Štěpánský rybník (přírodní památka)

Historie

Zkameněliny na lokalitě sbíral Celda Klouček ve dvacátých letech dvacátého století. Odkryvy horninových výchozů pravděpodobně vznikly těžbou kamene v drobném lomu. +more Určité terénní úpravy na lokalitě proběhly při stavbě železniční trati Praha-Plzeň, ale od té doby se území nijak nevyužívá. Díky tomu lokalita zarůstá náletovými dřevinami a příležitostně je využívána jako černá skládka. Při rekonstrukci železniční trati v letech 2010-2011 došlo ke zničení jižní části přírodní památky. Geologické profily byly obnoveny v roce 1999 při přípravě na exkurzi mezinárodní konference.

Chráněné území vyhlásil rokycanský okresní národní výbor s účinností od dne 5. září 1989 v kategorii chráněný přírodní výtvor. +more Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 1160.

Přírodní poměry

Chráněné území měří 0,2213 hektaru a nachází se v nadmořské výšce 442-450 metrů v katastrálním území Volduchy. Rozloha zákonem stanoveného ochranného pásma je 1,86 hektaru.

Abiotické faktory

V geomorfologickém členění lokalita leží v Hořovické pahorkatině v podcelku Hořovická brázda a okrsku Holoubkovská kotlina. Reliéf se stupňovitě svažuje mírně ukloněný a nadmořská výška klesá směrem od východu k západu.

Horniny jsou porušené řadou puklin. +more Břidlice.

Předmětem ochrany území v přírodní památce je skalní výchoz s fosiliemi živočichů, přičemž pro některé druhy trilobitů a ramenonožců je Štěpánský rybník typovým nalezištěm. Geologické podloží tvoří prvohorní horniny klabavského souvrství ze spodního ordoviku. +more V nižší úrovni se nachází jílovité břidlice. Ve vyšší úrovni lomem odkrytého výchozu jsou šedomodré tufity překryté prachovci a tufitickými břidlicemi. Jejich nadložím z přeplavených tufitů pronikla diabasová žíla, která způsobila slabou kontaktní metamorfózu okolních sedimentů. Na těchto horninách se vyvinul půdní typ kambizem, který v blízkosti rybníka přechází do typických glejů a pseudoglejů.

Fosílie prvohorní fauny se vyskytují ve spodních jílovitých břidlicích a v tufitických polohách. V břidlicích se objevují obvyklé druhy graptolitů Tetragraptus reclinatus abbreviatus a ramenonožců Celdobolus punctatus. +more Významným druhem nacházejícím se v tufitech je ramenonožec Ranorthis lipoldi nebo trilobit Pricyclopyge binodosa cyanea. Kromě nich se v tufitech vyskytují další zástupci plžů, konulárií a mechovek. V nadložních tufitických břidlicích se objevují stratigraficky důležité mikrofosilie Desmochitina bulla.

Vodu z okolní krajiny odvádí Holoubkovský potok, který se v Rokycanech vlévá do Klabavy, a patří tedy k povodí Berounky. V rámci Quittovy klasifikace podnebí se chráněné území nachází v mírně teplé oblasti MT10, pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 17-18 °C v červenci. +more Roční srážkový úhrn je 600-700 milimetrů. Počet mrazových dnů je 110-130, zatímco počet letních dnů se pohybuje mezi čtyřiceti a padesáti.

Flóra a fauna

Ve fytogeografickém členění lokalita spadá do okresu Holubkovské Podbrdsko. V chráněném území nebyl proveden inventarizační průzkum, ale střední část přírodní památky porůstají ruderální trávníky s lipnicí luční (Poa pratensis), třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos), hadincem obecným (Echium vulgare) a pryšcem chvojkou (Euphorbia cyparissias). +more Na okrajích chráněného území rostou keře hlohu (Crataegus sp. ) a trnky obecné (Prunus spinosa).

Přístup

Území je volně přístupné a nachází se blízko západního břehu Štěpánského rybníka. Leží mimo turistické trasy, ale vede k němu odbočka z cesty od kostela svatého Štěpána, po které je červeně značena turistická trasa z Mýta do Kařízku.

Odkazy

Reference

Související články

Seznam chráněných území v okrese Rokycany * Seznam památných stromů v okrese Rokycany

Externí odkazy

Kategorie:Přírodní památky v okrese Rokycany Kategorie:Chráněná území v Hořovické pahorkatině Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1989 Kategorie:Paleontologické lokality v Plzeňském kraji Kategorie:Mýto