízkost

* Osobní zaujetí

* Konflikt

Galtung a Rugeová

Asi nejvlivnější studii zpravodajských hodnot představili norští badatelé Johan Galtung a Marie Rugeová roku 1965, kteří analyzovali strukturu norského zahraničního zpravodajství (jejich zpravodajské hodnoty se tedy plně nevztahují na každý typ zpravodajství a většina studií o news values se dodnes včleněna do diskuse o zastoupení různých zemí ve zpravodajství globálních i lokálních médií). Určili dvanáct faktorů, které v součinnosti s novinářskou rutinou předurčují událost ke zpravodajskému zpracování:

* Frekvence - událost vyvinutá během jednoho dne má větší šanci stát se zprávou než událost rozvíjející se delší časový úsek

* Jednoznačnost - jasnější událost (povodeň) má větší šanci být zprávou než ta vyžadující vysvětlení (např. postupná eroze půdy)

* Etnocentrismus - čím je událost více blízká hodnotám dané kultury (v Evropě např. stávka, fotbal), tím spíše se stane zprávou, než kulturně nesrozumitelná událost (např. +more islámský svátek).

* Souznění - čím více událost vychází vstříc přáním a tužbám publika (i nevědomým), tím spíše se stane zprávou

* Překvapení - čím je událost nečekanější (např. atentát), tím spíše se stane zprávou.

* Kontinuita - pokud o události už média jednou informovala, roste pravděpodobnost, že o ní budou informovat znovu

* Variace - pokud se médium věnuje zejména domácímu zpravodajství, pravděpodobně kvůli vyvážení zařadí i několik krátkých zpráv ze zahraničí, byť by nebyly jinak zpravodajsky důležité, zejména pokud nějak doplňují či připomínají domácí události

* Vztah k elitním národům - o sněhové kalamitě v USA, Číně či Rusku se bude informovat spíše než o kalamitě v Mongolsku

* Vztah k elitním osobám

* Personalizace - události, které lze převést na vyprávění o osobnostech, zejména vlivných a slavných, se spíše stanou zprávou

* Negativita - čím je událost negativnější, tím spíše bude médii zachycena

* Práh pozornosti - ostatní faktory musí mít určitou základní míru intenzity

Galtung a Rugeová zároveň definovali hypotézu aditivity a hypotézu komplementarity. Hypotéza aditivity říká, že čím více se uvedených faktorů u jedné zprávy sejde, tím větší je pravděpodnost, že se stane zprávou. +more Hypotéza komplementarity pak, že pokud události některý z uvedených faktorů chybí, musí být jiný faktor naopak naddimenzován, aby se událost proměnila ve zprávu.

Rosengrenův ekonomický pohled

Karl Erik Rosengren přišel roku 1970 se studií, v níž otevřeně polemizoval se závěry Galtunga a Rugeové. Zkoumal zpravodajství o 272 parlamentních volbách v letech 1961 - 70 v denících Times (Spojené království), Neues Deutschland (NDR) a Dagens Nyheter (Švédsko). +more Dospěl přitom k přesvědčení, že zdaleka rozhodujícím faktorem je ekonomika, zejména intenzita vzájemného obchodu mezi zeměmi - čím větší je obchodní výměna mezi zeměmi, tím větší je pravděpodobnost, že se zpráva o jedné zemi dostane do zpravodajství v druhé zemi.

Wilkeho názory na negativitu

Jürgen Wilke přinesl roku 1984 studii, která za zdaleka nejdůležitější zpravodajské hodnoty označil:

* Personalizaci

* Vztah k elitním národům

* Negativitu

Negativitě se Wilke specificky věnoval a vysvětlil, proč je pro média tak klíčovým faktorem:

* Negativní události mají krátkodobý charakter (např. bitka fotbalových fanoušků), pozitivní jsou spíše dlouho se rozvíjejícími trendy (např. +more budování sítě sociálních zařízení pro děti), což vyhovuje mediální periodicitě (zejména televizního zpravodajství a deníků).

* Negativní události jsou jednoznačné - o negativitě povodně se lidé spíše shodnou, než o pozitivitě posilování koruny

* Negativní události jsou konsonantní - lidé v industriálních společnostech mají představu zlého, nebezpečného světa, a negativní zprávu snadno přijmou jako potvrzující jejich vidění světa

* Negativní události se objevuje nečekaně a náhle