Ústřední hřbitov (Brno)

Ústřední hřbitov (lidově Centrálka) je největší hřbitov v Brně. Rozkládá se v katastrálním území Štýřice poblíž Vídeňské ulice, v nejjižnější oblasti městské části Brno-střed. Na severozápadním okraji hřbitova se nachází budova zdejšího krematoria, naopak na východě střední části se nachází památník sovětských a dalších zahraničních vojáků, kteří koncem druhé světové války padli při osvobozování Brna. Péči o hřbitov zajišťuje příspěvková organizace Správa hřbitovů města Brna.

Zřízen byl v roce 1883, v průběhu let byl několikrát rozšiřován. V současnosti se rozkládá na ploše 43 hektarů, díky čemuž je rozlohou druhým největším pohřebištěm v Česku (s rezervou a parkem má celkem 56 hektarů). +more Disponuje přibližně 80 000 hrobovými místy, v nichž bylo roku 2014 pochováno přibližně 400 000 osob. Dalších asi 45 000 zemřelých bylo rozptýleno, počet vsypů v té době byl asi 4 000.

Historie

Ústřední hřbitov byl zřízen roku 1883 podle polohového plánu a projektu Aloise Prastorfera z roku 1881. Otevřen byl 3. +more listopadu pohřbem desetiletého chlapce Jiřího Šimka. Parcely pro hřbitov získalo město Brno roku 1882 od obce Horní Heršpice, k jejímuž katastru původně náležely, a nově založený hřbitov se stal zároveň novým katastrálním územím Staré Brno II. Katastrální území Staré Brno II. se, spolu se hřbitovem, dočkalo dvojího rozšíření o další parcely, do té doby patřící k Horním Heršpicím. Roku 1915 se při dalším rozšíření Brna stalo toto katastrální území součástí nově vytvořeného katastrálního území Staré Brno a Vídeňka. Později byl hřbitov ještě rozšiřován například o parcely patřící původně k Bohunicím, na nichž vzniklo i krematorium.

K původnímu založení architekta Prastorfera postupně přibyly další objekty. Nejprve obřadní síň (zpočátku také nazývaná Výkropní kaple, 1924-1926), stojící ve spodní části u vstupu, od Bohuslava Fuchse, kterou tehdy navrhl jako zaměstnanec městské stavební kanceláře, a o málo později krematorium od Ernsta Wiesnera (1925-1930), který zvítězil ve veřejné architektonické soutěži.

Brno, Štýřice, Ústřední hřbitov, obřadní síň (2021-07-19; 01).jpg|Obřadní síň Brno, Crematorium.jpg|Krematorium

Čestné pohřebiště

Pohřebiště sovětských vojáků V jižní části hřbitova bylo v letech 1945-1946 vybudováno pietní území. +more Zde je pohřebiště členů odboje, sovětských vojáků a pohřebiště rumunských vojáků. Čestné pohřebiště tvoří samostatnou část a dominuje jí kolumbárium s urnami sovětských důstojníků. V prostoru mezi přístupovým schodištěm a kolumbáriem jsou hromadné hroby sovětských vojáků. Uprostřed pohřebiště stojí pilíř se sochou vojína. Toto pietní místo bylo upraveno v roce 1980 podle návrhu architekta Z. Denka. V roce 1989 bylo čestné pohřebiště prohlášeno národní kulturní památkou.

Seznam pohřbených osobností

Na hřbitově jsou uloženy ostatky mimo jiné těchto osobností:

* Absolon Karel (1877-1960), speleolog a archeolog; Čestný kruh, sk. 25e/hr. +more 57, * Arnold Josef (1824-1887), brněnský stavitel; původně sk. 18/hr. 143, od 1892 sk. 18/řada 2, hr. 286, od 2003 sk. 10/hr. 124-125, * Axman Miloš (1926-1990), sochař a rektor AVU; sk. 58/hr. 230, * Axmann Josef (1891-1947), sochař; sk. H4/hr. 123, * Babraj Konrád (1921-1991), sochař; sk. 12/hr. 130-4, * Bakala Břetislav (1897-1958), hudební skladatel a dirigent; Čestný kruh, sk. 25e/hr. 7-8, * Bárta Boleslav (1929-1991), moravský politik; sk. 25d/hr. 33-4, * Bartošová Fedora (1884-1941), učitelka a libretistka Janáčkovy opery Osud, sk. 106/hr. 8-9, * Barvič Josef (1853-1924), zakladatel prvního českého knihkupectví v Brně; sk. 70/hr. 126-7, * Bařina František (1863-1943), opat augustiniánského kláštera na Starém Brně, politik; sk. 2, řada 1/hr. 85, * Bauer Alois (1926-1945); strůjce atentátu na Augusta Gölzera, čestný hrob ve skupině 56a, * rodina Bauerů: Bauer Moritz (1812-1895), Bauer Viktor (1847-1911), Bauer Viktor Moritz Peter Maria (1876-1939), podnikatelé v cukrovarnictví a politici - původně sk. 12/hr. 1-5, hrob v roce 1992 zlikvidován, náhrobek přenesen do sk. 27/hr. 39-41 * Bezdíček Vilibald (1906-1991), pedagog, ministr školství; sk. H56/hr. 66, * Bláha Inocenc Arnošt (1879-1960), sociolog a filozof; sk. H6/hr. 404a, * Blatný Ivan (1919-1990), básník; Čestný kruh, sk. 25e/hr. 2, * Blatný Josef (1891-1980), hudební skladatel; sk. 38/hr. 67-68, * Blatný Lev (1894-1930), dramatik; Čestný kruh, sk. 25e/hr. 2, * Blažek Zdeněk (1905-1988), skladatel a ředitel brněnské konzervatoře;sk. 25e/hr. 5, * Blažka Vladimír (1920-1945); strůjce atentátu na Augusta Gölzera čestný hrob ve skupině 56a, * Bochořák Klement (1910-1981), básník; sk. 82/hr. 76-7, * Borůvka Otakar (1899-1995), matematik; Čestný kruh, sk. 25e/hr. 38, * Bracegirdle Thomas (1795-1873); podnikatel, spoluzakladatel První brněnské strojírny; sk. 14/hr. 39, * Brandl Vincenc (1834-1901), historik a archivář; sk. 28/hr. 89-90, * Brom Gustav (1921-1995), hudebník a dirigent; Čestný kruh, sk. 25e/hr. 36, * Budínský Jaroslav (1865-1939), politik a poslanec; sk. 54/hr. 62-63, * Bulín Hynek st. (1869-1950), právník a politik; sk. 61/hr. 6-8, * Bulín Hynek ml. (1908-1996), právník a slavista; sk. 61/hr. 6-8, * Caha Jaroslav Jan (1883-1941), moravskoslezský zemský prezident; sk. 28/hr. 102-3, * Červinka Inocenc Ladislav (1869-1952), archeolog, zakladatel Moravského archeologického klubu; sk. 9/hr. 6 (urna později uložena v Moravském zemském muzeu), * Demek Jaromír (1930-2017) geograf, zakladatel Goegrafického ústavu ČSAV; sk. 81/hr. 309-310, * Diblík Otakar (1929-1999), designér autobusu Škoda 706 RTO Brusel; sk. 103/hr. 225, * Dobrovský Josef (1753-1829), zakladatel slavistiky; sk. 32/hr. 4a, * Dopita Zdeněk (1912-1977), divadelní režisér, ředitel Divadla bratří Mrštíků; sk. 71/hr. 111-112, * Dostál Rudolf (1885-1973), botanik, morfolog a fyziolog rostlin, sk. 25e/hr. 20, * Dressler Alfred (1870-1919), sochař; sk. 62/hr. 111-112, * Dufek Antonín (1943-2023), historik umění, sk. H47/hr. 46, * Elgart-Sokol Karel (1874-1929), učitel, spisovatel a kritik; 25e/hr. 63, * Erban Evžen (1912-1994), politik a ministr; sk. 25b/hr. 59-60, * Fialová Vlasta (1928-1998), herečka; Čestný kruh, sk. 25e/hr. 37, * Filip František (1904-1957), tzv. Bezruký Frantík, podnikatel; sk. 62/hr. 1-2, * Firkušný Leoš (1905-1950), muzikolog, bratr Rudolfa Firkušného; sk. 15/hr. 44, * Firkušný Rudolf (1912-1994), klavirní virtuos; Čestný kruh, sk. 25e/hr. 43, * Freiwilig Erwin (1914-1966), brněnská figurka "Evžen Petrolín"; sk. 89/hr. 114-116, * Foltýn František (1891-1976), malíř; Čestný kruh, sk. 25e/hr. 48, * Fuchs Bohuslav (1895-1972), architekt; Čestný kruh, sk. 25e/hr. 53, * Gabriel Jiří (1930-2020), filosof a vysokoškolský pedagog, sk. H38/hr. 288, * Gabrielová Bronislava (1930-2005), historička umění, sk. H38/hr. 288, * Gerstbauer Valentin (1836-1898); obchodník se suknem; sk. 18/hr. 6-12, * Golombek Bedřich (1901-1961), novinář, beletrista; sk. 25a, hr.

Na hřbitově se nacházejí náhrobky provedené českými, moravskými, německými (rakouskými) aj. sochaři a architekty: Nikos Armutidis, Josef Axmann, Miloš Axman, František Bílek, Zdeněk Denk, František Fabiánek, Bohuslav Fuchs, Josef Fuss, Jiří Hadlač, Theophil von Hansen, Vincenc Havel, František Hořava, Karl Korschann, Emil Králík, Jiří Kroha, Josef Kubíček, Lubor Lacina, Jan Laušmann, Jan Letzel, Václav Hynek Mach, Vincenc Makovský, Jiří Marek, Julius Pelikán, Josef Polášek, Antonín Širůček, Otakar Španiel, Jan Štursa, Johann Eduard Tomola, Germano Wanderley, Johann Carl Wollek, Olbram Zoubek atd.

Za pozornost stojí největší monument na hřbitově - hrobka rodiny velkopodnikatelů a uhlobaronů Herringů (sk. 22a).

Na hřbitově byly pohřebny i další významné osobnosti, jejichž hroby resp. náhrobky však již byly odstraněny: * d'Elvert Christian (1803-1894), starosta Brna v letech 1861-1864, * Fuchs Hugo (1844-1907), právník a politik, * Nebehosteny Josef (1852-1921), stavitel a architekt mimo jiné dnešního Mahenova divadla, * Promber Adolf (1843-1899), právník a politik, * Reissig Karl (1832-1908), advokát a politik, * Strass Karl van der (1817-1880), starosta Brna v letech 1876-1880, * Winterholler Gustav (1833-1894), starosta Brna v letech 1880-1894, * Wieser August (1847-1916), starosta Brna v letech 1894-1916, * Zoebl Anton (1852-1902), agronom, pedagog a politik.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam hřbitovů v Brně * Brněnské krematorium

Externí odkazy

Kategorie:Hřbitovy v Brně Kategorie:Štýřice Kategorie:Kulturní památky v Brně Kategorie:Postaveno v Česku 1883