Žihobce (zámek)
Author
Albert FloresŽihobce jsou tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné obci v okrese Klatovy. Nejstarším panským sídlem ve vesnici bývala tvrz, která zanikla během husitských válek. Byla sice obnovena, ale za vlády Jiřího z Poděbrad ji královské vojsko znovu dobylo a pobořilo. Panské sídlo obnovili až Kocové z Dobrše. Po nich na zámku sídlili císařští důstojníci, z nichž Ferdinand Iselin z Lanau nechal postavit dochovaný barokní zámek. Zámecký areál je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka a od roku 2013 také jako evropsky významná lokalita, protože na zámecké půdě žije kolonie vrápenců malých.
Historie
Ves Žihobce patřila od jedenáctého století k majetku břevnovského kláštera. Ve čtrnáctém století ji získal vladycký rod ze Žihobic. +more Prvním známým majitelem byl v letech 1350-1383 Racek ze Žihobic. Nejspíše už v té době ve vsi stála tvrz. Po Rackovi na ní sídlil Jakůbek ze Žihobic připomínaný v letech 1383-1404, Vintíř ze Žihobic (1406) a Racek ze Žihobic (1412). Během husitských válek tvrz se dvorem zpustla. Podle pověsti uvedené v žihobecké farní knize z roku 1799 ji dobyl a pobořil Jan Žižka při obléhání hradu Rabí. Roku 1461 zůstávaly tvrz i dvůr stále pusté. Patřily manželům Joštovi a Jitce, kteří téhož roku zemřeli a jejichž majetek připadl jako odúmrť králi Jiřímu z Poděbrad. O rok později ji král věnoval Janovi řečenému House z Žihobic, který tvrz opravil. Přidal se však ke královým odpůrcům na stranu jednoty zelenohorské, a kníže Jindřich I. starší z Minsterberka proto tvrz roku 1467 dobyl a pobořil.
V první polovině šestnáctého století vesnice s pustou tvrzí patřila Zvěstovi z Malkova, který ji prodal Břetislavovi z Rýzmberka. Od něj ji roku 1548 koupil spolu s Dražovicemi Jan Šťastný z Říčan. +more Jan si posléze ponechal jen Dražovice a pustou tvrz Žihobce s poplužním dvorem a polovinou vsi prodal roku 1556 Kryštofu Kocovi z Dobrše za 850 kop českých grošů. Kryštof ji připojil k dobršskému panství a zároveň žihobecký statek věnoval manželce Kateřině, rozené z Běšin, k doživotnímu užívání. Tvrz poté patřila k Dobrši až do roku 1609, kdy se dělil majetek mezi dědice Václava Koce z Dobrše, který byl Kryštofovým vnukem. K nově vytvořenému panství patřila Václavem obnovená tvrz a vesnice Věšíno, Rozsedly, Kačice, Šimanov, Ostružno, Ždánov, Nezdice, Strašín a Maleč. Panství získal Jan Václav Koc z Dobrše z bystřické větve rodu. Jeho synové Jan Bedřich, Diviš, Jindřich, Přibík, Humprecht, Vilém, Adam Havel a Heřman Kocové z Dobrše panství roku 1613 prodali své matce Lidmile, vdově po Janu Václavu Kocovi, rozená Černínové z Chudenic a znovu provdané Lokšanové. Kromě řady vesnic ke statku patřil také pivovar, kašna, ovčín, cihelna, vápenická pec, vápencový lom a lomecký mlýn. Lidmila po třech nebo čtyřech letech panství prodala Jaroslavu Bukovanskému z Bukovan. Za účast na stavovském povstání v letech 1618-1620 mu byla roku 1623 zkonfiskována polovina majetku, ke které patřily Žihobce. Zabavený statek v roce 1627 koupil Martin de Hoeff-Huerta.
Po Huertvě smrti Žihobce patřily dalším císařským plukovníkům. Nejprve panství koupil Antonio Lopez de Gradin, který je odkázal své manželce Barboře. +more Roku 1635 potom panství zdědil jejich schovanec Mikuláš de Nogrell, který padl roku 1641 v bitvě se Švédy, a statek zůstal vdově Anně Desfoursové. Ta se podruhé provdala za svobodného pána Františka Klaudia Iselina z Lanou. Jeho syn Ferdinand Iselin z Lanau nechal starou tvrz přestavět na barokní zámek. Dokončení přestavby dokládá letopočet 1688 ve druhém poschodí zámku. Ferdinand zemřel roku 1700 a zadlužené panství koupila Anna Iselinová z Lanou. Od ní je roku 1709 nebo 1710 koupil pasovský biskup Johann Philipp von Lamberg a jeho příbuzným patřilo až do roku 1945. Jako první z Lambergů se na zámku trvale usadil až počátkem devatenáctého století kníže Karel Evžen z Lambergu.
Ve druhé polovině dvacátého století zámek sloužil jako škola, která se od roku 2012 o budovu dělí s Muzeem Lamberská stezka a obecním infocentrem. Na zámecké půdě hnízdí kolonie vrápenců malých, a proto byl zámek vyhlášen jako evropsky významná lokalita.
Stavební podoba
Poloha středověké tvrze není známá, ale předpokládá se, že stávala na místě dochovaného zámku s věžemi na obou koncích. Budova má raně barokní průčelí členěné vysokými pilastry a okna zdobená supraportami. +more V omítce se dochovaly pozůstatky renesančních sgrafit. Do zámku se vstupuje portálem v levé věži, za kterým se nachází průjezd zaklenutý valenou klenbou. Stejný typ klenby byl použit v ostatních přízemních a suterénních prostorách s výjimkou dvou místností s hřebínkovými klenbami. K památkově chráněnému areálu patří kromě hlavní zámecké budovy také empírová jízdárna (čp. 93) z doby okolo roku 1800, skleník (čp. 114) a park.
V zámeckém parku roste památný strom lípa srdčitá s obvodem kmene 448 centimetrů a výškou 29 metrů.
Odkazy
Reference
Související články
Seznam zámků v Plzeňském kraji
Externí odkazy
Kategorie:Barokní zámky v okrese Klatovy Kategorie:Tvrze v okrese Klatovy Kategorie:Kulturní památky v okrese Klatovy Kategorie:Evropsky významné lokality v Plzeňském kraji Kategorie:Chráněná území v okrese Klatovy Kategorie:Chráněná území v Šumavském podhůří Kategorie:Žihobce