Římská kultura

Římská kultura je souhrn kulturních, uměleckých a náboženských jevů, které se rozvíjely v starověkém Římě od 8. století před Kr. až do 5. století po Kr. Tvoří součást starověké kultury. Římská kultura v mnoha oblastech čerpala a rozvíjela zdroje od národů a etnik, se kterými souvisela geograficky (Etruskové, politicky a obchodně Řekové, Punové, Egypťané, Keltové, Germáni). Římané postupně vytvořili vlastní archetypy, helénská kultura představuje vzor pro následující kultury. Mezi kulturu zde zahrnujeme: politickou kulturu, náboženskou kulturu, literaturu a drama, umění výtvarné a hudební, právo.

Politika

Římské politické instituce se rozvíjely samostatně, ve shodě a návaznosti na politické instituce starověkého Řecka. Rozvoj lze dělit do tří vývojových období římských dějin: Královské období, Období římské republiky, Římská říše. +more Římané se částečně inspirovali i řeckými politickými institucemi. Když v polovině 5. století před Kr. sepisovali své zvykové právo (Zákon dvanácti tabulí), údajně vyslali zkušené muže, aby zkoumali zákony řeckých městských států na jihu Itálie, případně aby zkoumali Solónovy zákony v Aténách. Římská politika znamenala propracovanou prezentaci politiků, počínaje jejich vystupováním, přes odívání až po záliby.

Literatura

Římané dokázali využít řecké literární žánry. Nejstarší díla latinské literatury vznikla překladem Homérova eposu, i první historiografie vznikala pod vlivem řeckých historiků (starší analisté). +more Byla psána řecky, protože byla určena pro Řeky - Římané chtěli ukázat, že jejich dějiny se vyrovnají dějinám Řecka. Později už římští historici (mladší analisté) psali latinsky a byli dostatečně sebevědomí na to, aby svá díla psali pro vlastní elity. V období císařství byla střední a vyšší skupina obyvatelstva dvojjazyčná, běžně psali latinsky a řecky.

Římané převzali od Řeků i další žánry -lyrika, epika, drama, komedie, přitom římská díla užívala vzory svého kulturního okruhu (např. v dramatu a komedii). +more Římané však vytvořili i vlastní žánry, které řecká literatura neznala. Byla to především satira, v níž byly Římané zcela svéprávní.

Výtvarné umění

Římské umění dokázalo všechny zdroje od Egypťanů, Etrusků i Řeků syntetizovat ve svébytný proud. Nejvýznamnější pro evropské dějiny byly

Architektura a stavebnictví. V nejstarším období se architektura vyznačovala jednoduchými budovami (v malém měřítku také na pohřebních urnách), převzatými především od Etrusků. +more Největší stavbou té doby je cloaca maxima, velký odpadový kanál, ve kterém byla poprvé použita pravá klenba. Římané ji převzali i v dalších užitkových stavbách (vodovody a mosty), . Umělecké a technické principy římské architektury kodifikoval Marcus Vitruvius Pollio v Deseti knihách o architektuře, které se staly základní učebnicí světové architektury novověku.

Sochařství má v prvním - archaickém období dva zdroje: etruský a řecký. Etruskovu inspiraci někteří spatřují v Bronzových monumentech, jako je Kapitolská vlčice, symbol města Říma, přibližně z 5. +more století před Kr. , socha Řečníka - Arringatore nebo portrét Scipiona. Inspirace řeckou kulturou přicházela jednak z řeckých měst na území jižní Itálie (Paestum) a Sicílie (Syrakusy,Agrigento) a po makedonských válkách přímými importy z Řecka. Vítězní Římané tam naloupili množství sochařských a uměleckořemeslných děl, která přiváželi po moři. Další loupení uměleckých památek nastalo na počátku 1. století před Kr. , kdy římský diktátor Lucius Cornelius Sulla vyplenil Athény. V Římě se následně zhotovovaly kopie řeckých uměleckých děl pro římské zákazníky. Cenná jsou původní monumentální díla, Římané vytvořili jezdecký pomník, rozvinuli rejstřík císařských pomníků a portrétů, dále umění historických reliéfů s narativními (epickými) scénami, například na vítězných obloucích a na sloupech (Trajánův sloup, sloup Marka Aurelia). Domácí tradici mají realistické portrétní busty mužů, žen i dětí z republikánského období, náhrobní stély s reliéfy, a miniatury v podobě mincí a gem.

Malířství

Dochovala se především nástěnná malba, nástěnné i podlahové mozaiky. Z písemných pramenů je známa i malba na dřevě nebo na plátně. +more Malba není omezena na žánry a dekoraci jako v Řecku. Především z nálezů v Pompejích a Boscoreale je zjištěno, že výzdoba domů podléhala módním vlnám a v helénském období se vystřídaly čtyři styly.

Umělecká řemesla Římané dovedli k dokonalosti technologii i design výroby nábytku, keramiky, skla, stříbrného stolního nádobí a šperku.

Odkazy

Literatura

Donald STRONG: Antické umění. Edice Umění světa, první díl. Artia Praha 1970

Externí odkazy

https://www.oxfordartonline.com/page/roman-art-and-architecture *

Kategorie:Starověký Řím