1. kniha Mojžíšova (hebrejsky סֵֽפֶר שְׁמוֹת, Sefer Šemot, doslovně kniha Jmen) je druhá kniha hebrejské Bible, která je součástí Starého zákona. Tento text je považován za jeden z pěti knižních zákonních spisů a obsahuje důležité události a příběhy související s izraelským národem a jeho vůdcem Mojžíšem.
Kniha Mojžíšova začíná líčením života Mojžíše a jeho narativem od doby, kdy byl nalezen faraonovou dcerou a adoptován do egyptské královské rodiny. Dále popisuje Mojžíšův útěk z Egypta a setkání s Bohem na hoře Sinaj, kde obdrží Desatero přikázání. Kniha také popisuje stavbu přenosného svatynního stánku a zavedení řádného kultu, který vede ke společnosti podle Božích příkazů.
Mezi další důležité události popsané v knize patří vyjití izraelského národa z Egypta, jejich putování pouští, setkání s Bohem na Sinaji, uzavření Staré smlouvy Božími přikázáními, popis obřízky, zákony o kněžství a obřadech a také situace, které čelil izraelský národ během své cesty do Kanaánu.
1. kniha Mojžíšova je důležitým textem pro židovskou náboženskou tradici, který popsává základní principy jejich víry a historický vývoj izraelského národa. Kniha také přináší důležité morální a etické zásady, které mají být následovány v každodenním životě. Přítomnost tohoto textu v hebrejské Bibli dává čtenářům přístup k bohatému dědictví židovské kultury a víry.