Šelest
Author
Albert FloresŠelest v medicíně označuje poslechový fenomén různého původu. Obecně jde o zvuk, který vzniká třením pod povrchem těla. Může jít o tření dvou pevných tkání (dva listy pohrudnice či osrdečníku), tření krve o vnitřní povrch cévy či srdce nebo také tření vzduchu o vnitřní povrch dýchacích cest. Šelesty tak můžeme rozdělit podle mechanismu jejich vzniku a místa jejich poslechu.
Srdeční šelesty
Šelest vzniká, pokud rychlost krevního toku či převrácená hodnota krevní viskozity přesáhne určitou mez, která je dána parametry cévy - jejím zúžením či nerovností její stěny. U srdečního šelestu popisujeme místo jeho maximální slyšitelnosti na povrchu těla, hodnotíme jeho šíření a hlasitost, přičemž maximum hlasitosti obvykle odpovídá místu vzniku šelestu a směr šíření poukazuje na směr toku krve. +more Šelesty mohou být systolické či diastolické a nacházíme je nejčastěji u postižení chlopní nebo u septálních defektů. Kromě samotného šelestu na poslechovém nálezu hodnotíme další přídatné fenomény.
Perikardiální třecí šelest
Perikardiální třecí šelest vzniká při tření vnitřní a vnější vrstvy osrdečníku, k čemuž dochází při jeho zánětu (perikarditidě). Připomíná zvuk vrzání při chůzi po sněhu.
Dýchací šelesty
Dýchací šelest vzniká při průchodu vzduchu vibrací dýchacích cest či plicních sklípků. Jako fyziologické označujeme sklípkové a trubicovité dýchání, pokud jejich poslechový nález není patologicky umístěn či jejich intenzita překračuje fyziologickou mez. +more Z vedlejších dýchacích šelestů popisujeme šelesty vlhké (chropy a chrůpky) suché (pískoty a vrzoty) a krepistus.
Pleurální třecí šelest
Vzniká velmi podobně jako perikardiální třecí šelest a má i podobný poslechový nález. Je známkou suchého zánětu pohrudnice.
Šelest štítné žlázy
Šelest nad štítnou žlázou slyšíme u parenchymatózní strumy nejčastěji u Gravesovy-Basedowovy nemoci. Struma je zvýšeně vaskularizovaná a kromě slyšitelného šelestu může pulzovat a je nad ní hmatný vír. +more Taková struma je označována „struma pulsans, vibrans et fremens“.