Achaz
Author
Albert FloresAchaz (hebrejsky: , Achaz), v českých překladech Bible přepisováno též jako Achas, byl z Davidovské dynastie v pořadí jedenáctý král samostatného Judského království. Jeho jméno se vykládá jako „(Bůh) uchopil“. Moderní historikové a archeologové uvádějí, že vládl asi v letech 743 př. n. l. až 727 př. n. l. Podle kroniky Davida Ganse by však jeho kralování mělo spadat do let 3183-3199 od stvoření světa neboli do let 579-562 před naším letopočtem, což odpovídá 16 letům vlády, jak je uvedeno v Tanachu.
Achaz usedl na judský trůn v Jeruzalémě ve svých 20 letech, a to po smrti svého otce, krále Jótama. Do dějin se zapsal jako odporný modloslužebník, který v Údolí syna Hinómova „spaloval své syny ohněm podle ohavností pronárodů, které Hospodin před Izraelci vyhnal. +more“ Za jeho vlády bylo Judsko napadeno koaličním vojskem aramejského krále Resína a izraelského krále Pekacha. V boji bylo pobito 120 tisíc judských mužů a zajato 200 tisíc judských žen a dětí. Tito zajatci byli odvedeni do Samaří za účelem prodeje do otroctví, ale proti tomuto postupu ostře vystoupil prorok Obéd a na svou stranu získal význačné představitele severo-izraelského království. Ti nakonec tyto zajatce vrátili zpět na území judského království. Místo, aby se Achaz z celé situace poučil, a dal na rady proroka Izajáše, i nadále pokračoval v modloslužbě. Když pak začal mít problém s nájezdy Edómců a Pelištejců, obrátil se s žádostí o vojenskou pomoc k asyrským králům. Nakonec k němu přitáhl asyrský král Tiglat-pileser, ale místo účinné pomoci se od něj dočkal vydrancování královské pokladny. Aby pokladnu znovu naplnil, nechal z jeruzalémského Chrámu osekat veškeré zlato a zavřel jeho dveře. Achaz umírá v době naprostého náboženského úpadku judských obyvatel a na judský trůn usedá Achazův syn Chizkijáš.
Za neslavné vlády Achazovy působili bibličtí proroci Izajáš, Ozeáš a Micheáš.