Češi v Chorvatsku

Znak Čechů v Chorvatsku Česká menšina je v Chorvatsku relativně roztroušená, převahu má pouze v jediném obvodě (vyznačen žlutou barvou). Český národní dům v Záhřebu Češi představují v Chorvatsku jednu z mnohých národnostních menšin. 7 862 osob, které se hlásí k české národnosti, je soustředěno především v oblasti centrální Slavonie. Více než čtvrtina chorvatských Čechů žije ve městě Daruvar.

Historie

Do této oblasti se Češi, jimž se dodnes říká Pémci (podobně v Rumunsku Pemi, od slova Bohemi), začali stěhovat v dobách existence Rakouského císařství, převážně v závěru 18. +more století, ačkoli první přicházeli už za vlády Marie Terezie, která se snažila osídlit pusté oblasti v Slavonii, odkud starousedlíci prchali před Turky.

Slavonie je historická oblast na severu Chorvatska, při hranicích s Maďarskem. Do roku 1881 byla z většiny součástí tzv. +more Vojenské hranice, jakéhosi sanitárního kordónu proti Turkům. Správa Vojenské hranice podléhala přímo Vídni a měla zvláštní status s různými daňovými i jinými úlevami výměnou za povinnost oblast bránit. Do Slavonie tak přicházeli hlavně vojáci, a to s celými rodinami - v dobách klidných hospodařili na získané půdě, v dobách zlých válčili. Později se přistěhovávali i řemeslníci, různí odborníci, zemědělci, či vysloužilí vojáci.

V literatuře jsou Češi poprvé jako místní obyvatelé zmiňováni někdy v druhé polovině 20. let 19. +more století. Od roku 1850 pak existují první písemné záznamy o migračních vlnách Čechů do této oblasti. Dobové statistiky uvádějí počet obyvatel, kteří přišli z území Čech, Moravy a dnešního Slovenska, a to 25 607.

Berlínský kongres přinesl konec turecké hrozby a Vojenská hranice byla v roce 1881 zrušena. Území Slavonie bylo včleněno do Království Chorvatska a Slavonie a cíařská vláda se i nadále snažila přilákat další osadníky z vyspělejších krajů monarchie. +more Měla zájem především o Němce a o Čechy. Kromě půdy, kterou bylo lze koupit za levný peníz, dostali tříleté daňové prázdniny, bezplatné železniční jízdenky i další výhody. Potřební byli především zemědělci, lesníci a řemeslníci.

Hospodaření na nové půdě však bylo pro řadu kolonistů velmi těžké, půda byla zpustlá anebo ještě neobdělaná, často močálovitá. Vyskytovala se malárie. +more Nově příchozí navíc museli čelit nevraživosti chorvatských starousedlíků, z nichž byla většina negramotná, žila v družinách (zvolený stařešina přiděloval jednotlivcům práci a úkoly), praktikovala úhorový systém, neznala železné nářadí. Mnozí osadníci se po neúspěchu, neúrodě a finančních problémech rozhodli pro návrat zpět do Čech.

Vznikala ale i zcela nová osídlení na zelené louce. Tamní šlechta nové přisídlence podporovala, neboť ti pomáhali zúrodňovat půdu, zkulturňovat krajinu, modernějším hospodařením zvyšovat výnosy. +more(Některé vytipované přímo zvala a měla občas zvláštní požadavky, např. každý z nových kolonistů musel ovládat hru na nějaký hudební nástroj). Menší české osídlení se vytvořilo severovýchodně až severně od Záhřebu v prostoru mezi Bjelovarem až Našicemi, a to v podobě jednotlivých a od sebe velmi vzdálených rozesetých osad (např. Končenice).

Migrační vývoj na přelomu 19. a 20. století

Největší emigrační vlna přišla koncem 19. +more století a v době před první světovou válkou. Vycházely inzeráty v novinách, agenti obcházeli rodiny, vystěhovalci z dřívějších dob, psali do staré vlasti nadšené dopisy. Slavonie byla vychvalována jako země zaslíbená. I po první světové válce pokračovaly odchody do Slavonie, která se ocitla v nově vzniklém Království Jugoslávie. Odcházeli mladí, převážně řemeslníci a kvalifikovaní dělníci, což nově vzniklá Československá republika neviděla ráda, ale vzhledem k obrovské nezaměstnanosti nebyla s to nabídnout srovnatelně příznivé podmínky.

Čeští kolonisté přicházeli z Tábora (do Hrubečného Pole), Písku (okolí Pakrace), Mělníka (Daruvar a okolí), celého Polabí až po Hradec Králové, dále z Olomouce a od Domažlic (do Kaptola a okolí Požegy) a Boskovic (jihozápadně od Daruvaru).

První podrobnější dokumentaci situaci Čechů v Chorvatsku poskytl Jan Auerhan, pozdější předseda Československého ústavu zahraničního ve svém článku Čechové v Chorvatsku, uveřejněném v článku Pokroková revue v roce 1907. Zdůraznil především potřebu vybudování českých škol a knihoven, které by přispěly k rozvoji a udržení českého jazyka na území dnešního Chorvatska. +more V jeho práci pokračoval poté v období vzniku ČSR a Jugoslávie R. Turčin.

Sčítání lidu a kulturní spolky (1921-)

Podle jugoslávského sčítání lidu v roce 1921 se na území celé tehdejší Jugoslávie (včetně Chorvatska) k české národnosti přihlásilo celkem 46 777 lidí, z toho 32 270 na území Chorvatska a Slavonie.

V roce 1930 žilo v Chorvatsku na čtyřicet tisíc Čechů; jejich počet začal však postupem času díky asimilaci klesat. V roce 1948 to bylo 28 991, o dvacet let později již jen třináct a půl tisíce Čechů (z toho osm a půl tisíce v Daruvaru). +more Po druhé světové válce vznikl jako hlavní organizací slavonských Čechů Československý svaz pro Socialistickou republiku Chorvatsko.

I v současné době jsou Češi v Chorvatsku organizovaní, mají svůj vlastenecký svaz a pořádají různé akce. Úzce spolupracují i s chorvatskou komunitou Slováků. +more Češi a Slováci mají i svého jednoho společného zástupce v chorvatském Saboru.

České opčiny a města

Jsou zde uvedeny opčiny a města, v nichž bylo alespoň 1 % obyvatel české národnosti.

Nářečí

Češi v Chorvatsku mluví zvláštním nářečím, které se nazývá daruvarská čeština. Vychází z českých nářečí a bylo ovlivněno chorvatštinou.

Osobnosti

Duch z Hahótu (11. +more století), první záhřebský biskup * Jan II. Smil (Ivan Smilo Bohemius), záhřebský biskup v letech 1386-1394 * Petr z Myšlína (začátek 15. století), český vojevůdce * Jan Vítovec ze Hřebene (. -1468), vojevůdce, někdejší husitský válečník * Martin Slabin, český jezuita a pedagog * Ivan Franjo Janeček, (1698-1777), výrobce varhan * Antonín (Antun) Jandera (1738-1772), tiskař a vydavatel * Ivan Either (1750-1822), stavitel * Karel František Freudenreich (1763-1831), herec a divadelník * Bartol Felbinger (1785-1871), stavitel * Josip Kalasancije Schlosser (1808-1882), lékař a přírodovědec * Ivan Havlíček (1810-1863), malíř a karikaturista * Ivan Reyschill (1817-1877), hudební skladatel * Ivan Šah (1824-1904), matematik, spisovatel a pedagog * Ivan Zasche (1825-1863), malíř * Josip Ferdinand Devidé (1826-1897), hospodářský a osvětový pracovník * Franjo Pokorny (1826-1893), podnikatel, majitel továrny na likéry * Josef (Josip) Praus (1829-1874), novinář a politik * Josef Václav Frič (1829-1890), politik a spisovatel * Václav (Vjenceslav) Záboj Mařík (1831-1895), učitel a pedagog, * František Bronislav Kořínek (1831-1874), literární historik, publicista a překladatel * Ivan Standl (1832-1897), fotograf * Ivan Zajc (1832-1914), hudební skladatel * Stjepan Novotný (1833-1867), farář a pedagog * Marija Fabković (1833-1915), pedagožka a spisovatelka * Rupert Melkus (1833-1891), architekt a urbanista * Ivan Roháček (1839-1898), lékař a psychiatr * Bohuslav Jiruš (1841-1901), botanik a vysokoškolský pedagog * Josef (Josip) Ubl (1844-1925), veterinář a lesník * Leopold (Lavoslav) Geitler (1847-1885), slavista, filolog a vysokoškolský pedagog * Josef (Josip) Chvála (1848-1937), inženýr a stavitel * Vincenc (Vinko) Dvořák (1848-1922), fyzik a vysokoškolský pedagog * Karel Zahradník (1848-1916), matematik * František (Franjo) Hochman (1850-1893), tělovýchovný pedagog a člen Sokola * Alois Malec (1855-1920), kněz a etnograf * Oton Kučera (1857-1931), astronom * Vítězslav Durchánek (1857-1924), zahradník * Antun Blazina (1857-1922), zvonař * Vincenc (Vinko) Hlavinka (1862-1934), stavební inženýr a lesník * František (Franjo) Jeřábek (1862-1935), zahradník * Arnošt Grund (1866-1929), herec, scenárista, průkopník chorvatského filmu * Eugen Podaubský (1869-1935), veterinář a univerzitní profesor * Jakub Hlávka (1869-1955), továrník, majitel továrny na zdravotnické pomůcky * Emil Geistlich (1870-1922), lázeňský podnikatel.

* Alois (Vjekoslav) Bastl (1872-1947), architekt a stavitel * Marie (Marija) Radić, (roz. Dvořáková, 1874-1954), spolková činovnice a feministka * Oskar Nedbal (1874-1930), skladatel, dirigent a houslista * Ervin Rössler (1876-1933), zoolog a vysokoškolský pedagog

* Kamilo Dočkal (1879-1963), kněz, historik a houslista * Leo Kalda (1880-1956), architekt

* Milutin Cihlar Nehajev (1880-1931), spisovatel a novinář * Václav Huml (1880-1953), houslista a hudební pedagog

* Fran Lhotka (1883-1962), hudební skladatel * Rudolf Jungmann (1883-1956), stavitel

* Milan Sachs (1884-1968), dirigent a hudebník * Franta Burian (1888-1958), spisovatel a pedagog * František (Fran) Smetánka (1888-1967), lékař a vysokoškolský pedagog

* Antun Šimčik (1893-1970), filolog, lingvista, překladatel a etnograf * Josip Salač (1908-1975), teolog, pomocný biskup záhřebský * Franjo Knebl (1915 - 2006), generál, politik a diplomat * Božidar Grubišić (1925-2000), novinář, publicista * Jaroslav Dietl (1929-1985), český spisovatel a scenárista * Miroslav Jilek (1945-2005), sociolog * Jasenko Houra (* 1960), rockový zpěvák a hudebník, člen kapely Prljavo kazalište * Sanja Doležal (* 1963), zpěvačka a moderátorka * Mirela Holy (* 1971), politička, ministryně

Odkazy

Reference

Související články

Pémové

Externí odkazy

KOKAISL, Petr a kol. [url=http://books. +moregoogle. cz/books. id=cS_le3UKNBQC&lpg=PA283&dq=chorvatsko%20hajas&hl=cs&pg=PA283#v=onepage&q=chorvatsko%20hajas&f=false]Krajané: Po stopách Čechů ve východní Evropě. (online)[/url] Praha: Za hranice: Společnost pro rozvojovou spolupráci při Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze, 2009. . * KOKAISL, Petr a kol. [url=http://books. google. cz/books. id=Yeg7KITyyPIC&lpg=PP1&hl=cs&pg=PP1#v=onepage&q&f=false]Češi v Chorvatsku [/url]Praha: NOSTALGIE, 2012. . * [url=http://prehravac. rozhlas. cz/audio/451413]O Češích v Chorvatsku[/url] * [url=http://krajane. hks. re/dozinky. php]Krajanské dožínky v Chorvatsku (2014)[/url] * [url=http://www. hcdzg. hr/zan01. htm]Významní Češi v Chorvatsku a Chorvaté českého původu[/url].

Kategorie:Národnostní menšiny v Chorvatsku