Štencův dům

Štencův dům Salvátorská 8-10/ 931 a 1092/1 je secesní dům v Salvátorské ulici v Praze 1 byl postaven v letech 1909 až 1911 podle projektu architekta Otakara Novotného na náklady Jana Štence.

Jan Štenc

Jan Štenc byl nakladatel, majitel tiskárny a jednatel Spolku výtvarných umělců Mánes. V jeho grafickém studiu vznikaly špičkové knihy, především umělecké publikace. +more V Salvátorské ulici v Praze vznikl nejmodernější tiskařský dům v Rakousku-Uhersku, jeho interiér byl velmi světlý a vzdušný. Ve Štencově domě se scházeli nejlepší umělci a jiné významné osobnosti tehdejší doby, např. Max Švabinský, Jan Štursa nebo Jan Kotěra. Odcházela odtud zásadní umělecká díla české historie, probíhal tu bohatý společenský život.

Podmínky výstavby

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století došlo v Praze k jedné z největších urbanistických akcí (toho času) na světě. Šlo o tzv. +more Pražskou asanaci. Zvláště staré Židovské město (tehdy spíše než o ghetto šlo již jen o chudinskou čtvrť), ale také rozsáhlé části Starého Města nevyhovovaly tehdejším hygienickým potřebám. Pozemky v nejlukrativnější části města tak byly komerčně zcela nevyužitelné. Došlo tedy k velkému bourání, kterému za oběť padla spousta z dnešního hlediska historicky cenných památek a místo nich se začaly budovat stavby nové a dostatečně reprezentativní. Došlo i k novému rozvržení a rozšíření ulic.

Jednu z nově vzniklých parcel si vyhlédl nakladatel a tiskař Jan Štenc.

Projekt

Nechal si vypracovat architektem Otakarem Novotným (1880 až 1959), žákem zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry, radikálně pojatý projekt velkého nakladatelského a obytného domu se dvěma dvory, který by byl vystavěn ve staroměstské Salvátorské ulici 8-10 ve stylu moderní secese.

Plán Otakara Novotného se Janu Štencovi zalíbil: podařilo se spojit v jediném domě bytovou i průmyslovou část. V budově se totiž nacházely byty nakladatele a jeho rodiny, pracovna, fotoateliér a také grafický závod a reprezentativní prostory páně Štencovy firmy. +more Modernistické průčelí z režného zdiva ve stylu holandské architektury (bezesporu výsledek Novotného studijního pobytu v Nizozemí) je ukončené čtvrtválcovým ateliérovým oknem. Stavba velmi výrazně kontrastuje s přezdobenými štukovými dekoracemi okolních budov. Detail fasády Na realizaci stavby, se podíleli stavitelé Karel Schandl a Matěj Blecha.

Historie stavby

Nakladatel zemřel v roce 1947 a tak se nedožil Vítězného února a přechodu jeho krásné stavby do správy podniku Knihtisk a Tiskárny. Tehdy ještě byl vztah k secesi (ale i například ke kubismu) rozporuplný, šlo o relativně mladé styly, proto nikomu nevadilo provádět i různé nešetrné zásahy do, z dnešního pohledu velmi zajímavých, staveb.

Osud stavby po roce 1989

Po roce 1989 se v rámci restitucí vrátila budova Štencovým dědicům. V polovině 90. +more letech proběhla hloubková rekonstrukce objektu ve vnitrobloku, ve kterém následně sídlilo školící a předváděcí centrum kosmetické společnosti Wella. Po ukončení nájmu byl objekt využíván pro krátkodobé pronájmy, natáčel se zde mimo jiné seriál Mamon.

Nová kapitola objektu se začala psát v roce 2016, kdy si budovu pronajala společnost Opero pro nové coworkingové a společenské centrum. Objekt prošel rekonstrukcí, jejímž principem bylo především vrátit původní ráz architektury. +more Tým mladých architektů a designérů při návrhu interiérů ctil původní návrhy architekta Novotného; pracovní stoly jsou tak například ve stylu původních stolů tiskařských. „Museli jsme udělat řadu úprav a zbourat postavené příčky a podhledy, které zde v 90. letech byly postaveny a stavbu znehodnotily. Nyní máme k dispozici objekt, který má ambici stát se špičkovým sdíleným prostorem, kam budou směřovat podnikatelé a manažeři, zástupci svobodných profesí nebo podnikatelé ze vzdálenějších oblastí, kteří hledají v Praze občasné útočiště,“ říká Pavel Bouška, jeden ze tří mužů, kteří stojí za vznikem coworkingového centra Opero (dalšími jsou Pavel Přikryl a Luboš Černý).

Byznys hub a Coworking Opero

Po náročné rekonstrukci Štencův dům opět ožil. Nový nájemce zde vytvořil coworkingové centrum [url=http://opero. +morecz/cs]Opero[/url], které by mělo sloužit jako místo setkávání a sdílení „myšlenek a příležitostí,“ jak říká Pavel Bouška - stejně tomu bylo za časů Jana Štence. Ve Štencově domě lze navíc využívat i kavárnu pro členy a hlavní sál, kde se mohou pořádat různé [url=http://opero. cz/cs/akce]druhy seminářů, workshopů, eventů či společenských akcí[/url].

Vstup do objektu ve dvoře vypadá dnes stejně jako v roce 1909.

Odkazy

Reference

Literatura

LUKEŠ, Zdeněk: Praha moderní. Velký průvodce po architektuře. +more 1900-1950, vydalo nakladatelství Paseka 2012, S. 34-35. * ŠKABRADA, Jiří: Štencův dům - Bilance po osmdesáti letech. In: Časopis Umění a řemesla, ročník 36, rok vydání 1994/1. * BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2. , rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. . Kapitola 1: Staré Město, Malá Strana, Hradčany. S. 23, č. 16.

Externí odkazy

[url=://martinfryc. eu/galerie/stencuv-dum/ * [url=https://www. +moreobrazky. cz/. q=%C5%A1tenc%C5%AFv%20d%C5%AFm&fulltext&mm=2&id=f6415df12943e1cf]url=https://www. mall. tv/gebrian-prekvapive-stavby/vnitroblok-z-jineho-sveta]Štencův dům - díl pořadu Překvapivé stavby na Mall. tv[/url] *[/url]Štencův dům - obrázky[/url] * [url=http://pamatkovykatalog. cz/. element=2279934&page=3&action=element&presenter=ElementsResults]Památkový katalog[/url] * [url=http://opero. cz/cs]Opero[/url].

Kategorie:Secesní domy v Praze Kategorie:Stavby na Starém Městě (Praha) Kategorie:Nakladatelství v Praze Kategorie:Polygrafické firmy v Praze Kategorie:Stavby nazvané po osobách Kategorie:Stavby Matěje Blechy