Žešov
Author
Albert FloresŽešov je obec na severu Česka, která se nachází v okrese Litoměřice ve středočeském kraji. Leží na úpatí Klíčova a její sídlo se rozkládá na břehu řeky Labe. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. V minulosti byla obec součástí panství Opočno a později patřila k panství Třebíč. V současnosti je Žešov známý především pro svou památkově chráněnou barokní kapli sv. Prokopa, která je jedním z největších sakrálních staveb v regionu. Další zajímavostí je zřícenina hradu Klíčov, která se nachází nedaleko obce. Žešov má také bohatou kulturní tradici a pořádá různé akce a festivaly. Obec je také výchozím bodem pro turistické trasy do okolní přírody, která je příznivá pro pěší turistiku i cyklistiku.
Žešov je vesnice patřící k městu Prostějov. K 15. říjnu 2006 zde žilo 325 obyvatel.
Vesnice se rozprostírá v nevelkém údolí asi 4 km jižně od centra Prostějova. Její dominantou je katolický kostel. +more Vsí protéká potůček zvaný Maliňák. V blízkém okolí vede dálnice D46.
Největší událostí roku bývají hodové slavnosti konané na počátku léta. V obci fungoval hostinec, který byl ale 1. +more 12. 2016 uzavřen. V obci působí jeden spolek - místní jednota Sboru dobrovolných hasičů.
Dějiny
Název obce pochází od osobního jména Žech nebo Žeš a je zřejmě velmi starého původu, vesnice Žešov je ale zmiňována v pramenech až ve 14. století (první zmínka 1348). +more Vesnice velmi často měnila své majitele, až se roku 1527 stala součástí plumlovského panství, jehož součástí zůstala až do roku 1848. Žešov byl silně poškozen za třicetileté války. V roce 1728 byla u Žešova postavena císařská silnice, která pomohla k rozvoji obce. Místní obyvatelé si pak přivydělávali přepřaháním koní k povozům, které nemohly vyjet místní kopec, a kovářstvím. V roce 1790 byla v obci založena škola, aby místní děti nemusely docházet do školy do Určic. Na konci druhé světové války Němci přeměnili dva hostince na opravárenské dílny, ve kterých museli pracovat i místní občané. V posledních dnech války si na Žešovském kopci vybudovali Němci dělostřelecké postavení, které bylo pod neustálou palbou dělostřelectva Rudé armády a byl dokonce i bombardován. V prvních poválečných volbách zvítězila ČSL, následována ČSSD a ČSNS, komunisté v obci propadli. Od roku 1950 se komunisté pokoušeli o kolektivizaci zemědělství, k založení JZD ale došlo až v roce 1957. Poslední soukromý zemědělec hospodařil ještě v roce 1963. V roce 1973 byla zrušena dvoutřídní základní škola a děti ze Žešova začaly dojíždět do prostějovských škol. Mezi léty 1974-1986 byla na katastru obce stavěna dálnice Olomouc-Brno. V roce 1981 byl Žešov připojen k Prostějovu.
Obyvatelstvo
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.
text-align: center;" colspan="2" | Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | část Žešov | 370 | 414 | 413 | 441 | 458 | 473 | 486 | 423 | 410 | 378 | 321 | 301 | 336 | 335 |
Počet domů | část Žešov | 73 | 76 | 77 | 77 | 80 | 86 | 94 | 107 | 106 | 107 | 98 | 105 | 106 | 115 |
Památky
Boží muka - za vsí při silnici Žešov-Prostějov * Kříž - při silnici Žešov-Výšovice
Slavní rodáci
Jan Spáčil-Žeranovský (1857-1905) - novinář, spisovatel, humorista a překladatel * Jaroslav Franc (1935-1990) - malíř
Reference
Literatura
Československý sborník a almanach. Politický okres Prostějov. +more Olomouc 1932, s. 91-93. * FAKTOR, František: Popis okresního hejtmanství prostějovského. Prostějov 1898, s. 116-117. * JANOUŠEK, Vojtěch: Prostějovský okres. Brno 1933. s. 366-370. * Prostějov. Dějiny města 1. Prostějov 2000, s. 267-272. * WOLNY, Gregor: Die Markgraftschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. V. Band. Olmützer Kreis. Brno 1839, s. 671.