3. armáda (mobilizace 1938)

Technology

12 hours ago

Author

Stránka "3. armáda (mobilizace 1938)" na české Wikipedii poskytuje informace o 3. armádě, která vznikla v Československu během mobilizace v roce 1938. Mobilizace byla reakcí na rostoucí napětí mezi Československem a nacistickým Německem a měla zajišťovat obranu před případným německým útokem. Článek se podrobně zabývá vývojem, organizací, strukturou a velením 3. armády během mobilizace. Popisuje, jakým způsobem byly zformovány její jednotky, jaké vojenské jednotky a útvary při ni byly začleněny, a jak byl rozdělen její velení. Dále článek rozebírá průběh mobilizace a reorganizace 3. armády v průběhu roku 1938. Uvádí, že mobilizace byla náročným a složitým procesem, který vyžadoval rychlé nasazení velkého počtu vojáků a vybavení. Popisuje také, jaké prostředky a techniku měla armáda k dispozici a jak byly jednotlivé jednotky rozloženy v různých částech Československa. Důležitou součástí článku je také popis událostí, které následovaly po vzniku 3. armády. Zmiňuje se o diplomatických jednáních mezi Československem a Německem, která měla ukončit krizi, ale nakonec vedla k mnichovské dohodě a připojení Sudet k Německu. Stránka obsahuje odkazy na další relevantní články související s tématem 3. armády a mobilizace v roce 1938. Celkově poskytuje ucelený přehled o této historické události v rámci československé vojenské historie.

3. armáda byla polní armáda která měla v době mobilizace v roce 1938 za úkol bránit jižní hranici Slovenska od soutoku Moravy a Dunaje po hranice s Rumunskem. Celková délka hlavního obranného postavení (HOP) činila 567 km.

Velitelství 3. armády vzniklo 27. září 1938 v 00:00 z dosavadního Zemského vojenského velitelství Bratislava..

Velitelem 3. armády byl armádní generál Josef Votruba, který disponoval celkem 7 divizemi (2 pěší divize, 4 hraniční oblasti v síle pěší divize, 1 rychlá divize)

Stanoviště velitele se nacházelo v Kremnici

Úkoly 3. armády

Úkolem 3. armády bylo udržení hlavního obranného postavení proti útokům maďarské armády a zajištění spojení s tehdy spojeneckým Rumunskem. +more Západní část HOP, krytá tokem Dunaje nebyla považována za zásadně ohroženou. Jako nejnebezpečnější se jevil úsek Hraniční oblasti 40, kryjící možné útočné směry na Nitru a Levice. Do tohoto úseku byly proto soustředěny záložní jednotky 3. armády (10. divize, 11. divize i značně zredukovaná 3. rychlá divize).

Proti případnému nepřátelskému útoku na západním křídle 3. armády mohly být eventuálně nasazeny jednotky VIII. +more sboru ze zálohy hlavního velitelství, které byly soustředěny v prostoru Uherské Hradiště - Trenčín.

Severní hranice Slovenska nebyla jednotkami 3. armády obsazena. +more Obranu proti případné aktivitě polských jednotek měly zabezpečit 22. divize, soustředěná v okolí Žiliny a 16. divize v oblast Ružomberoku. Obě divize patřily opět do zálohy hlavního velitelství.

Podřízené jednotky

Vyšší jednotky

VII. sbor * Hraniční pásmo XV * Hraniční pásmo XVI * 10. divize * 11. divize * 3. rychlá divize

Ostatní jednotky

dělostřelecký pluk 54 (2. oddíly) * dělostřelecký pluk 109 (velitelství a II. +more oddíl) * oddíl hrubých minometů III * dělostřelecký zpravodajský oddíl 4 * ženijní rota 48 a 61 * telegrafní prapor 73 * telegrafní rota 111, 112 * stavební telegrafní rota 93.

Letectvo III. armády

Velitelství III. armády podléhaly i jednotky letectva, v jejichž čele stál plukovník letectva Jaroslav Skála.

Jednotky přidělené pozemním formacím: *III. armáda (velitelství): **64. +more letka (zvědná) - Aero A-100 **104. letka (kurýrní) - Zlín Z-XII *VII. sbor: 10. letka (pozorovací) - Letov Š-328 *HP XV: 16. letka (pozorovací) - Letov Š-328 *HP XVI: 13. letka (pozorovací) - Letov Š-328.

Bojové letectvo: *Peruť III/3 (stíhací) **37. letka - Avia B-534 **38. +more letka - Avia B-534 **39. letka - Avia B-534.