1. československý revoluční pluk

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

1. československý revoluční pluk byl pěší pluk zformovaný z českých a slovenských bolševiků, často válečných zajatců či někdejších členů vojska československých legií v Rusku, existující v letech 1918 až 1920. Jakožto součást sovětské Rudé armády se zapojil do bojů ruské občanské války. Byl jednou z několika jednotek Rudé armády sestavených převážně z Čechů a Slováků.

Historie pluku

Vznik

Po komunistickém puči v Rusku v listopadu 1917 zůstávalo velení československých legií loajální republikánské vládě a po začátku bojů v rámci rozpoutané ruské občanské války podporovalo bělogvardějskou armádu. Řada jeho levicově smýšlejících příslušníků však s režimem nově vytvořeného Sovětského svazu souzněla a začalo tak docházet k formování jednotek Čechů a Slováků připravených bojovat po boku ruských bolševiků. +more První takový oddíl byl vytvořen v zajateckém táboře v Berezani v červenci 1917, počátkem roku 1918 vznikl též oddíl o síle asi 350 mužů v Kyjevě.

Největší oddíl byl pak zformován na jaře 1918 v Penze, poté, co v únoru 1918 vznikla Rudá armáda, po názvem 1. československý revoluční pluk. +more Jeho velitelem se stal někdejší legionář Jaroslav Štrombach. Motto jednotky znělo Ať žije Československá socialistická republika. , čímž se její členové vymezovali proti koncepci vzniku samostatného československého státu prosazované Československou národní radou, tedy okruhem okolo T. G. Masaryka, které podléhaly též ruské čs. legie. V květnu 1918 vydávali příslušníci pluku rovněž vlastní periodikum Pravda, nejprve v ruštině, posléze též v češtině, a časopis Československá Rudá armáda.

Ruská občanská válka

+more_revolučního_pluku_v_Penze_těsně_před_bitvou_o_Penzu. png|vlevo|náhled|Stav_mužstva_1. _čs. _revolučního_pluku_v_Penza|Penze_26. _května_1918,_před_Bitva_o_Penzu'>bitvou o Penzu Ve stejné době, v květnu 1918, se jednotka zapojila do bojů s bělogvardějci u Kuzněcku. Z Penzy byl pak pluk spolu s dalšími jednotkami Rudé armády vytlačen československými legionáři v rámci jejich úsilí obsadit klíčové úseky železniční Transsibiřské magistrály, odkud by se pak přes Vladivostok mohli stáhnout zpět do Evropy. V boji o město, kdy proti sobě na obou stranách stáli Češi a Slováci, padlo údajně okolo 300 příslušníků revolučního pluku. Titulní strana časopisu Československá Rudá armáda z května 1918 Jelikož sovětská moc usilovala o demobilizaci a de facto zajetí příslušníků čs. legií, vyhodnocovalo legionářské velení československé příslušníky Rudé armády jako vlastizrádce a v případě jejich zajetí docházelo k popravám. Např. v červnu 1918 byli u Lipjag na Ukrajině popraveni oběšením členové 1. čs. revolučního pluku Alois Skoták z Blanska, Josef Pospíšil a J. Očenášek, předtím mělo dojít také k jejich lynčování.

Zánik

Pluk se nadále účastnil bojů ruské občanské války, okolo roku 1920 byl pak rozpuštěn.

Dalšími posléze večejně činnými Čechy, organzovanými v Rudé armádě, byli mj. novinář a spisovatel Jaroslav Hašek, pozdější poslanec Národního shromáždění, generál Československé lidové armády a náměstek ministra národní obrany Alexeje Čepičky Čeněk Hruška, poslanec NS František Kaplan či pozdější ministr zemědělství Protektorátu Čechy a Morava Adolf Hrubý.

Z přibližně 10 tisíc Čechů a Slováků bojujících na straně bolševiků jich asi polovina padla, byla zraněna či byla prohlášena za nezvěstné. Počátkem 20. +more let se část jeho příslušníků navrátila do nově vzniklého Československa, nemálo z nich se následně zapojilo do formování Komunistické strany Československa (KSČ), vzniklé roku 1921. Menší část z nich, mj. včetně Jaroslava Štrombacha či Arnošta Kužely, v Sovětském svazu posléze zůstala natrvalo.

Odkazy

Reference

Literatura

Československý voják. Praha: Naše vojsko, 18. +more05. 1953, 2(11), s. 30. ISSN 0009-0751. [url=https://digitalnistudovna. army. cz/uuid/uuid:bfaa34d8-6ef0-11e9-ae98-005056b73ae5]Dostupné online[/url] * Historie a vojenství: Časopis Historického ústavu Armády ČR. Praha: Magnet-Press, 8. 1987, 36(4), s. 116. ISSN 0018-2583. [url=https://digitalnistudovna. army. cz/uuid/uuid:860f5af8-5d3e-11ea-89a6-001b63bd97ba]Dostupné online[/url] * Lidová armáda. Praha: MNO, 29. 09. 1967, 17(20), s. 93. ISSN 0323-1097. [url=https://digitalnistudovna. army. cz/uuid/uuid:06d70c15-a324-11ed-9c2a-001b63bd97ba]Dostupné online[/url] * Obrana lidu: list Československé armády. Praha: Naše vojsko, 8. 2. 1975, 34(6 (týdeník)), s. [9]. ISSN 0231-6218. [url=https://digitalnistudovna. army. cz/uuid/uuid:773e1ef3-e1ed-11ea-9110-001b63bd97ba]Dostupné online[/url] * PICHLÍK, Karel. Červenobílá a rudá: vojáci ve válce a revoluci 1914-1918. Praha, 1967, s. 300. [url=https://digitalnistudovna. army. cz/uuid/uuid:d785dd00-5198-11e3-bc9f-5ef3fc9bb22f]Dostupné online[/url].