Římskokatolická farnost Fulnek

Římskokatolická farnost Fulnek zahrnuje území vlastního města Fulnek a dalších filiálních obcí; ne všechny tyto obce spadají pod město ve světské správě, stejně tak ne všechny obce spadající pod město náležejí k farnosti.

Dějiny farnosti

Není známo, kdy farnost Fulnek vznikla, vůbec poprvé je doložena 26. +more února 1293 v listě pana Oldřicha z Lichtenburka, potomka mocného rodu Ronovců a vlastníka Fulnecka, jímž prodává fojtovi Štědronovi v Jílovci za 10 hřiven fojtství tamtéž. Svědky jsou mimo jiné Jerloch, farář v Jerlochovicích, a Mikuláš, farář v Děrném. Z listu se dovídáme, že Děrné a Jílovec jsou vsemi starého založení, Děrné a Jerlochovice mají vlastní fary, zatímco Kujavy (Clementis villa) byly založeny ještě žijícím fojtem Klimentem. Dle dokumentu z roku 1377 víme, že faře fulnecké náležel tehdy nějaký majetek v Jerlochovicích (villa Gerlaci).

Když roku 1389 Beneš z Kravař založil ve Fulneku augustiniánský klášter, daroval mu vsi Děrné (Tirnaviam) a Jílovec (Gylowecz). Léta Páně 1391 Lacek z Kravař a jeho nejstarší syn Jan rozmnožili nadání kláštera darem vesnic Bílova a Staré Vsi. +more Roku 1399 koupili augustiniáni od Lacka II. z Kravař ves Pustějov (Petrovicz). Léta Páně 1512 konvent odkoupil od Jana Nedvídka z Jakubčovic a jeho mladšího bratra ves Lukavec s pustou véskou Požahou. Klášter však spravoval nejen obce vlastní, leč i některé ve vlastnictví zámku. Roku 1588 uzmul Jan starší Skrbenský klášteru fary a kostely v Jerlochovicích, Kujavách, Pohoři, Stachovicích a Vrchách a obsadil je heretickými evangelickými predikanty, dokonce i klášter silou přinutil již roku 1584 sehnat si ke kostelu také luterského predikanta. Po tuhém boji s proboštem kláštera byl však přinucen majetek roku 1594 vrátit.

Roku 1784 byl klášter císařem Josefem II. +more zrušen. Z obcí, původně k němu přifařených, byla Slatina povýšena na farnost, Pohoř, Vrchy, Kujavy, Pustějov a Hladké Životice se staly lokáliemi, Bílov byl přifařen k Bílovci, Kletné k Suchdolu a při Fulneku zůstaly Stachovice, Děrné, Kostelec, Jerlochovice, Jestřabí, Jílovec, Moravské Vlkovice a Lukavec. Fulnecká fara byla podřízena děkanátu v Odrách. Koncem 19. století nalézáme zmínky o děkanském kostele ve Fulneku, v oné době zde tedy bylo i děkanství.

V současnosti jsou Hladké Životice i Kujavy samostatnými farnostmi, Moravské Vlkovice byly přifařeny k Vésce. Vrchy se nejprve staly samostatnou farností, roku 2005 byly ovšem opět přifařeny k Fulneku. +more Farnost dnes spadá pod děkanát v Bílovci.

V roce 1930 žilo ve farnosti 6679 obyvatel, z čehož 6450 (97 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.

Dnešní členění farnosti

Pod fulneckou farnost spadají tato sídla (stav roku 2006): * Fulnek (kostel Nejsvětější Trojice) * Děrné (kostel sv. Petra a Pavla) * Jerlochovice (kostel Nanebevzetí Panny Marie) * Jestřabí (kaple sv. +more Jana Nepomuckého) * Jílovec (kaple sv. Matouše) * Kostelec (bez kostela či kaple) * Lukavec (kostel sv. Jana Křtitele a sv. Barbory) * Stachovice (kostel sv. Kateřiny) * Vrchy (kostel sv. Jiří).

Bohoslužby

Faráři a administrátoři

;Seznam dle zdrojů: * Barciak & Müller (2004), str. 37, 59. * Vlčková (2007), str. 32-34. * Wolny (1859), str. 190, 196, 197, 201, 202.

{* 1293 - v Děrném Mikuláš (Nicolaus plebanus de Dirnavia), v Jerlochovicích Oradus (Oracus plebanus de villa Gerlati). } * 1293 - Konrád * 1332 - Mladota (Mladotha plebanus ecclesie parrochialis in Fulnek). +more * 1372 - František (Franciscus plebanus noster in Fulnek). ---- * 1389-1784 - Fara spadala pod fulnecký augustiniánský klášter, jeho probošti byli zároveň faráři. ---- * 1784-1790 - Dominik Ambrosoni * 1788-1792 - Ferdinand Roesner (administrátor) * 1793-1822 - Joseph Dominik Baumann * 1822-1822 - Josef Olbrich (administrátor) * 1822-1845 - Thomas Seewald * 1845-1854 - Ignaz Habrich * 1854-1872 - Johann Zohner * 1873-1901 - Karel Boschovský * 1902-1904 - František Heider * 1905-1945 - František Xaver Ocásek * 1945-1958 - Antonín Novotný * 1958-1969 - Antonín Loprais * 1969-1984 - Jan Hypolit Segeťa, OFMCap. (administrátor) * 1984-1990 - Jiří Jan Vícha, OFMCap. * 1990-1999 - Rudolf Jiljí Friedl, OFMCap. * 1999-2005 - Rudolf Kopecký * 2005-2011 - Artur Daniel Cierlicki SAC (do října 2011) * 2011-2018 - Paweł Pruszyński SAC (do října 2011 byl ve farnosti farním vikářem, v červenci 2018 odeslán do řádové komunity v Římě) * 2018-dosud - Józef Wojciech Gruba SAC.

Farní vikáři a kooperátoři

Seznam, zvláště jeho části týkající se vzdálenějšího období, je vytvořen dle: ** Vlčková, Jana. (2007). +more Historie a katalogizace knižního fondu farní knihovny ve Fulneku. Bakalářská diplomová práce. Katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Olomouc. Str. 34-36. ** http://www. cirkev. cz/lide-a-udalosti/zemrel-kapucin-p-kajetan-pavel-sasinek/ (navštíveno 2010-11-03) * Kooperátor - Z lat. cooperare - spolupracovati; dřívější označení pro farního vikáře (obsažené ještě v CIC z roku 1917). * Farní vikář - Spolupracovník faráře, lidově nepřesně označován jako kaplan; tento název však CIC (1917 i 1983) přiřazuje poněkud jiné funkci. * Není-li zde uvedeno jinak, jedná se o kooperátory čili farní vikáře. Označení kaplan je užíváno jen ve smyslu CIC. * 1785-1803 - Herluin Austiffter * 1785-1803 - Ludvík Hust * 1785-1805 - Erik Abendroth * 1785-1805 - Ildephon Kunerth * 1786-1795 - Evžen Pichler * 1787-1795 - Jan de Deo Weeber * 1789-1795 - Jakub Kazimír * 1800-1800 - Laurenz Braitkopf * 1800-1807 - Jan Weber * 1806-1808 - Filip Kunerth * 1806-1809 - František Gela * 1808-1811 - František Augustin * 1809-1811 - Andrej Glaeser * 1809-1827 - Bartoloměj Müller * 1810-1812 - Antonín Frank * 1811-1827 - Josef Olbrich * 1812-1827 - František Weber * 1813-1827 - Jan Raschka * 1828-1833 - Antonín Kuhn * 1828-1833 - František Seewald * 1828-1834 - František Dreyseitl * 1834-1844 - Václav Richter * 1835-1844 - Antonín Umlauf * 1835-1844 - Karel Knapp * 1836-1836 - František Schütz * 1853-1854 - Jan Bayer (1855 na jeden rok kaplanem) * 1853-1862 - Antonín Satke * 1853-1862 - Karel Bošovský (1863-1872 kaplanem) * 1857-1857 - Josef Kukula * 1858-1875 - Josef Navrátil * 1863-1875 - Jan Jeřábek (1876-1877 kaplanem) * 1874-1875 - Roman Kiml * 1876-1876 - Josef Tittl * 1876-1876 - Leonardo Chlupáček * 1877-1879 - Václav Sezulka * 1878-1880 - Ignác Havlíček * 1878-1881 - Ignác Zavřel * 1881-1884 - František Štafa * 1882-1884 - Josef Kohn * 1885-1888 - Josef Kuča * 1885-1890 - František Ocásek * 1888-1888 - František Pisch * 1889-1890 - František Rosík * 1890-1893 - Fabián Keppert * 1891-1893 - Jan Hrubý * 1891-1894 - Antonín Ficek * 1894-1895 - Vincenc Zabojník * 1894-1902 - Mikuláš Maršálek * 1895-1896 - Augustin Zenner * 1896-1904 - Jan Toloch * 1897-1903 - Leopold Oprchal * 1903-1904 - Martin Mikulka * 1904-1908 - Ludvik Pinkava * 1906-1912 - Emil Pilich (1913-1914 kaplanem) * 1909-1909 - Karel Bílek * 1909-1909 - Štěpán Brečka * 1910-1910 - Jan Ertl * 1911-1912 - Frederik Šádek * 1913-1916 - František Pardík (1917-1918 kaplanem) * 1916-1916 - Alois Schaffer * 1917-1945 - Antonín Novotný * 1919-1922 - František Hradil * 1923-1942 - Josef Janisch * 1940-1945 - František Walter * 1946-1948 - Robert Chovanec * 1949-1969 - Antonín Loprais * 1967-1969 - Antonín Huvar * 1969-1970 - Bernard Josef Bartoň, OFMCap. * 1969-1970 - Juvenál Antonín Valíček, OFMCap. * 1969-1984 - Jan Jiří Vícha, OFMCap. * 1985-1988 - Kajetán Pavel Sasínek, OFMCap. * 1987-1991 - Metoděj Josef Sládek, OFMCap. * 1991-1999 - Bernard Josef Bartoň, OFMCap. * 1995-1996 - Dismas Tomaštík, OFMCap. (nejprve jáhen) * 1996-1998 - Bartoloměj Jiří Šenkeřík, OFMCap. * 1999-2001 - Adam Józef Kasperek (nejprve jáhen) * 2002-2003 - Jan Maria Hnátek (jáhen) * 2005-2007 - Józef Wojciech Gruba SAC * 2007-2009 - Tomasz Kazański SAC * 2009-2011 - Paweł Pruszyński SAC (představený komunity, od října 2011 farářem) * 2011-2014 - Slavomír Peklanský SAC (od října, předtím v Radešínské Svratce) * 2014-2018 - Józef Wojciech Gruba SAC * 2018-2019 - Slavomír Peklanský SAC * 2019-dosud - Jan David SAC.

Reference

Literatura

Peřinka František Vácslav, Augustiniáni kanovníci ve Fulneku do války třicetileté. In Sborník historického kroužku. +more Ročník XXXII. (1931). Praha: Družstvo Vlast, 1931. Str. 28-34, 112-123, 201-225, 252-263. * Prasek, Vincenc, Dějiny kraje Holasovského čili Opavského. Edice Vlastivěda Slezská, díl III. , část I. Opava: Jubilejní fond Vlastivědy Slezské, 1891. 196 stran. Str. 103. * Hosák, Ladislav, Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Společnost přátel starožitností čsl. , 1938. 1144 stran. Str. 688-689. Reprint . * Kuča, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I. díl, 1. vydání. Praha: Libri, 1996. 874 stran. . Str. 857-858. * Ottův slovník naučný. 9. díl. Praha: J. Otto, 1895. 1037 stran. Str. 765-766. Reprint . * Barciak, Antoni - Müller, Karel. Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku. Díl I. 158 stran. Wrocław: Centrum Badań Śląskoznawczych i Bohemistycznych Uniwersytetu Wrocławskiego, 2004. . Str. 91, číslo 196. * Oppl, St. V. Z kroniky staroslavného města Fulneku, působiště J. A. Komenského. Fulnek na Moravě: Kryl a Scotti, 1928. 175 stran. Str. 36-47, 96-99, 136-157.

Doporučená literatura

Bahlcke, Joachim & Eberhard, Winfried & Polívka, Miloslav. (2001). +more Lexikon historických míst Čech, Moravy a Slezska. 1. vydání. Praha: Argo. 811 stran. . Str. 115, 116. * Barciak, Antoni & Müller, Karel. (2004). Regesty dokumentów przechowywanych na Górnym Śląsku & Regesty listin uložených v Horním Slezsku. I. díl. Wrocław: Centrum Badań Śląskoznawczych i Bohemistycznych Uniwersytetu Wrocławskiego; Opava: Zemský archiv v Opavě. 158 stran. . Str. 24, č. 16; str. 37, č. 48; str. 59, č. 108; str. 91, č. 196; str. 92, č. 198. * Boczek, Antonius, Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Tomus XII. -XIV. Olomoucii: A. Skarnitzl. * Bouda, Tomáš. (1980). Barokní sochy před farním kostelem. In Fulnecký kulturní zpravodaj. Ročník 1980, číslo 4. Fulnek: Městský národní výbor. 12 stran. Str. 3-5. * Brandl, Vincenz. (1876). Glossarium illustrans bohemico-moravica historia fontes. Brünn: Carl Winiker. 470 stran. * Brandl, Vincenz. (1885). Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. 11. Band. Brünn: Verlag des Mährischen Landes-Ausschusses. 564 stran. Str. 484-486, č. 570. * Bretholz, Berthold (1903). Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. 15. Band. Brünn: Verlag des Mährischen Landes-Ausschusses. 440 stran. Str. 259-260, č. 295. * Demel, Phillip. (1869). Die Pfarrkirche in Fulnek und das Mariabild am Hochaltar. Fulnek: Verlag des Verfaſſers. 82 stran. Str. 3-14. ** Originál na německých Wikizdrojích, překlad na českých Wikizdrojích, snímky knihy na Commons. * Gavendová, Marcela & Koubová, Marta & Levá, Pavla. (1996). Kulturní památky okresu Nový Jičín. Nový Jičín: Okresní úřad; Ostrava: Památkový ústav Ostrava. 284 stran. . Str. 40-42, 47, 50, 59-64. * Grůza, Antonín & Goryczková, Naďa. (1997). Stavebně historický průzkum : Filiální kostel Nanebevzetí P. Marie v Jerlochovicích. Ostrava: Památkový ústav Ostrava. * Hoduláková, Milena & Bouda, Tomáš. (1980). Augustiniánský klášter. In Fulnecký kulturní zpravodaj. Ročník 1980, číslo 3. Fulnek: Městský národní výbor. 12 stran. Str. 3-5. * Hosák, Ladislav. (1938). Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Společnost přátel starožitností čsl. 1144 stran.

Související články

Fulnek * Kostel Nejsvětější Trojice (Fulnek) * Klášter augustiniánů kanovníků (Fulnek) * Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Jerlochovice) * Kostel svatého Jana Křtitele a svaté Barbory (Lukavec) * Kaple Nejsvětější Trojice (Děrné) * Kaple Panny Marie Loretánské (Vrchy)

Externí odkazy

[url=http://farnostfulnek.cz/]Stránky fulnecké farnosti[/url] * [url=http://www.fulnek.cz/]Oficiální stránky města Fulnek[/url]

Kategorie:Náboženství ve Fulneku