Cesko.wiki Adaptační kurz
Author
Albert FloresAdaptační kurz je soustředění, které poskytuje skupině lidí možnost vzájemně se hlouběji poznat a stmelit kolektiv. Procesy vzájemného sbližování a poznávání obvykle trvají měsíce, adaptačním kurzem je lze nastartovat a urychlit během několika dní.
Kurz bývá nejčastěji aplikován na skupiny žáků např. při přechodu z prvního na druhý stupeň základní školy nebo při přechodu ze základní na střední školu.
Základní pilíře adaptačního kurzu
Adaptační kurz má 5 základních pilířů, na kterých stojí.
1. Pobyt mimo běžné prostředí
Základním prvkem adaptačního kurzu je změna prostředí. Vytržením žáků z jejich běžného prostředí je možné dosáhnout jejich odlišného prožívání a chování.
2. Společné prožitky
Metody vedoucí k cílům adaptačního kurzu, jsou metody zážitkové pedagogiky. Žáci procházejí řadu aktivit, do kterých jsou aktivně zapojeni a tyto aktivity v nich vyvolávají prožitky. +more Díky nim je možné naplnit stanovené cíle.
3. Spolupráce
Aktivity, ve kterých žáci řeší úkoly za pomocí intenzivní spolupráce, jsou prostředkem stmelení skupiny, což je další z cílů adaptačního kurzu.
4. Čas pro sebe
Čas pro sebe je doba, ve které se žáci mohou bavit „jak chtějí“ - povídat si se spolužáky, zahrát si společně hru. Mezi bloky programu jsou vkládány časové pauzy právě pro nestrukturované trávení času. +more Protože možnost povídat si se spolužáky je dalším cílem adaptačního kurzu.
5. Provázející přístup
Provázející přístup je založen na respektující komunikace, stanovuje pevné hranice na straně jedné a podporuje vlastní aktivitu žáků na straně druhé.
Pravidla adaptačního kurzu
Pro zajištění fyzické a psychické bezpečnosti účastníků a zefektivnění průběhu adaptačního kurzu zavádějí instruktoři několik základních pravidel.
Pravidlo stop - pravidlo dává žákům možnost neúčastnit se některé z aktivit, nebo možnost z aktivity odejít. Může se stát, že z osobních důvodů se žák dané aktivity nechce účastnit.
Dotazy až po instrukci - pravidlo umožňuje klást upřesňující otázky až po vyslechnutí všech instrukcí a předejít dotazům, které jsou v instrukcích zodpovězeny.
Když se mi něco nezdá bezpečné, řeknu to - tímto pravidlem lze předcházet úrazům.
Oslovujeme se křestním jménem nebo vyžádanou přezdívkou - tímto pravidlem lze zavést jakousi normu vzájemného oslovování se.
Když někdo mluví, necháme ho nejprve domluvit, než sami něco řekneme - díky tomuto pravidlu je možné efektivně diskutovat ve skupině a předejít překřikování.
Chodíme včas - toto pravidlo umožňuje maximálně využívat čas.
Cíle adaptačního kurzu
Každá skupina lidí, kteří tráví delší čas společně, se zákonitě vyvíjí. Vývoj skupiny, který se odehrává v čase, má určité zákonitosti, jejichž znalost pomáhá lektorům u sestavování programu adaptačního kurzu. +more Proces vývoje skupin prochází určitými stádii. V literatuře zabývající se prací se skupinami lze najít různá dělení vývojových fází skupiny. Různí autoři uvádějí rozdílné fáze, přičemž rozdíly bývají často pouze v podrobnosti dělení.
Ať už se lektor řídí kterýmkoliv dělením, cílem adaptačního kurzu je průběh těchto fází urychlit a kultivovat. K naplnění konkrétně vymezených cílů slouží jednotlivé bloky programu. +more Aktivity jsou vázány na cíl, kterému se lze přiblížit.
Odkazy
Reference
Seznam literatury
DUBEC, Michal. Adaptační (stmelovací) soustředění. +more 1. vyd. Praha: Projekt Odyssea, 2007. 49 s. * NOVOTNÁ, Eliška. Sociologie sociálních skupin. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 120 s. * HANUŠ, Radek a Lenka CHYTILOVÁ. Zážitkově pedagogické učení. Praha: Grada, 2009. 192 s.