Čukčové

Čukčové patří mezi původní malé národy Severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace a obývají převážně poloostrov Čukotka. K čukčské národnosti se hlásí více než patnáct tisíc lidí. Tří čtvrtiny z nich obývají Čukotský autonomní okruh, zbytek žije na zbytku ruského území (především Kamčatský kraj). Podle sčítání v roce 2001 žilo třicet Čukčů také na Ukrajině.

Název

Příslušníci etnika si sami říkají Luoravetlan („opravdoví lidé“). Pojmenování Čukča vzniklo zkomolením výrazu čauča („ten, kdo má hodně sobů“). +more Čukotština nazývaná též čukština patří mezi paleosibiřské jazyky.

Historie

Čukčové žijící ve vnitrozemí byli kočovnými pastevci sobů, přímořští Čukčové lovili velryby a mrože na lodích zvaných bajdarka pomocí harpun. Jako tažné zvíře vyšlechtili psí rasu sibiřský husky. +more Žili ve stanech z kůží nazývaných jaranga. Základem tradičního náboženství byl kult havrana (kutch). Žili v rodovém zřízení, běžnými jevy bylo mnohoženství, levirát a krevní msta. Vyskytovala se také senicida: staří lidé neschopní se o sebe postarat měli spáchat sebevraždu nebo požádali své příbuzné o rychlé usmrcení (bodnutím do srdce nebo udušením). Charakteristickým zvykem bylo tetování obličeje, rozšířené zejména u žen. Čukčové byli známi jako zruční řemeslníci, vynikali zejména v řezbářství z mrožích klů.

Od poloviny 17. století pronikali na území Čukčů Rusové, došlo k řadě ozbrojených srážek, po kterých si domorodci uchovali faktickou nezávislost až do konce 19. +more století. Tradiční život Čukčů popsali Vladimir Bogoraz a František Poledna Vlkovský. Po Říjnové revoluci se objevil tlak na začlenění Čukčů do sovětského plánovaného hospodářství, stáda sobů byla kolektivizována a tradiční elita byla podrobena rozsáhlým represím. Zároveň byly zbudovány školy, které odstranily negramotnost a naučily domorodce rusky. Po zhroucení Sovětského svazu sužovala Čukče nezaměstnanost a alkoholismus, bídu zmírnily až investice, kterými pozvedl chov sobů místní gubernátor Roman Abramovič. Nastala také renesance tradičního šamanského náboženství.

Kultura

K zápisu čukčského jazyka se používá upravená azbuka. Ve dvacátých letech 20. +more století vytvořil pastevec Tenevil čukotské obrázkové písmo, které se však neujalo. Významným čukčským spisovatelem byl Jurij Rytcheu, jehož román Magická čísla vyšel i v češtině.

Zajímavost

V ruském prostředí jsou rozšířeny anekdoty líčící Čukče jako necivilizované tupce. Skupina čukotských intelektuálů podala žalobu na autory slovníku, zmiňujícího tento význam slova Čukča. +more Soudní proces má být prvním krokem k dlouhodobému čukotskému cíli, přestat v ruštině používat název Čukča a nahradit ho výrazem Luoravetlan.

Reference

Externí odkazy

http://leccos. com/index. +morephp/clanky/cukcove * http://www. mnh. si. edu/arctic/features/croads/chukchi. html * http://www. eki. ee/books/redbook/chukchis. shtml * http://www. kamchatsky-krai. ru/ethnography/chukchi/chukchi. htm.

Kategorie:Etnické skupiny v Rusku Kategorie:Eskymáci Kategorie:Původní obyvatelé Sibiře Kategorie:Původní malé národy Severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace Kategorie:Novověcí kočovníci Kategorie:Beringovo moře Kategorie:Čukotské moře Kategorie:Čukotský autonomní okruh