Cesko.wiki 39 zakázaných prací
Author
Albert FloresTřicet devět zakázaných prací ( šlošim ve-tiš'a avot mlacha) je soubor činností, které je zakázáno provádět o šabatu a většině židovských svátků.
Původ
Nedodržování šabatu bylo po babylónském zajetí a zničení Chrámu vyhodnoceno jako jedna z hlavních příčin událostí pro židovský národ tragických. Poměrně brzy po ustanovení židovské samosprávy v Judsku se začíná vytvářet systém nařízení a zákonů, které budou platné pro šabat, aby byla pokud možno eliminována šance šabat znesvětit. +more Tento dlouhotrvající proces byl završen v Mišně, kde došlo v traktátu Šabat 7,2 k ustavení třiceti devíti zakázaných prací. Seznam těchto prací je odvozen od výčtu prací (hebrejsky: , mlacha), které přikázal Bůh Mojžíšovi při zbudování svatostánku a dán do souvislosti se zákazem práce o šabatu. Třicet devět prací je nazváno , avot mlacha - „otcové“ (základní činnosti), neboť kromě nich existují ještě tzv. toldot (dosl. „potomci“, v tomto případě odvozeniny).
Seznam zakázaných činností
Sázení. Odvozené činnosti zahrnují též roubování, přesazování nebo dávání semen na klíčení. +more * Orání. Z něj jsou odvozené práce hloubení, rytí, kopání jam, ale též zarovnávání nerovností a jakékoli úpravy povrchu země. * Sklízení. Odvozené práce se vztahují na sklízení ze stromů i země, též na trhání jakéhokoli plodu v jakémkoli množství. * Vázání do snopů. Tato činnost zahrnuje též shromažďování jakékoli úrody či produktů (dřeva, slámy, ovoce, zeleniny) a její svazování, navlékání či jiné spojování dohromady. * Vymlácení. Vymlácení obilí. Odvozené činnosti zahrnují jakoukoli činnost související s oddělováním zrn či plodů a nejedlých částí (louskání ořechů, loupání mandlí). * Provívání. Oddělování zrna a jeho oddělování od plev. * Třídění. Odstraňování nečistot ze zrna. * Mletí. Jakékoli drcení - obilí na mouku, kávových zrn na prášek, ale též drcení kamenů, dřeva, štípání dříví atd. * Prosévání. Podobný druh práce jako třídění. Gemara zmiňuje, že ačkoli se jedná technicky o stejný druh činnosti jako činnosti zmíněné výše (a mohla by být tudíž nadbytečná), je zmíněna v seznamu zakázaných prací, protože je zvlášť zmíněna Tórou. * Hnětení. Hnětení a zadělávání těsta nebo jiné hmoty. * Vaření (pečení). Ačkoli tato činnost (pečení a vaření pokrmů) není zmíněna v seznamu prací nutných k přípravě svatostánku, je zmíněna v podobě vyváření barev a látek nutných pro svatostánek. Gemara zdůvodňuje, že tato činnost je zmíněna v Mišně, protože Mišna sama vyjmenovává všechny činnosti nutné k přípravě chleba, je proto pochopitelné, že zmíní i činnost závěrečnou. Halacha je taková, že proces vaření nebo pečení, pokud byl zahájen před šabatem, může probíhat samovolně, ale nesmí být člověkem urychlován (přikládáním, zvyšováním teploty apod. ). * Stříhání vlny. Konkrétně stříhání ovčí vlny. Odvozené činnosti jsou pak i stříhání jakékoli jiné srsti, škubání peří u drůbeže, stříhání vlasů, vousů apod. * Bělení. Bělení vlny, ale též zbavování oděvu a látek nečistot. * Česání vlny. Česání vlny od nečistot a její příprava k použití na tkaní látek. Odvozenými pracemi jsou např. namáčení šlach a jejich vydělávání. * Barvení. Barvení vlny i jiných produktů. * Předení. Upředení vlny (ale též lnu, bavlny a podobných materiálů) do nití. Odvozenou prací je i splétání nití a vláken do provazů, lan a podobně. * Nastavování tkalcovské osnovy. * Zhotovení dvou smyček. Dvojí ovázání očka či smyčky na stavu. Mišna uvádí v takových případech vždy „dvojí“, neboť podstatou práce je její dokončení, což se při jednom vykonání takové činnosti nemůže zdařit, ale při dvojím je zde již nebezpečí dokončení práce a naplnění záměru tuto práci dokončit. * Dvojí provlečení nitě. Dvojí provlečení nitě skrze osnovu tkalcovského stavu. * Dvojí oddělení nitě. Dvojí odpárání nitě z látky nebo osnovy. * Uvázání. Uvázání uzlu natrvalo. * Rozvázání. Rozvázání takového uzlu. Gemara vysvětluje, že tyto činnosti byly prováděny při budování svatostánku, když se do sítí chytali plži, z nichž se vyrábělo purpurové barvivo. * Ušití dvou stehů. Gemara vysvětluje, že se jedná o ušití dvou stehů a jejich následné zapošití, čímž je dokončena práce. * Rozpárání za účelem sešití dvou stehů. * Chytání jelena (gazely, antilopy). Mišna zmiňuje zcela konkrétně tuto činnost, neboť takto je popsána v Tóře, ale myslí se tím chytání do pasti jakéhokoli živého tvora. * Jeho zaříznutí. * Stažení kůže. * Nasolení. Nasolení kůže a její vydělání. * Linkování. Vytvoření značek (linek) na kůži pro její další použití. * Odsrstění kůže. Vápencem nebo jiným materiálem. * Řezání. Nařezání kůže na potřebnou velikost. Vztahuje se na nařezání papíru, látky apod. * Psaní dvou písmen. * Smazání textu za účelem napsání dvou písmen. * Stavění. Budovy, jakkoli velké. * Stržení. Stržení nebo zbourání čehokoli postaveného. * Zhášení ohně. * Zapalování ohně. Zákaz se netýká užívání ohně, pouze jeho zapálení nebo zhášení. Tento zákaz se týká i elektřiny, která je považována za druh ohně. Elektřinu rovněž je možné o šabatu používat, pouze spotřebiče nesmí být o šabatu zapínány nebo vypínány. Zákaz zapalování brání i používání automobilů, protože v nich dochází ke spalování. * Úder kladivem. Tzv. „poslední rána“, tj. jakákoli (i jinak povolená) činnost, která představuje dokončení určitého díla. * Přenášení věcí z prostoru do prostoru. Přenášení věcí ze soukromého prostoru (místnost, byt) do veřejného (ulice, park) a naopak, nebo z prostoru fyzicky ohraničeného do prostoru neohraničeného. Do stejné kategorie patří přenášení věcí ve veřejném prostoru na vzdálenost větší než 4 lokty.
Systém 39 zakázaných prací byl ustanoven, aby se zabránilo sporům o to, co má být považováno za práci a co nikoli. Normou se stala podmínka, že činnost musí být v Tóře označena jako práce . +more Při posuzování toho, co je považováno za práci a co nikoli, tedy nehraje roli fyzická námaha, kterou člověk při dané činnosti vykoná. Systém byl nadále rozpracován, a to až do dnešních dnů.
Kromě výše uvedeného základního seznamu existuje řada dalších činností, které jsou buď zakázány nebo nedoporučeny a člověk by se jim měl o šabatu vyhnout, ať už z důvodu obavy, že by mohlo dojít ke skutečnému porušení zákazu práce, nebo z důvodu znevážení šabatu (uvdin de-chol); Dělat některé věci o šabatu je zkrátka považováno za nevhodné, i když nejsou klasifikovány jako „práce“, např. stěhování nábytku uvnitř uzavřené místnosti apod.
Člověk, který dodržuje zákaz práce o šabatu z náboženských důvodů, je označován jako Šomer šabat (pl. Šomrej šabat, sg . f. Šomeret šabat - „střežící šabat“).
Další zakázané práce a činnosti
Mimo práce je zmíněn výslovně zákaz rozdělávání ohně a zákaz cestování . Ohledně cestování je výraz „ať nikdo sedmého dne nevychází ze svého místa“ vykládán tak, že je možné cestovat v rámci svého města nebo své obce, a mimo obec do vzdálenosti 2000 loktů (dnes kolem 1 km). +more Tuto vzdálenost je možné v případě potřeby zdánlivě prodloužit v jednom směru o dalších 2000 loktů tzv. eruvem, v tomto případě eruv tchumin; ten spočívá v tom, že před šabatem je v rámci povolené vzdálenosti 2000 loktů umístěno jídlo, a tím může majitel jídla považovat toto místo za svůj „příbytek“ a určovat povolených 2000 loktů od něj.
* O šabatu také platí pravidlo nevykonávat žádnou obchodní činnost nebo finanční transakce. Důvodem je především to, že obchod je prakticky nemožné provozovat bez psaní (účetnictví, evidence, podpisy smluv apod. +more), což je na šabat zakázáno. Dalším důvodem zákazu je znevážení šabatu kvůli světským záležitostem (uvdin de-chol).
Ohrožení života
V případě ohrožení života platí pravidlo Pikuach nefeš doche et ha-šabat, tj. „záchrana duše odsouvá šabat“, podle kterého je povoleno a dokonce přikázáno porušit šabat v případě, že některá ze zakázaných činností je nutná k záchraně lidského života. +more Pro potřeby nemocného, který není v ohrožení života, platí přísnější pravidla; i pro něj je však možné porušit některé z rabínských zákazů.
Polemika proti systému zakázaných prací
Proti tomuto systému existovala pravděpodobně polemika již za dob druhého chrámu. Systém prací neuznávali Esejci, kteří neuznávali ani pravidlo pikuach nefeš. +more Později se proti rabínskému pojetí vymezili karaité, kteří v pohledu na zákaz práce nejsou jednotní, ale většina vykládá toto nařízení doslovně a nevykonávají vůbec žádnou práci, nevycházejí z domu (neboť doslovně vykládají verš Ex 16,29 „Zůstaňte každý, kde jste, ať nikdo sedmého dne nevychází ze svého místa“ a neuznávají systém eruvu), vyhýbají se pohlavnímu styku, nepoužívají elektřinu ani oheň, a to ani v zimních měsících.
Postoj konzervativního a liberálního judaismu
Konzervativní judaismus se přiklání k ortodoxnímu pojetí zakázaných prací, nicméně zdůrazňuje, že většina zákazů z poslední doby má pouze charakter doporučení, nikoli závazného nařízení. Progresivní judaismus se k halaše celkově staví velmi rezervovaně a ve většině případů ji vůbec neuznává. +more Nařízení ohledně zákazu práce o šabatu považuje pouze za symbolické a klade důraz na „etický charakter judaismu“.