Římskokatolická farnost Bílovec

Římskokatolická farnost Bílovec je farnost Římskokatolické církve v děkanátu Bílovec ostravsko-opavské diecéze.

Farní kostel existoval v Bílovci patrně již od založení města v první čtvrtině 14. století, první jistá zmínka o kostele je však z roku 1422 a o farnosti z roku 1440, kdy se zmiňuje farář Martin. +more Od 40. let 16. století do Bílovce proniká luteránství a od roku 1558 zdejší farář Jiljí Taschner propagoval pod záštitou vrchnosti (pánů Pražmů z Bílkova) přes protesty olomouckého biskupa luterskou víru. Posledním evangelickým pastorem působícím v Bílovci byl Peter Reich (1620-1623), od roku 1628 zde působili opět katoličtí faráři, z nichž prvním byl Augustin Sokolovský ze Sokolova. Zdejší farář a člen fulneckého augustiniánského kláštera Augustin Irmler (1669-1683) se stal prvním bíloveckým děkanem.

Patronát farnosti držela původně vrchnost, tj. majitelé panství Bílovec. +more Když však byl Bernard Pražma z Bílkova po roce 1620 odsouzen k smrti a panství mu bylo konfiskováno, ponechal si patronátní právo k farnosti i po prodeji panství novým majitelům olomoucký biskup, který je vykonával do roku 1789, kdy přešlo na náboženskou matici.

Obvod farnosti se omezoval většinou pouze na samotné město Bílovec a stavebně propojenou ves (v podstatě předměstí) Radotín. V době nedostatku kněží po třicetileté válce byl k bílovecké farnosti přičleněny rovněž: * Velké Albrechtice, jež získaly samostatnou duchovní správu roku 1784, * Jistebník, jenž získal samostatnou duchovní správu roku 1781/1784, * Lubojaty, jež získaly samostatnou duchovní správu roku 1784, * Slatina, jen přechodně v letech 1690-1692, jinak většinou samostatná farnost, * Bílov od roku 1784, samostatnou duchovní správu získal roku 1814.

Počátkem 20. století pak byly k bíloveckému farnímu obvodu přičleněny obce Bravinné a Stará Ves s filiálním kostelem, které do té doby patřily k farnosti Slatina.

Od druhé světové války jsou z Bílovce excurrendo administrovány některé okolní farnosti; k roku 2020 to byly farnosti Bílov a Velké Albrechtice. Farářem a současně děkanem je P. +more ThLic. Mgr. Dariusz Adam Jędrzejski.

Farnost Bílovec patřila nejprve k opavskému děkanátu, roku 1670 byl zřízen nový děkanát se sídlem v Bílovci, který dosud existuje. S ním patřila farnost do roku 1996 k (arci)diecézi olomoucké, od uvedeného roku pak k nově vytvořené diecézi ostravsko-opavské.

V roce 1836 bylo ve farnosti 4063 římských katolíků (vedle šesti evangelíků a 17 židů), o něž se starali tři duchovní. V roce 1859 to bylo 4954 římských katolíků (vedle pěti evangelíků a 23 židů). +moreV roce 1930 žilo ve farnosti 6353 obyvatel, z čehož 6063 (95 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.

Farním a děkanským kostelem je kostel svatého Mikuláše, původně zřejmě dřevěný, ale již kolem roku 1400 nahrazený kamennou stavbou, která byla poté mnohokrát přestavována. Ve městě je rovněž bývalá špitální kaple svaté Barbory, doložená roku 1456. +more Je to původně pozdně gotická stavba byla okolo roku 1726 barokně přestavěna a v současnosti má i moderní přístavbu z roku 1990; nyní neslouží k bohoslužebným účelům, ale jako městská obřadní síň.

Bohoslužby se naopak konají ve filiálním kostelu svatého Jakuba ve Staré Vsi, který existoval již ve 13. století, i když doložen je až v 15. +more století, a byl podstatně přestavěn roku 1714. Poutní mše se příležitostně konají i v kapli svatého Martina (z roku 1905) v osadě Dolní Nový Dvůr u Bravinného.

Bohoslužby

Reference

Bílovec Kategorie:Náboženství v Bílovci Kategorie:Organizace v Bílovci