Čtvrtý buddhistický koncil
Author
Albert FloresV pořadí čtvrtý buddhistický koncil se uskutečnil ve dvou synodách - théravádové v 1. století př. n. l. na Srí Lance a sarvástivádové v 1. až 2. století n. l. v Kašmíru.
Théravádová synoda byla svolána kvůli tezím mnicha Vátsíputry Sthaviry. Vátsíputra tvrdil, že podstata osobnosti (sa. +more pudgala) je něčím, co nás stále provází. Není totožná s hmotným tělem, ale ani se od něj neliší. Převtěluje se a stále existuje i po odchodu do nirvány. Těmito názory si získal mnoho přívrženců, kteří se podle něj nazvali Vátsíputríjové. Jejich nauka se pak stala známou pod názvem Pudgalaváda. Sthavirové toto učení odsoudili a aby odlišili své učení od jejich, začali říkat své nauce Vibhadžjaváda.
Sarvástivádová synoda byla svolána kvůli uspořádání mahájánových nauk na základě sarvástivádinové Abhidharmy. Svolal ji kušánský císař Kaniška I. +more (78 n. l. nebo 127 n. l. ) při příležitosti své korunovace na trůnu Kušánské říše. Uskutečnila se v buddhistickém klášteře v Harwanu poblíž Šrínagaru, kde se shromáždilo 500 buddhistických mnichů v čele s mnichem Vasumitrou, který uspořádal zasedání. Výsledkem synody byl rozsáhlý komentář Mahávibhása Šástra a vyhlášení mahájánového buddhismu.
Odkazy
Literatura
Související články
Buddhistické koncily ** První buddhistický koncil ** Druhý buddhistický koncil ** Třetí buddhistický koncil