Šléglov

Obec Šléglov se nachází v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Žije zde obyvatel.

Název

České Šléglov (doložené od 15. století) je úprava německého Schlegelsdorf (od 19. +more století Schlögelsdorf), v jehož první části je obsaženo Schlegel - "buchar, kladivo". Jméno bylo odvozeno od toho, že ve vesnici žili lidé roztloukající vytěženou rudu.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325 (Slegesdorph), kdy pán Kolštejna vesnici daroval cisterciáckému klášteru v Kamenci. V 15. +more století vesnice zpustla a obnovena byla kolštejnskou vrchností v 16. století. V kraji se dolovaly drahé kovy, a nejinak tomu bylo i zde. Měla se zde roztloukat ruda a těžit zlato. Potvrzením zaměstnání zdejších obyvatel má být i jak německý název Šléglova - , tak také na severu se zvedající Kutný vrch (798 metrů).

V roce 1564 je ve Šléglově změněna robota za peněžní odvody. V roce 1650, kdy byli na Moravě Švédi a kdy byli i v Šumperku, jich bylo údajně několik pohřbeno také ve Šléglově, za čp. +more 15. Roku 1710 byly císařským patentem pro Šléglov stanoveny robotní povinnosti - peníze, půl týdne těžké práce navíc a ustaveny byly také tělesné tresty za různé prohřešky. V roce 1749 žilo ve Šléglově šestnáct sedláků - dvanáct celých a čtyři poloviční, šest domkařů a tři na vrchnostenské půdě a šest bez přístřeší. V roce 1791 bylo ve Šléglově 33 domů a 204 obyvatel.

Nový rozkvět těžby v lokalitě nastal s těžbou grafitových slojí kolem roku 1800. Ložiska grafitu se rozprostírala i mezi Šléglovem a nedalekými obcemi Staré Město a Branná. +more U obce Branná se grafit těžil na ložisku Badenberg - ve Šléglovské kře, od roku 1869. Ještě na přelomu 19. a 20. století byla šachta na dolování grafitu také mezi Šléglovem a Kronfelzovem. Část obyvatel obce Šléglov tak našlo obživu i při těžbě zdejšího grafitu, a to až do 70. let 20. století.

Škola byla v obci zřízena roku 1820. A po roce 1848 byl Šléglov připojen ke staroměstskému soudnímu okresu v šumperském hejtmanství. +more Obživu obyvatelům zajišťovala také, na úrodu chudá, horská pole. V roce 1836 měl Šléglov 36 domů a 250 obyvatel a Kronfelsov 10 čísel a 40 obyvatel. Roku 1850 má Šléglov první vlastní zastupitelstvo a předsedou se stal Kunz Franz.

Po roce 1850 se součástí Šléglova stala nedaleká osada Kronfelzov. Jediná sjízdná přístupová cesta mezi oběma vesnicemi vede přes obec Branná. +more Lesní cesty vedou přes Kutný vrch a podél Řeznické kaple.

K Řeznické kapli nad Šléglovem, se pojí legenda o dvou řeznických tovaryších. Měli se zamilovat do stejné dívky, na místě dnešní kaple se v hádce poprat a smrtelně zranit. +more Podle legendy zde měla být vystavěna k uctění jejich památky. Šléglovská kronika uvádí, že na jejím místě měly stávat kdysi kaple tři a poskytovat poutníkům, zejména v zimě, útočiště před nepřízní počasí. Kronika dokládá mnoho zachráněných životů. I proto se v roce 1886 mělo podařit dojednat, že bude v Kronfelzově zřízena pobočka šléglovské školy. A ušetřena tak dětem, jejich životy mnohdy ohrožující, cesta z Kronfelzova, odkud děti do Šléglova docházely od zřízení školy v roce 1820.

V roce 1901 započala sbírka na šléglovský kostel, byli najati sběrači a přispěli i místní sedláci - F. Kunz tisíc zlatých a Lichtenstein 1 300 zlatých. +more Lichtenštejnové byli někdejšími majiteli kolštejnského panství. Kostel byl vysvěcen byl 30. června 1905 a zasvěcen Božskému Srdci Páně. Roku 1925 bylo rozhodnuto, že obec zřídí vlastní hřbitov a 11. května byl položen základní kámen. Hřbitov měl 300 míst a stál tehdy 15 000 korun. Vysvětil jej děkan Franz Breuer z Branné, který se později stal čestným občanem Šléglova. Na politický život zemědělské obce Šléglov měli rozhodující vliv němečtí agrárníci, a to již před rokem 1938.

Na svazích Kutného vrchu se ve třicátých let 20. století plánovala výstavba dělostřelecké tvrze Kronfelzov, bylo to v rámci linie pohraničního opevnění. +more Z plánů většího rozsahu nakonec sešlo a pozůstatky nakonec vystavěného opevnění jsou zde dochované dodnes.

Téměř veškeré původní obyvatelstvo zdejšího kraje bylo po roce 1945 odsunuto. Dnes je ve východní části Šléglova vybudován malý rybník a u Řeznické kaple rostou dvě památné lípy. +more Severovýchodně je pak také sjezdová trať s lyžařským vlekem. Severním okrajem obce prochází modrá turistická značka a přímo Šléglovem pak vede značená cyklostezka.

Pamětihodnosti

Tzv. Řeznická kaple na cestě z Branné do Starého Města * Sousoší Kalvárie

Osobnosti

Marie Zachovalová (1981-2008), fotografka

Galerie

Šléglov_Sousoší_Kalvárie_02_Celek. jpg|Sousoší Kalvárie Šléglov_05_Křížek. +morejpg|Křížek u kaple Šléglov_07_Obecní_úřad. jpg|Obecní úřad Šléglov_16_Začátek_obce. jpg|Vjezd do vesnice.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Šumperk Kategorie:Obce v okrese Šumperk Kategorie:Sídla v Hanušovické vrchovině