Zápor

Technology

12 hours ago

Author

Zápor (negace) v lingvistice znamená popření obsahu věty (výpovědi), části věty, větného členu nebo slova.

Druhy záporu

Rozlišuje se zápor: * větný - popírá obsah věty, může být: ** obecný, kdy popírá všechny možné případy: Nikdo nepřišel., ** částečný, který popírá jen část případů: Někdo nepřišel.

:Prostředky tvoření: # záporka ne před určitým slovesem: Dopis jsem ne'dostal. # záporná zájmena, záporná příslovce + záporné sloveso určité: Nikdo ho nikdy neviděl. +more # záporka ani + záporné sloveso určité: Ne'ozval se ani hlásek.

* 'členský - popírá platnost jednoho větného členu: Ne' mně, ale jemu to říkej. * 'slovní - popírá význam samotného slova. +more Tvoří se pomocí záporky ne- a vytváří se od podstatných a přídavných jmen, příslovcí a číslovek, výjimečně zájmen: nechuť, nechutný, nechutně, nejeden, nemnoho, nejá. Kladné a záporné slovo zpravidla vytvářejí antonymní dvojici: přítel - nepřítel, velký - nevelký; u některých slov původní (kladný) význam zanikl a užívá se pouze záporný výraz: nezbeda, nerost. Ve staré češtině se záporná předpona ne- přidávala i pro zesílení negativity daného slova, které tak navzdory záporce představují synonymní výrazy (např. urvalý - neurvalý, v současné češtině se zachovaly dvojice stvůra - nestvůra a svár - nesvár).

Všechny tři formy záporu si mohou vzájemně konkurovat, přičemž se mírně mění význam věty: není to vhodné - je to nikoli vhodné - je to nevhodné.

V češtině se zápor tvoří obvykle záporkou ne, která se často připojuje jako předpona (nemám, neznámý), u zájmen a příslovcí předponou ni- (nikdo, nijak), případně záporné je již slovo samo (žádný).

Ve slovanských jazycích (včetně češtiny) je možná kumulace záporných slov ve větě, např. Ni'kdy to nikomu neříkej. +more V germánských jazycích obvykle může být ve větě pouze jeden záporný výraz, např. angl. Never say it to anybody (dosl. nikdy to někomu říkej), i když v hovorovém jazyce se také mohou kumulovat (např. slova We don’t need no education z písně Another Brick in the Wall od Pink Floyd).

Větný zápor se obvykle považuje za součást postojové modality věty.

Záporné otázky v češtině

Zápor lze v českých zjišťovacích otázkách použít k odstínění některých významů. Na první pohled se kladná a záporná otázka zdají synonymní (Byls včera v kině. +more Nebyls včera v kině. ), ale při bližším pohledu je mezi nimi významový rozdíl. Kladné otázky se obvykle používají, pokud mluvčí nepředjímá kladnou ani zápornou odpověď: * Půjdeš nakoupit. * Už je to uvařené.

Naopak formulace se slovesem v záporném tvaru se používá: * pro návrhy, pokyny: ** Nepůjdeš nakoupit. = Jdi nakoupit. +more * když mluvčí předpokládá kladnou odpověď: ** Není to už uvařené. = Myslím, že už je to uvařené. * když mluvčí předpokládá zápornou odpověď: ** Nevěříš mi. = Tak ty mi nevěříš. ** Nebyls nakoupit. = Nakoupit jsi asi nebyl. * pro vyjádření pochybností, obavy: ** Neřekl jsi mu to. = Doufám, že jsi mu to neřekl.

Pokud chce mluvčí zároveň vyjádřit údiv nad platností (neplatností) předpokládané odpovědi, připojí k otázce osobní zájmeno: * Ty půjdeš nakoupit? - Ty nepůjdeš nakoupit?