Šánídár-karím-šáhirská kultura

Jeskyně Šanídár Šánídár-karím-šáhirská kultura je klasická archeologická kultura z protoneolitického období, která se kolem roku 9000 př. n. l. objevuje v oblasti severovýchodního Iráku, dnešního Kurdistánu. Trvá asi jedno tisíciletí. Mezi její nejvýznamnější naleziště patří Záví Čemi Šanídár, Karím Šáhir, M'lefaat, Gird-Čai a Šanídár, zde vrstva B 1.

Protoneolit je obdobím, kdy člověk ve svém vývoji dospěl do fáze, v níž už nebyl pasivním přizpůsobovatelem vůči silám přírody, nýbrž začíná být aktivní a vzniká výroba potravin. Kurdistán byl jedním z míst vzniku prvotního zemědělství, protože zde v divoké přírodě rostlo obilí (hlavně pšenice dvojzrnka) a bylo tu možno ochočit i první hospodářská zvířata, kozu a ovce. +more Domestikace postupně vedla k tomu, že se obilí začalo pěstovat i mimo oblast přirozeného výskytu.

Šanídár-karím-šáhirská kultura, nazvaná podle dvou základních nalezišť, je nejstarší známou protoneolitickou kulturou, časově předchází obdobným kulturám v Palestině a Anatolii. Lidé zde žili v sezónních obydlích. +more Zimní byla jeskynní, letní měla kulaté domy o průměru asi 4 metry stavěné z velkých kamenů, nadstavba mohla být stanová.

Nálezy svědčí o zpracování obilí (ruční kamenné mlýnky). Obilí (pšenice, ječmen) mohlo už být pěstované, ale dosud nebylo domestikované, nelišilo se nijak od divokých odrůd (nenastaly mutace). +more Kultura je omezena na oblast přirozeného výskytu těchto druhů obilí. Byly nalezeny srpové pazourkové čepele, mlaty a klíny. K lovu sloužily nástroje zakončované měsíčkovitými a trojúhelníkovými šipkami. Loví se jelen, záhy začíná převládat chov ovcí.

Kolem roku 8000 př. n. +more l. protoneolit v Iráku střídá nová neolitická fáze, tzv. raný neolit. Šanídár-karím-šáhirskou kulturu střídá vyspělejší džarmská kultura.

Reference

Jan Pečírka a kol., Dějiny pravěku a starověku I., SPN Praha, 1982

Kategorie:Neolitické kultury Kategorie:Starověké dějiny Iráku