Administrativní dělení Spojených států amerických
Author
Albert FloresAdministrativní dělení Spojených států amerických je článek na české Wikipedii, který se zabývá strukturou a organizací správního dělení Spojených států amerických. Článek obsahuje informace o jednotlivých územně-správních jednotkách, které se skládají z federálních států, okresů a obcí. Zmiňuje se také o úloze a pravomocích federální vlády a jejím vztahu k jednotlivým administrativním jednotkám. Dále jsou v článku uvedeny statistické údaje o počtu obyvatel, rozloze a ekonomické situaci jednotlivých států. Celkově široce pokrývá téma administrativního dělení Spojených států amerických a poskytuje ucelený přehled o organizaci země.
Unijní státy USA jsou členy americké federace, se značnou mírou autonomie. Spojené státy americké tvoří celkem 50 jednotlivých států a federální distrikt Washington, D.C. (District of Columbia). Těchto 51 celků vznikalo různými způsoby.
Pod suverenitu USA patří dále Portoriko, Americké Panenské ostrovy, Guam, Severní Mariany, Americká Samoa a menší odlehlé ostrovy USA.
Původ jednotlivých členských států a federálního distriktu
Samostatnost Spojených států amerických byla vyhlášena v červenci 1776 vzniklými 13 unijními státy na východě současného území USA. V abecedním pořadí to byly tyto státy: Connecticut, Delaware, Georgie, Jižní Karolína, Maryland, Massachusetts, New Hampshire, New Jersey, New York, Pensylvánie, Rhode Island, Severní Karolína a Virginie. +more Před vyhlášením vzniku unie měly status britských kolonií. Následně byl roku 1791 dodatečně na území věnovaném státy Maryland a Virginie vytvořen Federální distrikt, na jehož území bylo vystavěno nové hlavní město USA, Washington, D. C. Unijní stát Vermont vznikl teprve roku 1777, zprvu jako plně nezávislá Vermontská republika na území, o které vedly spory původní kolonie Provincie New York a Provincie New Hampshire. Další členské státy unie vznikaly dodatečně na územích, která USA získaly vojenskou expanzí, koupěmi či dohodami o hranicích se sousedními státy nebo jako kolonie. Až na několik výjimek vznikl každý z těchto nových států postupným přerozdělováním větších, federální vládou spravovaných, teritorií, na teritoria menší, jimž bylo následně uděleno postavení členského státu USA.
Politika
S výjimkou Nebrasky (která má jednokomorový parlament) mají všechny dvoukomorový parlament, jehož označení se liší stát od státu. Ve 24 státech je označován jako Legislativa (Legislature), zatímco v 19 jako Generální shromáždění (General Assembly), v Massachusetts a New Hampshiru jako Generální dvůr (General Court), zatímco v Severní Dakotě a Oregonu jako Zákonodárné shromáždění (Legislative Assembly). +more Ten se s výše uvedenou výjimkou skládá ze sněmovny reprezentantů (pro ni se v pěti státech používá označení Shromáždění - Assembly, ve třech pak Sněmovna delegátů - House of Delegates) a senátu. V čele každého státu je guvernér, jenž je zároveň předsedou zdejší vlády. Každý stát má také vlastní ústavu, soudní systém, policii a další orgány. Každý stát také deleguje dva senátory do senátu USA.
Každý stát používá také vlastní vlajku a pečeť. Na rozdíl od většiny členských států jiných federací zde není příliš rozšířeno užívání vlastního znaku, který většinou nahrazuje pečeť. +more Některé státy však mají i znak. Naopak je zde obvyklé uzákonění dalších neobvyklých symbolů, jako je státní květina, státní zvíře apod.
Seznam států USA
Seznam členských států USA, včetně jejich tradičních zkratek, hlavních měst a měst s největším počtem obyvatelstva: