Adjungovaná matice

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Adjungovaná matice je matematický pojem označující matici, která vznikne tak, že se transponuje matice doplněná o všechny její algebraické doplňky, které jsou vyjádřeny jako determinanty podmatic původní matice. Adjungovaná matice se značí jako adj(A) a skládá se z prvků, které jsou algebraickými doplňky odpovídajících prvků původní matice. Tedy prvek adj(A)[i,j] je roven (-1)^(i+j) násobku determinantu podmatice, která vznikne vynecháním i-tého řádku a j-tého sloupce matice A. Adjungovaná matice má různé vlastnosti a aplikace ve výpočetní matematice a lineární algebře. Je například využívána při výpočtu inverzní matice nebo řešení lineárních soustav. Je také důležitá při výpočtu determinantu a adjointu matice. Adjungovaná matice se také používá v oblasti teorie grafů nebo v geometrii při práci s vektory. Tato matematická koncepce byla popsána a využívána již ve starověkém Řecku, kde se objevila v souvislosti s řešením soustav rovnic. Dále byla rozvíjena několika matematiky v průběhu historie. V moderní době se adjungovaná matice stala významným nástrojem ve výpočetní matematice a lineární algebře, kde se využívá při různých výpočtech a analýze matematických modelů.

V lineární algebře se adjungovanou maticí k čtvercové matici nazývá matice, která vznikne transpozicí matice jejích algebraických doplňků. Někdy se také užívá název reciproká matice.

Součin matice se svou adjungovanou maticí dává diagonální matici, jejíž prvky na diagonále jsou rovny determinantu původní matice. V důsledku je inverzní matice k regulární matici rovna adjungované matici vydělené determinantem dané matice.

Definice

Mějme čtvercovou matici \boldsymbol A s prvky a_{ij} z tělesa T (např. z tělesa reálných čísel) nebo i obecněji z komutativního kruhu. +more Označíme-li \tilde a_{ij} algebraický doplněk příslušný k prvku a_{ij}, pak adjungovaná matice \operatorname{adj}\boldsymbol A je tvořena prvky: :(\operatorname{adj}\boldsymbol A)_{ij} = \tilde a_{ji}= (-1)^{j+i} \det\boldsymbol A_{ji} =(-1)^{i+j}\cdot \begin{vmatrix} a_{1,1} & \cdots & a_{1,j-1} & a_{1,j+1} & \cdots & a_{1,n} \\ \vdots & \ddots & \vdots & \vdots & \ddots & \vdots \\ a_{i-1,1} & \cdots & a_{i-1,j-1} & a_{i-1,j+1} & \cdots & a_{i-1,n} \\ a_{i+1,1} & \cdots & a_{i+1,j-1} & a_{i+1,j+1} & \cdots & a_{i+1,n} \\ \vdots & \ddots & \vdots & \vdots & \ddots & \vdots \\ a_{n,1} & \cdots & a_{n,j-1} & a_{n,j+1} & \cdots & a_{n,n}\end{vmatrix},.

neboli :\mathrm{adj}\; \boldsymbol A = \begin{pmatrix} \tilde a_{11} & \tilde a_{21} & \cdots & \tilde a_{n1} \\ \tilde a_{12} & \tilde a_{22} & \cdots & \tilde a_{n2} \\ \vdots & \vdots & \ddots & \vdots \\ \tilde a_{1n} & \tilde a_{2n} & \cdots & \tilde a_{nn} \end{pmatrix} = \begin{pmatrix} +\det\boldsymbol\boldsymbol A_{11} & -\det\boldsymbol A_{21} & \cdots & (-1)^{n+1} \det\boldsymbol A_{n1} \\ -\det\boldsymbol A_{12} & +\det\boldsymbol A_{22} & \cdots & (-1)^{n+2} \det\boldsymbol A_{n2} \\ \vdots & \vdots & \ddots & \vdots \\ (-1)^{1+n} \det\boldsymbol A_{1n} & (-1)^{2+n} \det\boldsymbol A_{2n} & \cdots & (-1)^{n + n} \det\boldsymbol A_{nn} \end{pmatrix},

kde \boldsymbol A_{ji} je matice, která vznikne z matice \boldsymbol A vynecháním j-tého řádku a i-tého sloupce.

Ukázky

Matice řádu 1

Vzhledem k tomu, že determinant matice řádu 0 je 1, je adjungovaná matice libovolné matice \boldsymbol{A} řádu 1 rovna jednotkové matici řádu 1, neboli \operatorname{adj}\boldsymbol{A} = \mathbf{I}_1 = \begin{pmatrix} 1 \end{pmatrix}. I v tomto případě platí: \boldsymbol{A}\cdot \operatorname{adj}\boldsymbol{A} = \boldsymbol{A} \mathbf{I}_1 = \boldsymbol{A}= (a_{11})= \det \boldsymbol{A} \cdot \mathbf{I}_1

Matice řádu 2

Obecná matice řádu 2 ve tvaru

: \boldsymbol{A} = \begin{pmatrix} a & b\\ c & d \end{pmatrix}

má adjungovanou matici:

: \operatorname{adj} \boldsymbol A = \begin{pmatrix} d & -c\\ -b & a \end{pmatrix}^\mathrm{T} = \begin{pmatrix} d & -b\\ -c & a \end{pmatrix}

Matice řádu 3

Obecná matice řádu 3 ve tvaru

: \boldsymbol{A} = \begin{pmatrix}a & b & c\\ d & e & f \\ g & h & i\end{pmatrix}

má adjungovanou matici:

: \begin{align} \operatorname{adj} \boldsymbol A & = \begin{pmatrix} \quad\det\begin{pmatrix}e & f\\ h & i\end{pmatrix} & - \det\begin{pmatrix}d & f\\ g & i\end{pmatrix} & \quad\det\begin{pmatrix}d & e\\ g & h\end{pmatrix} \\ - \det\begin{pmatrix}b & c\\ h & i\end{pmatrix} & \quad\det\begin{pmatrix}a & c\\ g & i\end{pmatrix} & - \det\begin{pmatrix}a & b\\ g & h\end{pmatrix} \\ \quad\det\begin{pmatrix}b & c\\ e & f\end{pmatrix} & - \det\begin{pmatrix}a & c\\ d & f\end{pmatrix} & \quad\det\begin{pmatrix}a & b\\ d & e\end{pmatrix} \end{pmatrix}^\mathrm{T}\\[. 7em] & = \begin{pmatrix} ei - fh & fg - di & dh - eg \\ ch - bi & ai - cg & bg - ah \\ bf - ce & cd - af & ae - bd \end{pmatrix}^\mathrm{T}\\[. +more7em] & = \begin{pmatrix} ei - fh & ch - bi & bf - ce \\ fg - di & ai - cg & cd - af \\ dh - eg & bg - ah & ae - bd \end{pmatrix} \end{align}.

Například adjungovaná matice k matici

: \boldsymbol A=\begin{pmatrix} -3 & 2 & -5 \\ -1 & 0 & -2 \\ 3 & -4 & 1 \end{pmatrix}

je:

: \operatorname{adj}\boldsymbol A = \begin{pmatrix} -8 & 18 & -4 \\ -5 & 12 & -1 \\ 4 & -6 & 2 \end{pmatrix}

Protože \det\boldsymbol A=-6, je výsledná adjungovaná matice zároveň (-6)-násobkem inverzní matice k původní matici \boldsymbol{A}.

Hodnota -1 ve druhém řádku a třetím sloupci adjungované matice je algebraickým doplňkem \tilde a_{32} prvku a_{23} a byla vypočítána jako součin příslušného znaménka s determinantem podmatice \boldsymbol{A}_{23} získané z původní matice \boldsymbol{A} odebráním třetího řádku a druhého sloupce:

: (\operatorname{adj} \boldsymbol A)_{23}=\tilde a_{32}=(-1)^{3+2}\cdot\begin{vmatrix}-3&-5\\-1&-2\end{vmatrix} = -((-3) \cdot (-2) - (-5) \cdot (-1)) = -1

Vlastnosti

Inverzní matice

Je-li matice \boldsymbol A regulární, potom sloupce inverzní matice \boldsymbol{A}^{-1} jsou řešením soustav rovnic \boldsymbol{Ax} = \mathbf{e}_j, kde na pravé straně je j-tý vektor přirozené báze. Z Cramerova pravidla pak vyplývá vztah:

:\boldsymbol A^{-1} = \frac {1}{\det \boldsymbol A}\cdot \operatorname{adj}\boldsymbol A

Ekvivalentní vztah:

\boldsymbol{A}\cdot \operatorname{adj}\boldsymbol{A} = \det \boldsymbol{A} \cdot \mathbf{I}

lze odvodit i z Laplaceova rozvoje determinantu.

Regulární matici řádu 2 lze pak invertovat podle vzorce:

:\boldsymbol A^{-1} = \frac {1}{\det \boldsymbol A}\cdot \operatorname{adj}\boldsymbol A = \frac{1}{ad - bc} \begin{pmatrix} d & -b\\ -c & a \end{pmatrix}

Další vlastnosti

Následující vztahy platí pro všechny čtvercové matice řádu n nad tělesem T:

* \operatorname{adj} \mathbf{I} = \mathbf{I}, kde \mathbf{I} je jednotková matice.

* \operatorname{adj}\mathbf{0} = \mathbf{0}, kde \mathbf{0} je nulová matice řádu n>1. Pro nulovou matici řádu 1 však platí: \operatorname{adj}\mathbf{0} = \mathbf{I}_1=(1).

* \operatorname{adj}(\boldsymbol{AB}) = \operatorname{adj}\boldsymbol B \cdot \operatorname{adj}\boldsymbol A

* \operatorname{adj}(\boldsymbol{A^k}) = (\operatorname{adj}\boldsymbol A)^k pro libovolné k\in \N.

* \operatorname{adj}(\boldsymbol A^\mathrm{T}) = (\operatorname{adj}\boldsymbol A)^\mathrm{T}

* \boldsymbol{A} \cdot \operatorname{adj} \boldsymbol A = \operatorname{adj} \boldsymbol A \cdot \boldsymbol A = \det \boldsymbol A \cdot \mathbf I

* \operatorname{adj}(t \boldsymbol A)=t^{n-1}\operatorname{adj} \boldsymbol A pro libovolné t\in T.

* \det(\operatorname{adj} \boldsymbol A)=(\det \boldsymbol A)^{n-1}

* \operatorname{adj}(\operatorname{adj} \boldsymbol A)=(\det \boldsymbol A)^{n-2} \boldsymbol A pro n\ge 2, přičemž pro matice řádu 2 jmenovitě platí: \operatorname{adj}(\operatorname{adj} \boldsymbol A)= \boldsymbol A.

Pokud matice \boldsymbol{A} náleží některé z následujících tříd matic, pak matice k ní adjungovaná \operatorname{adj}\boldsymbol{A} patří do téže třídy:

* horní či dolní trojúhelníkové matice, * diagonální matice, * ortogonální matice, * unitární matice, * symetrické matice, * hermitovské matice, * normální matice.

Pokud je \boldsymbol{A} antisymetrická matice, pak \operatorname{adj} \boldsymbol{A} je antisymetrická pro sudá n a symetrická pro lichá n.

Je-li \boldsymbol{A} regulární, pak \operatorname{adj}\boldsymbol{A} lze vyjádřit pomocí determinantu a inverzní matice, jak bylo zmíněno výše. Pro adjungované matice k singulárním čtvercovým maticím řádu alespoň 2 platí následující vztahy:

* Je-li \operatorname{rank}(\boldsymbol{A}) \le n-2, pak \operatorname{adj} \boldsymbol{A} = \mathbf{0}, kde \mathbf{0} je nulová matice řádu n.

* Je-li \operatorname{rank}(\boldsymbol{A}) = n-1, pak \operatorname{rank}(\operatorname{adj} \boldsymbol{A}) = 1. V tomto případě je některý ze subdeterminantů nenulový, takže \operatorname{adj} \boldsymbol{A} je nenulová, a proto má hodnost alespoň jedna. +more Rovnost \operatorname{adj}\boldsymbol{A}\cdot \boldsymbol{A} = \mathbf{0} znamená, že dimenze nulového prostoru adjungované matice \operatorname{adj} \boldsymbol{A} je alespoň n-1, takže její hodnost je nejvýše jedna. Adjungovanou matici lze v tomto případě vyjádřit také jako \operatorname{adj} \boldsymbol{A} = t \boldsymbol{xy}^\mathrm{T}, kde \boldsymbol x a \boldsymbol y jsou libovolná nenulová řešení homogenních soustav \boldsymbol{Ax} = \mathbf{0} a \boldsymbol{A}^\mathrm{T}\boldsymbol{y} = \mathbf{0}, a t je následně dopočítaný skalár.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Algebraický doplněk * Cayleyho-Hamiltonova věta * Cramerovo pravidlo * Laplaceův rozvoj

Externí odkazy

[url=http://www. elektro-energetika. +morecz/calculations/matreg. php]Operace s reálnými maticemi (determinant, stopa, inverzní, adjungovaná, transponovaná)[/url] Aplikace pro výpočet adjungovaných matic k maticím řádů 2-8.

Kategorie:Matice

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top