Administrativní dělení Gruzie

Technology

12 hours ago

Author

Administrativní dělení Gruzie je článek na české Wikipedii, který se zabývá administrativním dělením Gruzie, což je země ležící v Kavkazu. Článek popisuje jednotlivé územně-správní jednotky, které se v Gruzii používají. Gruzie je rozdělena do dvou hlavních typů územně-správních jednotek - krajů a municipalit. Kraj je vyšší jednotka, která se dále dělí na regiony a ty zase na obce. Každý kraj má svého guvernéra, který je jmenován prezidentem Gruzie. Municipalita je nižší územně-správní jednotka a je vedena primátorem a městskou samosprávou. V článku jsou uvedeny také seznamy krajů a municipálních jednotek Gruzie, jejich hlavní města a další informace. Celkově poskytuje článek ucelený přehled administrativního dělení Gruzie pro české čtenáře.

Administrativní dělení Gruzie (s vyznačením Abcházie a Jižní Osetie) Gruzínské okresy Gruzie je ze správního pohledu rozčleněna do celkem dvanácti regionů, z nichž dva tvoří autonomní republiky a jeden je tvořen pouze hlavním městem Tbilisi a okolím. Ostatních devět regionů tvoří kraje (gruzínsky: მხარე, mchare).

Obě autonomní republiky Adžárie i Abcházie byly zřízeny v době sovětské vlády a jejich existence je uznána gruzínskou vládou. Abcházie je separatistickou oblastí usilující o úplnou nezávislost na Gruzii. +more Po roce 2008 se jí dostalo společně s dalším gruzínským územím Jižní Osetie uznání ze strany Ruska a dalších zemí (viz Mezinárodní reakce na vyhlášení nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie). Ze zákona je nejvyšším představitelem Abcházie Předseda nejvyšší rady (exilový), jenže hlavou Abcházie je de facto prezident Abcházie.

Adžárie se původně podobně jako Abcházie snažila odtrhnout od Gruzie. Když byl v roce 2004 sesazen adžarský vůdce Aslan Abašidze, Adžárie se vzdala separatismu a podřídila se centrální vládě v Tbilisi. +more Jejím nejvyšším představitelem je nyní Předseda vlády Adžárie.

Mchare v dnešní podobě existují na základě prezidentských dekretů z let 1994 až 1996, do jejichž čel hlava státu dosazovala státní komisionáře (gruzínsky: სახელმწიფო რწმუნებული), zkráceně guvernéry. Krajské uspořádání existovalo dříve, ale bylo z důvodu předešlých konfliktů s odštěpeneckými republikami prakticky nefunkční.

Problematickou oblastí je území separatistické Jižní Osetie, bývalé Jihoosetské autonomní oblasti. Ta se rozkládá ve značné části kraje Šida Kartli a na malých příhraničních částech okolních krajů. +more Problém vznikl na konci sovětské éry, kdy Jižní Osetie požadovala širší autonomii a změnu stuatutu na autonomní republiku (jako Adžárie a Abcházie). Ještě před rozpadem SSSR ale gruzínské vedení Jihoosetinskou AO zcela zrušilo a území začlenilo do státu jako běžné rajóny. V reakci na tento krok představitelé Jižní Osetie vyhlásili 11. listopadu 1991 samostatnou republiku, kterou Gruzie a většina světa neuznává.

Přehled území

Číslo na mapě	Kraj	Správní sídlo	Rozloha [km²]	Obyvatelstvo (01/2019)	Hustota zalidnění (obyv. /km²)
1	Samegrelo - Horní Svanetie	Zugdidi	7 468. +more2	311 100	41. 6
2	Rača-Lečchumi a Dolní Svanetie	Ambrolauri	4 600. 0	29 100	6. 3
3	Gurie	Ozurgeti	2 033. 2	108 100	53. 2
4	Imeretie	Kutaisi	6 414. 7	487 000	75. 9
5	Šida Kartli	Gori	3 428. 3	255 100	71. 4
6	Mccheta-Mtianetie	Mccheta	5 606. 0	93 300	16. 6
7	Samcche-Džavachetie	Achalciche	6 412. 8	152 100	23. 7
8	Kvemo Kartli	Rustavi	6 436. 2	434 200	67. 4
9	Tbilisi	Tbilisi	504. 2	1 184 800	2349. 9
10	Kachetie	Telavi	11 375. 0	310 100	27. 3
11	autonomní republika Adžárie	Batumi	2 900. 0	351 900	121. 3
12	autonomní republika Abcházie		-	-	-
	Gruzie CELKEM	Tbilisi	69 700	3 716 800

Municipality

Gruzínské kraje se dále dělí do municipalit (obcí) a samostatná města (Rustavi, Poti, Kutaisi a Batumi). Velikostně odpovídají přibližně okresům v ČR. +more Hlavní město Tbilisi má statut kraje a dále se již do menších územně-správních celků nedělí.

Následující výčet zahrnuje municipality a samosprávná okresní města, která jsou pod kontrolou Gruzie - tzn. bez zahrnutí území Abcházie a Jižní Osetie.