Šťavnatka načervenalá

Znaky

Klobouk má v průměru 2-10 cm, nejprve polokulovitý, poté vyklenutý až plošně rozložený. Okraje jsou podvinuté. +more Pokožka je radiálně vláknitá, suchá či lehce oslizlá, barevně přechází od bílé přes vínovou až fialovorůžovou, místy může být žlutě skvrnitý.

Bílé, smetanové až červenavé, růžově skvrnité lupeny jsou u třeně sbíhavé, na klobouku středně hustě uspořádané, ostří je výrazněji červené. Výtrusný prach je bílý.

Třeň je 3-10 cm dlouhý, pevný, válcovitý, bílý až žlutý, Mladé plodnice na svém třeni mají červené až nafialovělé kapičky, které u dospělých plodnic zasychají a lehce světlají.

Dužnina bílá, žlutavá až načervenalá, pevná, vůně je nevýrazná, chuťově mírně hořká.

Užití

Jedlý druh.

Ekologie

Na kyselých, vápnitých, (pod)horských stanovištích roste tato houba od července do října. Ze stromů preferuje smrky.

Rozšíření

Výskyt druhu byl popsán v Severní Americe, Evropě, Rusku a Japonsku.

Galerie

Soubor:2010-08-11 Hygrophorus erubescens 99991.jpg|alt= Soubor:Hygrophorus erubescens (32921103306).jpg|alt=

Možnost záměny

Šťavnatka holubinková (Hygrophorus russula) * Šťavnatka růžová (Hygrophorus persicolor) * Šťavnatka vínová (Hygrophorus capreolarius)

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Šťavnatkovité Kategorie:Ohrožené houby ČR Kategorie:Nejedlé houby