Řízení (procesní právo)

Technology

12 hours ago

Author

Řízení je procesní právní institut, který se týká uplatňování a vymáhání subjektivního práva. Je to postup, který umožňuje jednotlivcům a subjektům hájit svá práva a zájmy před soudem či jiným orgánem veřejné moci. Řízení má svá specifika a pravidla, která jsou stanovena v procesním právu. Cílem řízení je dosažení spravedlivého a rychlého rozhodnutí v souladu se zákonem. Řízení se může týkat různých oblastí práva, jako je trestní, občanské, správní či rodinné právo. V rámci řízení se předběžně posuzuje důkazy, dochází k výslechům stran a svědků, a je přijímána rozhodnutí. Účastníci řízení mají zaručeno právo na obranu, a důraz je kladen na princip kontradiktornosti, což znamená, že obě strany mají možnost se vyjádřit a vyvracet tvrzení druhé strany. Řízení může být vedeno buď před soudem, správním orgánem nebo jiným zvláštním orgánem, který má pravomoc rozhodovat o konkrétních typech sporů nebo sporů na určité úrovni.

Řízením neboli procesem (angl. proceedings nebo procedure, něm. Prozeß nebo Verfahren, fr. processus, procès nebo procédure) se v právu nazývá formalizovaný postup, kterým orgán veřejné moci jedná s fyzickými nebo právnickými osobami.

Činnost orgánu veřejné moci je podřízena zásadě zákonnosti, proto musí mít každý jednotlivý procesní úkon podklad v zákoně - libovůle ze strany orgánu veřejné moci je nepřípustná.

Úprava řízení procesními předpisy

Jednotlivé druhy řízení upravují komplexní procesní předpisy: * trestní řád upravuje trestní řízení před orgány činnými v trestním řízení * občanský soudní řád a zákon o zvláštních řízeních soudních upravuje civilní proces před soudem * soudní řád správní upravuje řízení před soudem ve správním soudnictví * správní řád upravuje obecně řízení před správními úřady * daňový řád (dříve zákon o správě daní a poplatků) upravuje řízení před finančními orgány

Zvláštní (ne však komplexní) doplňující procesní úprava je obsažena i v některých dalších zákonech, například zákoně o přestupcích nebo ve stavebním zákoně, azylovém zákoně apod.

Z principu zákonnosti rovněž vyplývá, že ačkoli v řadě zákonů je výslovně stanoveno, že na určité řízení se nepoužije správní řád, takové ustanovení je protiústavní a zřejmě je nelze aplikovat, neboť vyloučením správního řádu se řízení ocitá bez náležitého procesního podkladu (k tomuto stanovisku se ve své judikatuře přiklonil i Ústavní soud).

Řízení je zahajováno buď na návrh nebo z (povinné) iniciativy orgánu veřejné moci a vždy končí pravomocným rozhodnutím; jiný způsob skončení řízení není přípustný.

Další informace o jednotlivých druzích řízení jsou obsaženy u příslušných procesních předpisů.