Čínská opera

Technology

12 hours ago

Author

Čínská opera Čínská opera je označení pro hudebně-dramatické umění, které se v průběhu staletí vyvinulo v Číně. Na rozdíl od evropské opery vznikla čínská opera v lidových kruzích a uměním nejvyšší společnosti se stala teprve později. Existuje celá řada žánrů čínské opery, odlišených především regionálně, z nichž nejznámější je pekingská opera. V době kulturní revoluce byla čínská opera zakázána a nahrazena maoistickými propagandistickými vystoupeními, od konce 70. let 20. století se řada čínských umělců opět snaží tuto tradici oživit.

Historie čínské opery

První zmínka čínské opery je doložena už v raném období Číny a v dynastii Tang, kdy císař Xuanzong založil hereckou školu „Hrušňový sad“, která měla učit především o hudebních dramatech (pojem „Hrušňový sad“ se později začal užívat jako pojem pro čínské opery). Centrem opery se stala provincie Shanxi. +more Následně se rozvíjela za vlády dynastie Song. Během dynastie Ming se nejdůležitější operní formou stala opera Kunqu(zrodila se z regionální melodie Kunshan a následně se rozmohla od 16. do 18. století).

Forma Kunqu opery byla natolik populární, že byly v této době vytvořeny nejznámější operní díla: Pivoňkový pavilon, Vějíř broskvového květu, Romance Tří Království a Cesta na Západ. Tato forma se nápadným způsobem přibližovala evropskému divadlu v předalžbětinském období - například ženské role hráli chlapci a scéna byla velmi prostá.

Tradiční čínská opera se od těchto dob významně nezměnila, repertoár neobohatily žádné nové příběhy.

Razantní změny nastaly s koncem dynastie Qing a vznikem Čínské lidové republiky. Změny propojené s pokusy o modernizaci čínské opery v první polovině 20. +more století zachycuje známý film Sbohem, má konkubíno .

Opera po vzniku Čínské lidové republiky

Čínská lidová republika dala čínské opeře možnost rozkvětu. Na repertoáru byly jak staré, tradiční hry, tak i nové, moderní. +more V 60. letech 20. století byla vytvořena opera na objednávku čínské komunistické vlády, kdy jejím prostřednictvím propagovala právo lidu postavit se proti feudalismu. Jenže tato hra s názvem Hai Rui opouští úřad na námět z období dynastie Ming evokovala v lidech spíše kritiku Maovy vlády, tudíž byla následně stažena z repertoáru a její autor byl uvězněn a následně zemřel.

Zásah kulturní revoluce do vývoje opery

Kulturní revoluce přinesla významné změny v podobě oproštění se od minulých standardů. Maova čtvrtá manželka herečka Jiang Qing, známá též jako Madam Mao , se stala reformátorkou umění. +more Tradiční pekingskou operu během kulturní revoluce zakázali, jelikož vyprávěla o starých, feudálních strukturách společnosti. Na popud reforem Jiang Qing byl vydán malý repertoár „revolučních oper“, které se držely klasické formy, ale vyprávěly nové příběhy, v nichž zlosyni byli příslušníci aristokracie, obchodní a nebo majitelé půdy. Hudba i tance byly původní z klasické tradice, avšak kostýmy a narativní složka byly zmodernizované.

V tomto duchu vznikly opery o rolnických vzpourách ve 20. letech 20. +more století (Rudá hlídka na jezeře Honghu, Dívka s bílými vlasy, Překonání řeky Dadu), také opery protijaponské (Revoluce pokračuje, Jiskra v rákosí) nebo opery o korejské válce.

Od 80. let 20. století začali přivádět k životu původní klasické podoby čínské opery, které se dostaly i na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Druhy čínské opery

V Číně existují stovky regionálních variant čínské opery. Nejznámější z nich je pekingská opera.

Mezi další známé druhy čínských oper patří:

* opera z regionu Shanxi - akrobatické vsuvky a chrlení ohně. * Šanghajská a huju opera - moderní, využívá jednodušší kostýmy i make-up, populární v 20. +more a 30. letech 20. století. * opera kantonská - akrobacie, prvky bojových umění.

Pekingská opera

Pekingská opera je jednou z „místních/regionálních oper“. Tato forma nemá v Evropě obdoby a s evropskou klasickou operou toho nemá moc společného. +more Byla velice populární hlavně ve staré Číně.

Pekingská opera vznikla v období dynastie Qing za císaře Qianlonga. Během cesty po jižní Číně navštívil opery v Anhui a Hebei a přivezl místní náměty do Peking, kde pak nechal vzniknout nové formě opery. +more Je jednou z nejznámějších forem čínské opery.

Děj má ve většině historickou, politickou nebo válečnou tematiku. Námět jsou inspirovány legendami, lidového vyprávění, historií a z literatury. +more Hrají se ve dvou formách; celovečerní dvouhodinové představení, nebo 20-30 minutové aktovky. Pekingské opery jsou vizuálně velmi propracované.

Běžným znakem pekingské opery je nejen zpěv, ale také mluvené slovo, akrobatické prvky, pantomima a prvky bojových umění .

V pekingské opeře se vyskytují čtyři hlavní typy postav:

* mužská = sheng * ženská = dan (šest partů od počestné dívky až po stařenku) -> mají přirozené líčení * jing = „namalované obličeje“ - nejpůsobivější, nejvýraznější osobnost; barevné vzory - symbolizují jejich vlastnosti * komediální postava chou - bíle pomalovaný obličej

Představení bývá doprovázeno šesti nebo sedmi hudebníky s tradičními nástroji. Využívají se nástroje strunné (čínské dvoustrunné housle erhu, třístrunná loutna sanxian či tradiční loutna pipa), které podtrhávají sílu zpěvu. +more Dále perkusy (klapačky, bubny, gongy) sloužící k přerušení děje. Někdy se objeví i nástroje dechové: flétna, čínský roh, suona.

Important

Představení

Představení se většinou skládá z kratších her bez přestávek. Důraz kladou na příběh hry, je potlačena psychologie postav. +more Jeviště bylo třístranné a otevřené. Typické bylo minimální využití kulis (možnost venkovních her, v chrámech či na tržištích). Kulisy byly nahrazeny bohatou gestikulací herců, významné využití symbolických pohybů. Jednoduchost jeviště vyvažovaly zdobené kostýmy a velkolepé a bujaré líčení.

Charakteristickým znakem čínské opery jsou bílé "vodní" rukávy.

Studium, nároky a vykonávání práce herce v čínské opeře

Na herce čínské opery byly kladeny obrovské nároky. Student čínské opery se musí naučit „chang, nian, zuo, da“ („zpívat, mluvit, hrát a bojovat“). +more Lidé, kteří se chtěli věnovat studiu operního herce, se začínali učit již kolem sedmi či osmi let. Měli tréninky gymnastiky i bojových umění a také hodiny zpěvu a hry. Studenti se snažili co nejpřesněji napodobovat svého mistra. Jejich trénink byl nejen fyzický, ale také emocionální. Identifikovali se časem do své typologie role - zloduch, komediant atd.

Herci museli také dokonale ovládat líčení, které se provádí podle určitých pravidel a společně s kostýmem pomáhá divákům určit charakter ztvárňované postavy. Barvy líčení měli svůj symbolický význam:

* bílá - zloduši * černá - laskavé, silné postavy * zářivá červená a žlutá - generálové a bojovníci, * červená - loajalita, odvaha * fialová - vážnost, poctivost, * zelená - prudkost, impulzivita * modrá - tvrdost, vytrvalost.

Kladné postavy mívají prosté, jednoduché vzory, naopak líčení záporných postav je složité a propracované.

Soustředění publika bylo často zaměřováno právě na herecké výkony. Vzhledem k tomu, že repertoár byl poměrně úzký, většina publika již znala děj hry.

Reference

Externí odkazy

[url=://www. youtube. +morecom/watch. v=wzBDB-u1pRg * Madam Mao, první dáma[/url]url=://youtu. be/unuGt6Bq2io. feature=shared * Kniha Byla jsem Madam Mao[/url]url=://www. databazeknih. cz/knihy/byla-jsem-madam-mao-3089 * Čínská opera v Praze, 10. 7. 2012[/url]url=://www. ceskatelevize. cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/212411000370710/cast/210410/ * Divadelní zpracování opery Sbohem, má konkubíno[/url]url=://www. youtube. com/watch. v=H2H_TH47Yeo.

[[Kategorie:Opera]url=http://www. czech-press. +morecz/index. php. option=com_content&view=article&id=2367%3Ainska-opera&Itemid=4]Čínská opera[/url] , časopis Koktejl * Ukázkové video čínské opery[/url]] Kategorie:Čínská hudba Opera.