Červ

potemníka moučného Výraz červ označuje v hovorové češtině drobného živočicha s protáhlým měkkým tělem bez kostí a bez končetin. Výrazem „červi“ lze v hovorové češtině myslet např. larvy některých druhů hmyzu s proměnou dokonalou (typicky larvy žijící v ovoci, houbách, mase, výkalech atd.).

Nepřesně bývá výraz užíván k označení mnohoštětinatců již neužívaným „mnohoštětinatí červi“.

V odborném jazyce červi znamenají skupinu živočichů, jejíž vymezení se liší svým latinským pojmenováním: * #Vermes|Vermes, dříve používaní v biologické systematice, jsou bývalým kmenem živočichů s širokým, z dnešního pohledu nepřirozeným vymezením; * #Helminthes|Helminthes je užší vymezení červů jakožto parazitů, používané i v současné medicíně a parazitologii.

Vermes

Klasifikace živočišných druhů dle C. +more Linného (1735). Vermes jsou VI. třídou Červi (Vermes) byl biologický taxon (zpravidla kmen) zahrnující takřka všechny mnohobuněčné živočichy nepatřící mezi houbovce, láčkovce, měkkýše, členovce a obratlovce (vše v dřívějším pojetí). Taxon zavedl Carl Linné ve svém díle Systema naturae v r. 1735 pro všechny bezobratlé kromě většiny skupin členovců; tehdy tedy ještě obsahoval i žahavce, měkkýše a dokonce některé obratlovce, jako sliznatky, a řasy (ruduchy, váleče).

Postupně z taxonu začaly být vyčleňovány omylem zařazené neživočišné organismy, zbývající strunatci, a postupně i celé nově osamostatněné kmeny, jako měkkýši; v 19. století např. +more Jean-Baptiste Lamarck vyčlenil ostnokožce a kroužkovce v tehdejším smyslu a některé další členovce (ne všechny, ponechal např. některé klanonožce). Ve 20. století byla díky objevu nových živočišných druhů a srovnávacím fylogenetickým studiím (ještě dávno před molekulárními metodami) odhalena nepřirozenost i takto zúženého seskupení a taxon „červi“ přestal být systematickými biology používán. Do druhé poloviny 20. století tak přetrval jen výjimečně, a to z pedagogických důvodů v některých učebnicích se zjednodušujícím podáním systému živočišné říše.

Před svým zánikem taxon Vermes zahrnoval všechny současné kmeny dvoustranně souměrných živočichů (Bilateria), které byly tehdy popsané, i když na jiné taxonomické úrovni, kromě měkkýšů (Mollusca) a kmenů zahrnovaných do druhoústých (Deuterostomia), Panarthropoda (členovci, drápkovci a želvušky) a Mesozoa (sépiovky a plazmodiovky, tehdy nepovažovaní za Bilateria); nepatřili k nim ani dnešní Myzostomida (lilijicovci) a Pogonophora/Frenulata - vláknonošci/bradatice, nověji považovaní za součást kroužkovců, neboť byli mylně řazeni do druhoústých.

Mezi bývalé červy (Vermes) by tak v dnešním pojetí systému živočichů spadaly kmeny: * břichobrvky (Gastrotricha) * čelistovky (Gnathostomulida) * hlavatci (Priapulida) * hlístice (Nematoda) * chapadlovky (Phoronida) * kroužkovci (Annelida) včetně rypohlavců (Echiura), sumýšovců (Sipunculida), ale bez vláknonošců (Pogonophora) a lilijicovců (Myzostomida) * mechovci (Bryozoa) * mechovnatci (Entoprocta) * mlžojedi (Xenoturbellida) * pásnice (Nemertea) * ploštěnci (Platyhelminthes) * ploutvenky (Chaetognatha) * praploštěnci (Acoelomorpha) * ramenonožci (Brachiopoda) * rypečky (Kinorhyncha) * strunovci (Nematomorpha) * vířníci v širším smyslu (Syndermata/Rotifera s. l. +more) včetně vrtejšů (Acanthocephala). Lze jen spekulovat, zda by do Vermes spadaly kmeny tehdy neznámé, tedy: * korzetky (Loricifera), popsané v roce 1983 * vířníkovci (Cycliophora), popsané v roce 1995 a * oknozubky (Micrognathozoa), popsané v roce 2000.

Systematika

Kmene Vermes se před svým zánikem, tj. cca v 50. +more letech 20. století, členil na 6 podkmenů (tučně vyznačeno postavení dnešních živočišných kmenů; odkazy úmyslně vynechány, neboť tehdejší vymezení nebylo shodné s dnešním vymezením taxonů stejného jména): *kmen Vermes - červi ** podkmen Plathelminthes - ploštěnci (z dnešního pohledu bylo tehdejší vymezení polyfyletické: včetně řádu Acoela, tj. dnešních Acoelomorpha - praploštěnců; i včetně Gnathostomulida - čelistovek a Xenoturbellida - mlžojedů, řazených na úrovni rodů uvnitř tehdejších Turbellaria - ploštěnek) ** podkmen Nemertini - pásnice (dnes Nemertea s obdobným vymezením) ** podkmen Nemathelminthes - hlístové (z dnešního pohledu parafyletičtí kvůli tehdejšímu vymezení strunovců; dnes jim zhruba odpovídá úžeji vymezený klad Nematoida) *** třída Nematoda - hlístice *** třída Nematomorpha - strunovci (z dnešního pohledu bylo tehdejší vymezení polyfyletické: včetně dnešních Acanthocephala - vrtejšů) ** podkmen Trochhelminthes - vířivci (z dnešního pohledu polyfyletičtí) *** třída Gastrotricha - břichobrvky *** třída Rotatoria - vířníci (dnes šířeji vymezení jakožto Syndermata/Rotifera s. l. ; z dnešního pohledu bylo tehdejší vymezení parafyletické: sice včetně Seisonidea - žábrovců, Bdelloidea - pijavenek a Monogononta - točivek, vše na úrovni řádů, ale bez Acanthocephala - vrtejšů) *** třída Kinorhyncha - rypečky ** podkmen Annelida - kroužkovci (z dnešního pohledu bylo jejich tehdejší vnitřní členění nepřirozené, ale obsahovali již Echiuridea - rypohlavce, Sipunculidea - sumýšovce a Priapulidea - hlavatce, vše na úrovni řádů tehdejší třídy Gephyrea - hvězdovci) ** podkmen Tentaculata - chapadlovci (z dnešního pohledu polyfyletičtí) *** třída Phoronida - chapadlovky *** třída Bryozoa - mechovci *** třída Entoprocta - mechovnatci *** třída Brachiopoda - ramenonožci *** třída Chaetognatha - ploutvenky.

Helminthes

Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides) Pojem červi (Helminthes) se ustálil pro červy parazitující na člověku, zvířatech a rostlinách. +more V tomto smyslu se používá i v současné medicíně a parazitologii, viz např. helmintóza.

Červ neboli helmint je mnohobuněčný organismus patřící do kmene ploštěnci (Platyhelminthes) nebo hlístice (Nematoda) nebo vrtejši (Acanthocephala). Některé druhy žijí saprofytickým způsobem v půdě či ve vodě. +more Věda, která se zabývá studiem helmintů, se nazývá helmintologie. Dle některých autorů lze mezi helminty zařadit i parazitické viřníky (Rotifera), strunovce (Nematomorpha) či pijavky (Hirudinea).

Pojem „parazitičtí červi“ se již neužívá; je nahrazen termínem „parazitičtí helminti“.

Poznámky

Odkazy

Reference

Literatura

HOFMANOVÁ, Helena. „Praktická parazitologie ve výuce biologie. +more“ Plzeň, 2012. 107 s. 13 příl. Diplomová práce. Ved. práce Mgr. Zbyněk Houdek, PhD. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, Katedra biologie. * VOLF, Petr; HORÁK, Petr a kol. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7387-008-9.

Související články

Červivost ovoce - červivost jablek způsobují nejčastěji larvy motýla obaleče jablečného, červivost třešní larvy „mouchy“ vrtule třešňové. * Larva * Helmintózy ptáků * Plicní červivost

Externí odkazy

Kategorie:Parazitologie Kategorie:Živočichové