Adalbert Stifter

Adalbert Stifter, též Vojtěch Stifter (23. října 1805, Horní Planá - 28. ledna 1868, Linec) byl česko-rakouský spisovatel, malíř a pedagog. Patří k nejvýznamnějším představitelům biedermeieru. Je dodnes aktuální svou kritikou nesnášenlivosti mezi národy a svým vztahem k šumavské přírodě. V rané tvorbě používal pseudonym Ostade.

Život

Rodný dům Adalberta Stiftera v Horní Plané Adalbert Stifter se narodil 23. +more října 1805 jako nejstarší syn tkalce a obchodníka s plátnem Johanna Stiftera a jeho ženy Magdaleny z řeznického rodu v Horní Plané nad Vltavou (Šumava), v tamním kostele sv. Marie Magdalény byl pokřtěn jmény Albert August. Poté, co otec v roce 1817 zahynul při nehodě pod formanským vozem, vychovávala jej matka. Prací v hospodářství svého dědečka z otcovy strany Augustina Stiftera pomáhal zlepšovat rodinné poměry. Smrt otce Adalbertem natolik otřásla, že ji odmítal přijmout jako fakt a dva dny držel hladovku. V roce 1818 ho poslal dědeček z matčiny strany Franz Friepes proti jeho vůli na latinskou školu. V roce 1820 se jeho matka podruhé vdala, za hornoplánského pekaře Ferdinanda Mayera. V roce 1825 Stifter prodělal pravé neštovice.

Obecnou školu navštěvoval v Horní Plané, odkud byl na základě vynikajících výsledků doporučen na gymnázium. Studoval v letech 1817-1826 na latinském akademickém gymnáziu v klášteře benediktinů v Kremsmünsteru, pod vedením patera Placida Halla. +more V tomto prostředí, které později popsal jako nejkrásnější období svého života, se rozvinul jeho silný cit pro přírodu, literaturu i umění o teoretické zázemí. V latinské škole byl nazýván „Stifter Adalbertus, Bohemus Oberplanensis“ v překladu: "Adalbert Stifter Čech Hornoplanský". Školu ukončil s vynikajícími výsledky. Pokračoval na Vídeňské univerzitě studiem práv. Zajímal se o fyziku, jazyky a filosofii. Studium si financoval jako soukromý učitel. Měl výrazné pedagogické nadání, avšak nikdy nehledal stálé učitelské místo. Díky této práci také poznal svou první lásku, Fanny Greipelovou (1809-1839) z rodiny bohatého obchodníka ve Frymburku. Její rodiče vztahu bránili pro Stifterovu povahu, vrozenou letargii a neschopnost nalézt stálé perspektivní zaměstnání. Nešťastný vztah a nezájem o studium v roce 1830 vedly k opuštění vídeňské univerzity.

Již v roce 1832 Stifter poprvé potkal Amálii Mohauptovou, dceru důstojníka z Kyjova na Moravě. V letech 1833 až 1848 se živil částečně jako malíř, částečně jako spisovatel. +more Inspirován Goethem, Herderem a Jeanem Paulem psal do časopisů první povídky. Po svatbě s Amálií (která se vyučila modistkou) v roce 1837 zůstal pár bezdětný, což Stifter těžce nesl. Oba se ujali péče o Amáliinu neteř Julianu. I s rodinou Stifter rád cestoval, po Šumavě, do své rodné vsi, do Mnichova a do Lince. Od roku 1841 opět pracoval jako domácí učitel. V letech 1843 až 1846 například na zámku Kynžvart učil Richarda, syna rakouského kancléře Klemense Václava Metternicha.

Revoluční rok 1848 Stiftera silně zasáhl myšlenkami rovnosti a svobody. Později byl zklamán, stáhl se do ústraní a do konce života zůstal konzervativní. +more V jeho díle se objevují přírodní motivy. V roce 1850 se stal hornorakouským školním inspektorem s titulem c. a k. školní rada a s ročním příjmem 1500 zlatých. V té době působil též jako konzervátor Centrální komise pro výzkum a zachování kulturních památek pro Horní Rakousko. Roku 1852 dosáhl restaurování cenného pozdně gotického oltáře v Kefermarktu a následně dalších chrámových památek.

V roce 1857 vyšel román Pozdní léto (Der Nachsommer), jedno z jeho vrcholných děl. Tento román bývá připodobňován k románu „Viléma Meistera léta učednická“, který napsal Johann Wolfgang von Goethe už více než před půlstoletím.

V roce 1858 zemřela Stifterova matka.

Stifter pracoval na historickém románu Vítek (Witiko) o Vítkovi z Prčice († 1194), zakladateli jihočeského rodu Vítkovců, jehož tři díly postupně vyšly během šedesátých let 19. +more století. Trpěl cirhózou jater, jejíž příznaky se stále zhoršovaly. 26. ledna 1868 si na nemocničním lůžku břitvou podřezal krční tepnu; zemřel o dva dny později. V úmrtním listě není uvedeno, že spáchal sebevraždu, protože jako sebevrah by v té době nemohl být pohřben „v posvěcené půdě“. Je pohřben na hřbitově sv. Barbory v Linci.

Literární díla

+more4|thumb'>Pamětní deska Adalberta Stiftera v Frymburku Pamětní deska Adalberta Stiftera ve Vídni Poznámka: výběr Stifterových děl dostupných v českém překladu (rok v závorce = první vydání originálu).

* Hrad bláznů (1844) * Studie (6 svazků - 1842-1845) ** Das Haidedorf (1840) ** Hvozd (1841) ** Abdiáš (1842) ** Brigita (1844) ** Starý mládenec (1845) ** Lesní pěšina (1845) * Popsaná jedlička (1846) * Lesní poutník (1847) * Horský křišťál (z cyklu povídek Pestré kameny) * Pozdní léto (1857) * Z kroniky našeho rodu (1864) * Potomci (1864) * Vítek (3 svazky - 1865-1867) * Povídky (1869) * Polní květiny

Ocenění

Za zásluhy o literaturu, památky a příkladné postoje ve vztazích mezi českým a německým obyvatelstvem zemí Koruny české byl vyznamenán: * zlatou rakouskou medailí pro umění a kulturu * rytířským Řádem železné koruny císaře Františka Josefa I. * sasko-výmarským rytířským Řádem bílého sokola

Pomníky

Stifterův památník - žulový obelisk na skále nad Plešným jezerem podle návrhu architekta Heinricha von Ferstela, na schwarzenberském pozemku za finančního přispění Vojtěcha Lanny mladšího; výška 15,1 metru; miniatura téhož obelisku stojí na Stifterově hrobě na Svatobarborském hřbitově v Linci * Bronzové sochy spisovatele v Linci, ve Vídni a v Horní Plané (autor Karl Wilfert) * Pamětní desky: na rodném domě v Plané, ve Vídni na dvou domech: v Beatrixgasse (bydlel 1837-1839) a v nárožním domě Graben/Seitenstettengasse 2 (1842-1848)

Paměťové instituce

Stifterův rodný dům - muzeum v Horní Plané * Regionální muzeum v Českém Krumlově, spravuje rozsáhlou knihovnu všech vydání a jazykových mutací Stifterových děl * Nadace Adalbert Stifter Verein v Linci, nadace pro podporu česko-německého porozumění. * Stifterův dům, muzeum a Hornorakouský institut v Linci * Bavorský sudetoněmecký nacionalistický Witikobund v Mnichově

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Stifterův smrk * Stifterův buk * Nadace Adalberta Stiftera

Externí odkazy

http://www. ikaros. +morecz/node/4832 * https://web. archive. org/web/20100129093154/http://www. horniplana. cz/pamatky. php * http://www. ckrumlov. cz/cz1250/mesto/soucas/i_obdomu. htm * https://www. ceskatelevize. cz/ivysilani/10708403780-adalbert-stifter.

Kategorie:České malířství 19. +more století Kategorie:Sudetští Němci Kategorie:Rakouští spisovatelé Kategorie:Rakouští malíři Kategorie:Památkáři Kategorie:Narození 1805 Kategorie:Úmrtí 1868 Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity Kategorie:Šumavské osobnosti Kategorie:Rakouští pacifisté Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti na českých poštovních známkách Kategorie:Narození 23. října Kategorie:Úmrtí 28. ledna Kategorie:Úmrtí v Linci Kategorie:Pohřbení v Linci Kategorie:Narození v Horní Plané.