Černé moře

Černé moře ( [Černo more], [Čorne more], [Čornoje more], [Amšyn Eiqwa], megrelsky [Uč'a zugha], [Šavi zghva]) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.

Geografie

+more1035. 250m. jpg|vlevo|náhled'>Satelitní pohled na Černé moře, pořízený NASA. Kromě zmíněného spojení se Středozemním mořem jde víceméně o vnitrozemské moře, obklopené ze všech stran pevninou: na severozápadě evropskou, na jihovýchodě asijskou. Kolem moře se rozkládají následující země: na západě balkánské státy Bulharsko a Rumunsko, na severu Ukrajina, na severovýchodě Rusko, na východě Gruzie, na jihu Turecko.

Černé moře se rozkládá na ploše 461 000 km² a jeho největší známá hloubka je 2210 m.

Největšími řekami, které do Černého moře přivádějí své vody, jsou Dunaj na pomezí Rumunska a Ukrajiny, Dněstr a Dněpr na Ukrajině a Don v Rusku.

Za součást Černého moře bývá považováno menší Azovské moře, jež od Černého moře na severovýchodě odděluje Kerčský průliv. Ze severu do Černého moře vybíhá poloostrov Krym.

Významné přístavy

Největšími přístavy jsou Oděsa, Čornomorsk, Sevastopol, Jalta, Kerč, Novorossijsk, Soči, Poti, Batumi, Trabzon, Samsun, Varna, Burgas a Constanța.

Etymologie

Současné pojmenování Černé moře je v překladu používáno ve většině okolních zemí, ale nebylo zatím doloženo jejich používání před 13. stoletím:

* , přepis: Amšyn Eiķa̋a, * agydejsky Хы шӏуцӏэ, přepis: Xı Ş́uts’ə, * , přepis: Sev tsov, * , přepis: Cherno more, * , přepis: Qara deñiz, * , přepis: shavi zghva, * lazsky a mergelsky უჩა ზუღა, přepis: Ucha Zugha, nebo mergelsky ზუღა, přepis: Zugha, , tj. „moře“ * , * , přepis: Chyornoye móre, * , * , přepis: Chorne more,

V řečtině široce využíván historický název „Euxinské moře“ (což může mít různé významy, viz níže) a méně často název pro Černé moře: * , přepis: Eúxinos Póndos, , doslova „Pohostinné moře“ * , přepis: Mávri Thálassa, , doslova „Černé moře“

Původní řecký název Póntos Áxeinos je obecně přijímán jako ztvárnění íránského slova *axšaina- („tmavě zbarvený“). Starověcí řečtí cestovatelé přijali jméno jako Á-xe(i)nos související s řeckým slovem áxeinos („nehostinný“). +more Jméno Πόντος Ἄξεινος (Póntos Áxeinos, tj. „Nehostinné moře“) je poprvé doloženo v díle Pindara (asi 475 př. n. l. ), avšak protože bylo takové jméno považováno za zlé znamení, bylo eufemizováno na jeho opak, Εὔξεινος Πόντος (tj. „Pohostinné moře“), což také poprvé zmiňuje Pindaros. Nové označení se stalo v řečtině běžným, i když v řeckém mytologickém kontextu zůstalo oblíbené „pravé“ jméno Póntos Áxeinos. Raně středověké zmínky o Ruském moři jsou spojeny s útvarem Kyjevská Rus (9. -11. století, dnešní Ukrajina), protože Moskevské velkoknížectví převzalo název Rusko až v roce 1721.

Vznik Černého moře

Na konci poslední doby ledové bylo Černé moře jezero, jehož hladina byla o 170 metrů níže než dnes. Vznik dnešního mořského dna se datuje do doby před 1,7 mil. +more let. Během ledových dob bylo Černé moře odříznuto od Středozemního. V této době byly nízké srážkové úhrny a přítoky řek nebyly dostatečné a proto jezero vysychalo. Podobně i hladina Středozemního moře, které bylo rovněž vnitrozemským jezerem, klesla o 30 metrů. Po jeho opětovném spojení s Atlantikem přes Gibraltarskou úžinu se jeho hladina zvyšovala a hladina Středozemního moře se začala přelévat i do Černomořského jezera. Možná i v souvislosti s tektonickou nebo sopečnou aktivitou v oblasti došlo nakonec k prolomení Bosporské úžiny před asi 7600 lety. V této době existovala na březích Černého moře vyspělá civilizace, která byla rychle postupující záplavou zničena. Podle počítačových modelů stoupala hladina přibližně o 12-15 cm denně, což znamenalo postup moře až o 1 km denně. V této době byla hladina o 120 metrů níže než dnes.

Existují důkazy, že Černé moře bylo přechodně před prolomením Bosporu sladkovodním jezerem. Náhlý příval slané vody tak musel způsobit ekologickou katastrofu i pro samotné vodní organismy.

Je možné, že zánik civilizací na březích Černomořského jezera byl předlohou pro příběh biblické povodně nebo i v legendě o Atlantidě. Na druhou stranu je jasné, že největší katastrofa se odehrála při severních březích moře a v prostoru dnešního Azovského moře, kde vodní hladina zalila stovky kilometrů souše. +more Podle provedených propočtů vyrovnávání hladin trvalo asi 35 let, kdežto biblická povodeň 40 dní.

Odkazy

Reference

Související články

Zemětřesení v Černém moři 1901

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Části Středozemního moře Kategorie:Moře Asie Kategorie:Moře Evropy Kategorie:Moře Ruska Kategorie:Vodstvo Turecka Kategorie:Vodstvo Bulharska Kategorie:Dobričská oblast Kategorie:Varenská oblast Kategorie:Burgaská oblast Kategorie:Vodstvo Rumunska Kategorie:Vodstvo Ukrajiny Kategorie:Krasnodarský kraj Kategorie:Vodstvo Gruzie Kategorie:Geografie Abcházie Kategorie:Hydronyma podle barev Kategorie:Bulharsko-rumunská státní hranice Kategorie:Gruzínsko-ruská státní hranice Kategorie:Gruzínsko-turecká státní hranice Kategorie:Rumunsko-ukrajinská státní hranice Kategorie:Rusko-ukrajinská státní hranice Kategorie:Geografie jižní Evropy Kategorie:Geografie východní Evropy