Židovský hřbitov v Přehořově

Technology

12 hours ago

Author

Židovský hřbitov v Přehořově, založený před rokem 1723, je situován jihovýchodně od obce v lese nalevo od silnice na Lžín. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Areál je volně přístupný přes polorozpadlou ohradní kamennou zeď.

Je to neveliký a kdovíkam roznesený hřbitov, jenž s největší pravděpodobností patřil židovské obci v Soběslavi. Proto také i zdejší epigrafika je vysoce kvalitní, jak se na slovutnou židovskou obec patří. +more Je zvláštní, že hebrejský funerální verš je úplně jiný než ten na docela blizoučko ležících Myslkovicích. .

Přitom není vyloučeno, že obě obce vznikly následkem vypuzení židů ze Soběslavi, kam si je již v hlubokém středověku přivedli Rožmberkové. Historikové se v tomto ohledu ještě zapotí, aby naše poznání zpřesnili. +more Víme, že Soběslav od 16. století, kdy odtud byli vypovězeni, až do nástupu průmyslové revoluce v 19. století své židy příliš nepodporovala. V Miskovicích (Myslkovicích) jsou židé doloženi listinnými prameny někdy z doby Třicetileté války, tedy před rokem 1650. Písemné zmínky o tamním hřbitově jsou však o sto let mladší (1770). Tehdy také v Miskovicích začíná stavba synagogy a je tudíž automatické, že obec tou dobou nebo přímo k tomuto datu (rozhodnutí o vlastní synagoze a plnohodnotném statutu židovské obce) musela mít vlastní hřbitov a obecní mikve.

Přehořovský hřbitov je v listinných pramenech zmiňován k roku 1723 (kupní smlouva pozemku) - což je ve srovnání s Miskovicemi o dvě až tři generace dříve, ale ani zde se nám tak staré náhrobky nedochovaly. Dnes nejstarším náhrobkem je číslo 002 - hrob pana Nathanaele Kresissela z roku 1846. +more Navíc situovaný jako druhý v pořadí na ploše hřbitova, takže starší vložení zde už asi neobjevíme.

Dnes je zde dochováno 112 náhrobků a jejich zbytků (soklů a torz), ovšem evidentně a pouhým okem viditelně je zde rovů daleko více. Pohledem na typologii macev a texty epitafů ze říci, že zprvu se pohřbívalo na užším pruhu, který dnes reprezentuje pravá strana hřbitova při pohledu od zbytků vstupní budovy (*ohelu). +more Na konci 19. století, kdy se populační křivka přehořovských židů vyšplhala k počtu 210 osob a kdy už i v Soběslavi existovala „novodobá“ židovská obec, došlo patrně k rozšíření hřbitova směrem doleva od ohelu, vysazení centrální aleje a k ukládání zesnulých průběžně až do začátku šoa. Poválečné dějiny hřbitova pak už znamenají jen jeho zánik, postupné zarůstání a patrně i zájem sběračů kamene.

Po kamenické stránce (až na figurální náhrobek č. 089) se jedná o v regionu převládající kamenický „rukopis“, stejné typy macejv najdeme v Tučapech, Miskovicích, Radeníně, na Táborsku aj. +more novodobé haskalové obelisky z leštěné žuly pak po celé republice.