Cesko.wiki Českobudějovická pánev
Author
Albert FloresČeskobudějovická pánev je geomorfologický celek v severozápadní části Jihočeských pánví. Jedná se o téměř 70 km dlouhý tektonický příkop protažený ve směru severozápad-jihovýchod a široký v průměru deset až dvanáct kilometrů. Její reliéf je převážně plochý či mírně zvlněný v nadmořské výšce nejčastěji 380-410 metrů, na okrajích je uzavřená poměrně výraznými zlomovými svahy.
Vznik
Českobudějovická pánev vznikla společně s pánví Třeboňskou (s níž byla zpočátku spojena) působením tlaku od jihu v počátcích alpinského vrásnění (přibližně před 88-100 miliony let). Koncem druhohor se pánve staly dnem moře. +more Později s výzdvihem Českého masivu byly pánevní prohlubně vyplněny sladkovodními jezery s odtokem k jihu. Svoji dnešní podobu začala Českobudějovická pánev získávat až koncem třetihor asi před 4 miliony let, kdy se směr odvodňování změnil na severní, došlo k vyprázdnění jezerních vod a erozní a denudační procesy vytvořily plochý reliéf.
Geologie
Povrch Českobudějovické pánve je tvořen převážně svrchnokřídovými a třetihorními souvrstvími. Podloží je krystalickými horninami moldanubika, které vystupují na povrch u severozápadních okrajů pánve. +more Pro pánev jsou typické rozsáhlé akumulační tvary: nánosy štěrkopísků, sprašové hlíny, široké aluviální nivy a rašeliny.
Vodstvo
Českobudějovická pánev je na jihovýchodě odvodňována Vltavou, v severozápadní části Otavou a jejím přítokem, Blanicí, které v ní vytvářejí četné volné meandry, mrtvá ramena a tůně. Nachází se v ní mnoho rybníků, z nichž největší jsou Bezdrev, Dehtář, Volešek, Munický rybník, Blatec, Řežabinec, Tálínský rybník.
Chráněná území
Bažantnice u Pracejovic * Chvalšovické pastviny * Malý ústavní rybník * Mokřiny u Vomáčků * Myšenecká slunce * Pikárna * Přední Galášek * Radomilická mokřina * Ražický rybník * Řežabinec * Skalský rybník * Štěkeň * Tůně u Hajské * Tůně u Špačků * Velký Karasín * Velký Potočný rybník * Vrbenská tůň * Vrbenské rybníky