Železniční nehoda na nádraží Montparnasse

Studio Lévy & Fils: Havarovaný vlak na nádraží Montparnasse, 22. října 1895 Neznámý autor: Pohled na vlak z jiné strany Obálka alba Lean Into It skupiny Mr. Big

Železniční nehoda na nádraží Montparnasse (francouzsky Accident ferroviaire de la gare Montparnasse) je vlakové neštěstí, ke kterému došlo v úterý 22. +more října 1895. Vlak železniční společnosti Chemins de fer de l'Ouest z Granville do Paříže nezastavil na pařížském nádraží Gare Montparnasse, ale projel zarážedlo, pokračoval přes nástupiště, až prorazil prosklenou stěnu haly železniční stanice a lokomotiva vypadla na ulici. Ve vlaku bylo 131 cestujících a pět členů posádky.

Průběh nehody

Vlak vyjížděl v 8:45 z Granville a na nádraží Montparnasse měl dorazit v 15:55 hod. Z Argentanu, kde do čela vlaku nastoupila parní lokomotiva č. +more 721 s uspořádáním náprav 1´B, byl vlak řazen takto: dva zavazadlové vozy, poštovní vůz, vůz druhé třídy, salónní vůz č. 1506 obsazený rodinou Alberta Christophle, bývalého ministra veřejných prací a guvernéra Crédit foncier de France, vůz druhé třídy, dva vozy první třídy, vůz druhé třídy, vůz první třídy a nakonec vůz druhé třídy, celkem 11 vozů. Lokomotivní četu tvořili strojvedoucí Guillaume-Marie Pellerin, s devatenáctiletou profesionální praxí, a topič Victor Garnier. Ve stanici Versailles-Chantiers měl vlak sedm minut zpoždění, které se strojvedoucí snažil dohnat. Podle výpovědí strojvedoucího i topiče bezprostředně po nehodě fungovala samočinná tlaková brzda ještě ve stanici Gare d'Ouest-Ceinture a u přejezdu na křížení s Rue de la Procession, tj. několik stovek metrů před místem nehody, normálně. Na křížení s Rue du Château ale brzda již dle výpovědí nefungovala. Do nádražní haly vjel vlak rychlostí asi 40 km/h. Strojvedoucí dával průvodčímu Albertu Mariette návěst k brzdění, ten ale nezkusil strhnout záchrannou brzdu, ale brzdil vůz ruční brzdou. Vlak prorazil zarážedlo na konci koleje, přejel přes nástupiště, prorazil zeď s prosklením, přejel úzký balkón, prorazil zábradlí a lokomotiva s tendrem spadla čelem na tramvajovou zastávku o deset metrů níže na Place de Rennes. Lokomotiva zůstala šikmo opřená o zeď jako žebřík, spojená s tendrem, který visel za šroubovku služebního vozu, který již zůstal na úrovni nástupiště. Lokomotiva jen těsně minula právě projíždějící tramvaj. Jedenáct vagónů se 131 cestujícími zůstalo nahoře ve stanici. Pellerin společně s topičem seskočili z lokomotivy ještě dříve než projela zdí. Podle zastavených elektrických hodin na budově došlo k nehodě přesně v 16:00.

Následky

Mezi cestujícími a posádkou vlaku bylo pět vážně zraněných osob. Dva cestující, topič a další dva zaměstnanci železnice. +more Venku na ulici zemřela prodavačka novin Marie-Augustine Aguilardová. Nepřišla do kontaktu s lokomotivou, ale zabil ji kus padajícího zdiva. Zaskakovala zrovna za svého manžela, který odešel pro večerní novinové vydání. Železniční společnost zaplatila Aguilardové pohřeb a jejím dvěma dětem důchod. Na ulici byla zraněna ještě jedna žena.

Experti se nemohli shodnout na příčině nehody. Brzda vozů ani brzdič na lokomotivě při přezkoušení nevykazovaly poruchu. +more Jako možnou příčinu uváděli i kluzké koleje. Konstatovali, že vlak jel příliš rychle. Předpisy společnosti nařizovaly, aby do stanic Montparnasse a Bastilla - koncových stanic, které měly kolejiště nad úrovní terénu, vjížděl vlak nízkou rychlostí a zakazovaly strojvedoucímu používat vzduchovou brzdu. Strojvůdce vlaku Pellerin a průvodčí Mariette byli nakonec odsouzeni. Při zvážení všech polehčujících okolností a dosavadního dobrého výkonu služby musel Pellerin zaplatit pokutu 50 franků a odpykat si dva měsíce vězení za zabití a těžká zranění, Mariette zaplatil pokutu 25 franků.

Lokomotiva zůstala téměř neporušená. Zůstala z nádražní budovy viset čtyři dny než se technikům podařilo ji vyprostit. +more Tato akce způsobila obrovský příliv zvědavých lidí. Záběr lokomotivy měla možnost pořídit celá řada fotografů. Záběr, který stál na hranici reality a fikce. Odborníci se domnívají, že právě tento výjev dal ve fotografickém umění vzniknout úplně novému stylu - surrealismu.

Odraz v kultuře

Neštěstí dokumentovala celá řada fotografů. Jedním z autorů byl Louis Mercier, jehož tisk je uložen v Muzeu Orsay. +more Existuje několik verzí této události fotografovaných ze stejného úhlu, ale v různém čase, lokomotiva byla na místě několik dní. Agentura Roger-Viollet má negativ připisovaný bratřím Neurdeinům a výtisk uchovávaný v muzeu Carnavalet je přičítán Albertu Brichautovi. Neštěstí zdokumentoval také ateliér Studio Lévy et fils.

Fotografii nehody použila hardrocková kapela Mr. Big na obálku alba Lean into It z roku 1991.

Nehoda byla zachycena ve snové scéně ve filmu Hugo a jeho velký objev (2011).

Událostí se inspiroval umělec David Černý při návrhu mostu mezi dvěma domy v pražské ulici Lihovarská.

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

[url=http://zpravy. idnes. +morecz/visici-lokomotiva-s-prasklou-brzdou-se-zapsala-do-dejin-surrealismu-1i6-/zahranicni. asp. c=A100628_133526_zahranicni_stf]Visící lokomotiva s prasklou brzdou se zapsala do dějin surrealismu[/url] * G. Richou: „[url=https://web. archive. org/web/20181004184402/http://cnum. cnam. fr/CGI/fpage. cgi. 4KY28. 45%2F0373%2F100%2F556%2F0%2F0]Článek L'accident de la gare Montparnasse[/url]“, La Nature, No. 1171, 9. listopadu 1895, str. 369-371.

Montparnasse Kategorie:Železniční doprava v Paříži Kategorie:Železniční doprava v umění Montparnasse Kategorie:Francie v roce 1895 Kategorie:Fotografie v Paříži Kategorie:Paříž v umění Kategorie:Katastrofy v Paříži Kategorie:15. +more obvod (Paříž) Kategorie:Snímky Kategorie:Umělecká díla z roku 1895.