Žižkové z Trocnova

Žižkův erb barvy jsou hypotetické Žižkové z Trocnova byl vladycký rod, který se píše po tvrzi Trocnov nedaleko Českých Budějovic. Trocnov se skládal ze dvou malých dvorů a byl zřejmě založen někdy kolem roku 1350 nově příchozím rodem. Ovšem pouze jedna část patřila chudé rodině Žižků. Nejznámějším představitelem rodu byl husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Po husitských válkách se rodina z historie vytrácí. Roku 1735 byl ale predikát z Trocnova obnoven pro další rod Žižků, jejichž souvislost se středověkým rodem Jana Žižky je nejasná.

Historie

Po smrti Jana Žižky z Trocnova v roce 1424 byl majetek rodu rozdělen mezi bratra Jaroslava a Janovy dcery. Po jejich smrti jmění přešlo do cizích rukou.

Novodobý šlechtický rod Žižků

V 16. století se objevil v Kolínci u Klatov Adam Žižka, který působil jako městský písař.

Matěj Žižka byl roku 1683 raněn při obraně Vídně obležené Turky. Jeho vnuk Jan Maxmilián Žižka (1681 - 1754), císařský rytmistr, lichtenštejnský lesní rada a pán na Bílé Lhotě u Litovle, kterou koupil v roce 1746 a musel kvůli dluhům brzy prodat, byl povýšen +more'>císařem Karlem VI. dne 17. února 1735 do říšského rytířského stavu a císařovnou Marií Terezií dne 23. listopadu 1747 mu pak byl udělen český inkolát a český rytířský stav s predikátem „z Trocznowa“. Poněvadž však nebylo prokázáno příbuzenství se slavným vojevůdcem, byl udělen nový čtvrcený erb.

Potomci tohoto rodu žili ještě ve 20. století, jako například JUDr. +more František Julius, který do roku 1921 bydlel v černohorské Cetinji, kde založil samostatnou banku. V roce 1921 se přestěhoval do Prahy, kde vedl Pražské vzorkové veletrhy. Jedna z jeho dcer, Jarmila Alžběta Jelínková, se stala matkou kanadského krasobruslařského páru Marie a Otto Jelinekových.

Mezi další příslušníky rodu patří Jan Vladimír Jakub František rytíř Žižka z Trocnova a jeho syn Ing. Jan Jindřich František Vladimír se stal jezdeckým mistrem ČSSR ve skoku a předsedal jezdeckému oddílu TJ Žižka Praha.

Původ jména Žižka

Nejstarší doklad jména je Žužka (Zuzca) a to roku 1255 v listu Vítka z Hradce. Vyskytují se varianty Zuzca, Zuzka, Zyzka, Zyzca, Zisco, Zisska.

O významu slova žižka se dodnes vedou mezi jazykovědci spory. Slovo však pravděpodobně pochází ze základu -žuž-, resp. +more -žiž- po přehlásce. Má charakter apelativa typu mluvka od slovesa mluviti. Jsou tři etymologicky různé základy -žuž- : # označení bzučícího hmyzu a brouků # označení žížal a červů # označení pro tmavý, černý Dalším možný původ příjmení Žižka je ve slově žižek = drobek, zbytek.

Od 2. poloviny 15. století je žižka přezdívkou nebo pojmenováním pro jednookého, slovník Lactifer z roku 1511 uvádí žisska = monoculus, jednowoký.

Erb

Rodový erb Jana Žižky byl původně byl zcela neznámý, teprve ve 20. století byla objevena nezřetelná pečeť s erbem z roku 1378. +more Z hlediska barevnosti je pravděpodobné, že šlo o rudého raka ve stříbrném poli. V roce 1747 Jan Maxmilián Žižka obdržel vlastní erb, kde v 1. a 4. modrém poli jsou tři stříbrné lilie; 2. a 3. ve zlatém poli na zelené půdě černý kráčející medvěd.

Odkazy

Související články

Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů

Literatura

Almanach českých šlechtických a rytířských rodů, Martin 2005, *

Kategorie:České šlechtické rody