Cesko.wiki Šánidar
Author
Albert FloresŠánidar je archeologická lokalita v severním Iráku, kde byly nalezeny stopy neolitického osídlení. Jedná se o pohřebiště, které bylo obýváno před 10 000 až 75 000 lety. Na místě bylo objeveno několik hrobů s pozůstatky raných moderních lidí, nazývaných také Cro-Magnonci. Tito lidé byli vysokí a měli lebky podobné moderním lidem, čímž se odlišovali od předchozích druhů hominidů, jako byli Neandertálci. Toto místo poskytuje důležité informace o životních podmínkách pravěkých lidí a o jejich společnosti. Šánidar má významnou roli v archeologickém výzkumu lidské evoluce a je považován za jednu z nejvýznamnějších lokalit neolitu a paleolitu na světě. Lokalita Šánidar byla objevena v roce 1951 francouzským archeologem Ralphem Soleckim a od té doby zde bylo provedeno několik vykopávek. Během těchto vykopávek byly objeveny nástroje, šperky a umělecká díla, která poskytují jasnější obraz o životě pravěkých lidí v této oblasti. Nejznámější nálezy z této lokality jsou hroby, ve kterých byly nalezeny pozůstatky několika jedinců, včetně dospělých i dětí. Tyto hroby obsahovaly také pozůstatky zvířat, které byly pohřbeny společně s lidmi. Šánidar je také známý svými důkazy o tom, že pravěcí lidé se zabývali rituály souvisejícími s pohřbíváním a uctíváním zemřelých. Například jeden z nalezených hrobů obsahoval hromadu květin, které byly pravděpodobně pohřebním rituálem. Tyto nálezy nám poskytují vpohled do rituálů a společenského života raných moderních lidí. Díky svému významu byl Šánidar zapsán na seznam světového dědictví UNESCO, což zajišťuje ochranu a zachování této důležité archeologické lokality pro budoucí generace.
Jeskyně Šánidar Šánidar je archeologická lokalita v severním Iráku v pohoří Zagros. V letech 1957-1961 v jeskyni Šánidar provedla výkopy americká expedice pod vedením Ralpha Soleckého z Columbia University. Objevila tu nejstarší kostru neandertálce na území Iráku starou 60 až 80 000 let. Zároveň je toto místo významnou lokalitou období protoneolitu.
Kostry neandertálců
Nakonec tu bylo objeveno celkem devět koster neandertálců z různých období osídlení jeskyně. Dokládají, že u těchto neandertálců již existovaly pohřební ceremonie a mrtvým bývaly vkládány do hrobu květiny. +more Tyto kostry jsou označovány jako Šánidar 1 až 9. Nejvýznačnější jsou kostry 1 a 4.
Nejstarší kostrou byla kostra pojmenována archeology jako „Nandy“. Patřila muži ve věku 40-50 let, který byl stižen řadou anomálií. +more Neměl levou ruku, možná se jednalo o vrozenou vadu. Postiženou měl i levou nohu a musel na ni napadat, na pravé ruce měl několik zhojených zlomenin, těžkou ránu utrpěl do obličeje v oblasti očního důlku, utrpěl zde zlomeninu a jistě pak byl zčásti nebo zcela slepý na levé oko. To, že i takto postižený ještě řadu let žil, dokazuje na sounáležitost neandertálské tlupy.
Další kostry jeví známky pádu ze skály, které byly příčinou úmrtí. Jejich hroby dokazují, že už existoval jistý pohřební ritus s obřadným pochováním, obložením mrtvoly velkými kameny, velkým ohněm a hostinou, o níž svědčí zlomky zvířecích kostí kolem. +more Významná je v tomto směru kostra Šánidar 4, objevená roku 1960, kdy byla po devíti letech provedena pylová analýza interiéru hrobu. Bylo prokázáno, že zesnulému byly do hrobu dávány četné druhy rostlin s léčebnými účinky (topolovky, starček, hyacint). Pokud se jednalo o rodového šamana, jak soudí archeologové, měl asi i v posmrtném životě pečovat o „zdraví“ předků rodu, kteří již odešli na věčnost. Mrtvý byl uložen na levém boku se skrčenýma nohama.
Protoneolitický Šánidar
Protoneolit začíná v severním Iráku kolem roku 9000 př. n. +more l. Nejstarší kultura - šánidar-karím-šáhirská - je zde zastoupena významnými nálezy jeskynního sezónního obydlí lidí, jejichž vývoj směřuje od lovecko-sběračského způsobu života k postupnému usazování a vesnicím prvních zemědělců a chovatelů dobytka. Šánadarské nálezy patří archeologické vrstvě B 1. Jestliže v zimě obývali lidé jeskyni v Šánidaru, letní sídliště bylo ve 4 km vzdálené osadě Záví Čemi.
V Šánidaru je nejvýznamnější pohřebiště neolitických lidí. Ve 26 hrobech bylo zde nalezeno v nejvrchnější archeologické vrstvě celkem 35 lidských těl. +more Postupně byly zkatalogizovány a popsány v knize Ralpha a Rose Soleckých The Proto-Neolithic Cemetery in Shanidar Cave. Nálezy zbytků pohřební výbavy umožnily dát nové pohledy na život lidí 9. tisíciletí př. n. l. Podle Soleckých tato jeskyně dokazuje velký význam oblasti Zagru na vývoj neolitu celého Předního východu.
Literatura
Jan Pečírka, Dějiny pravěku a starověku I., SPN Praha, 1982
Externí odkazy
[url=http://donsmaps. com/clancave. +morehtml]Fotografie jeskyně od R. Soleckého[/url] * [url=http://www. mnh. si. edu/anthro/humanorigins/ha/shanidar. html]Popis lebky neandertálce Šánidar 1[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070927212920/http://www. asa3. org/archive/evolution/199807/0230. html]Šánidarští neandertálci a víra, angl. [/url] * [url=http://www. tamu. edu/upress/BOOKS/2003/solecki. htm]Ralph a Rose Solecki: The Proto-Neolithic Cemetery in Shanidar Cave, upozornění na titul, angl. [/url].
Kategorie:Archeologické lokality v Iráku Kategorie:Neandertálci Kategorie:Neolitická sídliště