68. peruť RAF

Označení 68. peruť bylo v Royal Flying Corps a Royal Air Force užíváno pro dvě odlišné perutě, z nichž pouze jedna byla jednotkou britských ozbrojených sil v přesném smyslu. Označení „No. 68 Squadron RFC“ bylo britskou vojenskou administrativou po nějakou dobu užíváno pro 2. peruť Australian Flying Corps.

První světová válka

Airco DH. +more5 68. peruti RFC (2. peruti AFC). 2. peruť Australian Flying Corps byla zformována v Heliopolis v Egyptě v roce 1916. Po nějakou dobu byla britským vojenským místům známa jako "68. peruť RFC", podle některých zdrojů z důvodů předejití záměny s 2. perutí RFC. Toto označení nebylo perutí ani Australskými expedičními silami přijato, a ve skutečnosti od něj bylo počátkem roku 1918 upuštěno i Brity, ještě před vznikem Royal Air Force.

Jednotka byla původně vybavena letouny +more5'>Airco DH. 5 a nasazována k bitevním útokům na nepřátelské zákopy, a v lednu 1918 byla přezbrojena na stíhače S. E. 5a, které si podržela do konce války. Peruť si nárokovala 77 vzdušných vítězství, a zůstala v Evropě až do 28. února 1919, kdy byla rozpuštěna.

Druhá světová válka

Během druhé světové války byla 7. ledna 1941 na základně RAF Catterick zformována nová 68. +more peruť, první nesoucí toto označení v rámci Royal Air Force, jako jednotka nočních stíhačů vyzbrojená stroji Bristol Blenheim, která se stala operační 7. dubna téhož roku, předtím než byla přeložena do High Ercall. V květnu 1941 přešla na typ Bristol Beaufighter a v březnu 1942 se s nimi přesunula na základnu RAF Coltishall v Norfolku. V červenci 1944 peruť přezbrojila na typ de Havilland Mosquito.

Počínaje červencem 1941 se u peruti vyskytoval značný podíl exilových československých letců, v síle až osmi kompletních posádek. Tato vzájemná pouta a noční stíhací aktivity perutě byly symbolicky vyjádřeny v roce 1944, když Air Chief Marshal Charles Steele peruti předal znak zobrazující hlavu sovy, doprovázené mottem v češtině „Vždy připraven“.

V hodnosti Pilot Officer působil u perutě i básník James Farrar. Padl v noci z 25. +more na 26. července 1944 když během hlídky nad Temží (jako navigátor Mosquita pilotovaného Fredem Kempem) pronásledoval létající střelu V-1.

68. peruť byla deaktivována 20. dubna 1945 a většina příslušníků přeložena k jiným jednotkám, včetně 125. peruti RAF.

Peruti bylo za války přiznáno 61 sestřelů jistých, 9 pravděpodobných a 21 letounů nepřítele jako poškozené, a dále i zneškodnění 18 letounových střel V-1. Z toho na československé posádky připadá 21 vzdušných vítězství jistých, 3 pravděpodobné, 7 strojů poškozených a 3 zničené V-1.

Poválečné období

Peruť byla reaktivována 1. ledna 1952, a se stroji Gloster Meteor působila jako noční stíhací ze základny RAF Wahn v Západním Německu až do 20. +more ledna 1959, kdy byla přeznačena na 5. peruť RAF.

Poznámky

Reference

Literatura

Související články

Československé perutě v RAF * Seznam perutí RAF

Externí odkazy

[url=http://forum. valka. +morecz/topic/view/30114]68. peruť RAF[/url] na www. valka. cz * [url=http://forum. valka. cz/topic/view/168740/68-perut-RAF-1941-1945]68. peruť RAF (1941-1945)[/url] na www. valka. cz * Technet. cz: [url=http://technet. idnes. cz/ceskoslovensti-letci-a-68-nocni-stihaci-perut-raf-fu6-/vojenstvi. aspx. c=A160311_003913_vojenstvi_erp]Noční lovci německých bombardérů. Čechoslováci u 68. perutě RAF[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160304053256/http://www. raf. mod. uk/history/68squadron. cfm]68 Squadron[/url] * [url=http://rafaci. cz/. sekce1=cs_letci&sekce2=stihaci_v_raf_nasazeni&perut=68]Čeští RAFáci - Grafický přehled služby našich pilotů u 68. stíhací perutě[/url].

Kategorie:Perutě Royal Air Force Kategorie:Jednotky Royal Air Force ve druhé světové válce Kategorie:Vojenské jednotky zaniklé roku 1959 Kategorie:Vojenské jednotky založené roku 1917 Kategorie:Zaniklá vojenská letectva