Cesko.wiki Šok (oběhové selhání)
Author
Albert FloresV lékařství je šok stav poruchy krevního oběhu, ohrožující život, vyžadující urychlenou zdravotní (lékařskou) pomoc. Bez zdravotního zásahu šok obvykle končí smrtí. V obecném povědomí se však slovem šok označuje psychický otřes.
Z laického hlediska je možné rozdělit šokové stavy na: * vnitřní krvácení - první pomoc tzv. protišoková (viz níže) * zhoršení stavu u jiných onemocnění/úrazů (vnější krvácení, popáleniny, úraz hrudníku, poranění páteře, bolest na hrudi, infekce…) - první pomoc je zaměřená na vyvolávající stav.
Příznaky výše uvedených stavů se mohou výrazně lišit (rychlost tepu, barva kůže). Typické příznaky vnitřního krvácení (viz níže) mohou být i při duševním otřesu, je proto nutné se rozhodovat podle okolností stavu, a případného mechanismu úrazu.
Příkladem různých typů šoku s rozdílnou první pomocí jsou šok z vnitřního krvácení a anafylaktický šok. Odlišnost stavu a potřebné pomoci je stručně naznačena níže.
Definice šoku obecně
Odborně
Akutní generalizovaný pokles prokrvení (perfuze) tkání a orgánů, který vyvolává neschopnost zásobovat kyslíkem a živinami, a zhoršuje odvod CO2 a metabolitů ze tkání.
Laicky
Šok je nepříznivá reakce organismu (lidského těla) na situaci, kdy tkáně trpí nedostatkem kyslíku a živin. Nejčastější příčinou je velká ztráta krve. +more Tělo potřebuje své zásoby těchto látek pro činnost mozku a srdce. Cílem první pomoci je podpořit dodávku krve právě do těchto životně důležitých orgánů.
Příčiny šoku v lékařství (medicínské dělení šoku)
hypovolemický šok (snížení množství krve v cévách) * vnitřní i vnější krvácení * ztráta tělesných tekutin (popáleniny, dehydratace) kardiogenní šok (selhání funkce srdce jako pumpy) * poškození srdečního svalu (infarkt, pohmoždění srdce) distribuční šok (roztažení cévního systému) * septický šok při těžké infekci („otrava krve“ bakteriemi) * poranění míchy * těžký alergický stav (anafylaktický šok) obstrukční šok (stlačení srdce zvnějšku) * krvácení do obalů srdečních (většinou po nárazu na hrudník), nebo jiná srdeční tamponáda * přetlakový pneumothorax
Rozdíly v příznacích a pomoci u vybraných typů šoku
Plný popis stavů je na stránkách vnitřní krvácení a anafylaktický šok.
Příznaky šoku způsobeného vnitřním krvácením
Zpomalený kapilární návrat (příznak počínající centralizace oběhu) * Zvýšený tep (postupně se zvyšuje až na 140-160 tepů za minutu) * Bledá, chladná kůže, pocení * Žízeň, při vypití většího množství tekutin však hrozí zvracení * Únava, schvácenost, apatie nebo naopak neklid * Pokles krevního tlaku * Mdloba
První pomoc při úrazovém šoku (vnitřní krvácení)
Voláme zdravotnickou záchrannou službu - tel. 155 a použít protišokovou polohu * Zabraňujeme podchlazení pacienta
Použití tzv. protišokové polohy se již dnes nedoporučuje, viz např. https://zachrannasluzba.cz/myty-o-prvni-pomoci/.
Lékařská pomoc u úrazového šoku spočívá především v rychlém doplnění tekutiny nitrožilně. To je také důvod proč není vhodné transportovat pacienty vlastními prostředky. +more Další typy šoku vyžadují komplexní léčbu - především podporu funkce srdce.
Příznaky anafylaktického šoku
Alergický jev, kterým tělo přehnaně reaguje na vnější podnět. Takřka výhradně se jedná o alergie na hmyzí (včelí) bodnutí, nebo alergii na lék podaný injekčně. +more Alergeny vstupující jinou cestou (potravinová alergie) vyvolávají tento život ohrožující stav extrémně vzácně. Postižený začne otékat jak zvenčí tak i zevnitř, zužují se průdušky a člověk umírá na udušení a zástavu srdce, pokud mu nebyla poskytnuta pomoc. Tento stav je vzácný a většina lidí alergických na hmyzí bodnutí má pouze rozsáhlejší otoky.
* Otoky mimo místo bodnutí, celotělový otok je nejdříve vidět na víčkách * Zarudlá horká kůže, svědění (zejména na začátku reakce) * Dušnost, sípavé dýchání * Mžitky před očima, ztráta vědomí
První pomoc u anafylaktického šoku
Laická injekční stříkačka s adrenalinem * Volat okamžitě 155 či 112 * Povolit postiženému oděv aby mohl dobře dýchat, pokud je při vědomí nechat sedět s oporou zad, v bezvědomí položit ho na záda. +more * Pokud má laickou injekční stříkačku s adrenalinem - autoinjektor - je vhodné jí použít. Aplikuje se do horní třetiny stehna, po odjištění a úderu pružina vbodne jehlu a vstříkne adrenalin. (článek v anglické Wikipedii).
Lékařská první pomoc spočívá v nitrožilním podání adrenalinu, podání kortikoidů a antihistaminik je pouze doplňující léčbou.
Protišoková opatření
Takzvaná protišoková opatření (dosud v našich krajích citovaná pod zkratkou 5 T) jsou diskutabilní, historicky překonaná. Jejich použití je nejvhodnější právě jen u duševního otřesu. +more Pokud je používáme u jiných šokových stavů, je nutné vědět určitá upřesnění, samotný název může být lehce matoucí. Podle současných Standardů první pomoci se souhrn následujících doporučení [url=https://web. archive. org/web/20121030160300/http://www. cervenykriz. eu/cz/standardy/Standardy_poskytovani_prvni_pomoci_2-vydani-2012. pdf]již nepoužívá[/url] * teplo: zajištění optimálního tepelného komfortu (ne ohřát za každou cenu, ale např. položit pod zraněného deku či je-li v dusné a horké místnosti, tak ho vynést ven, kde je chladněji) * ticho: vypnout hlasité zvuky, se zraněným klidně a tiše mluvit - rozhovor slouží i jako kontrola vědomí * tekutiny: v žádném případě nepodáváme nic k pití, lepší je otírat obličej vlhkým kapesníkem. Jinak tento bod znamená zabránit dalším ztrátám tekutin (zastavit krvácení, ošetřit popáleniny). * tišení bolesti: nikdy nepodáváme žádné léky (pro lékaře je potom obtížnější stanovit diagnózu), ale s pacientem komunikujeme (nemyslí na bolest), bolest také zmírní úlevová poloha (např. stočení do klubíčka při poranění břicha) * transport: zavolat 155 či 112, sami pacienta nikam neodnášíme.