Adolf Loos

Adolf Loos (10. prosince 1870 Brno - 23. srpna 1933 Kalksburg u Vídně) byl významný moravsko - rakouský architekt a teoretik architektury; klasik moderní architektury a čelný představitel architektonického purismu. Spolu s Leopoldem Bauerem, Josephem Mariou Olbrichem a Josefem Hoffmannem patří k významným rodákům z Moravy a Slezska, kteří ovlivnili evropskou architekturu.

Životopis

Narodil se v Brně v rodině kamenosochaře Adolfa Loose staršího a Marie, rozené Hertlové. Oba jeho rodiče pocházeli z Jihlavy. +more Otec vystudoval sochařství ve Vídni, následně se přestěhoval do Brna a vybudoval zde jeden z největších kamenických závodů ve městě. Rodinný dům s dílnou stával na dnešní Kounicově ulici, kde dnes stojí hotel Continental. Po brzké smrti otce (1879) neměl Adolf mladší jednoduché dětství a byl těžko zvladatelným dítětem. Obecnou školu navštěvoval v Brně a poté vystřídal několik gymnázií (na dnešním Komenského nám. v Brně, v Jihlavě a v Melku); byly to především matčiny pokusy usměrnit svéhlavou osobnost, když ani benediktinům v Melku se to nepodařilo.

Znamenitá odborná studia poté absolvoval na průmyslové škole v Liberci (před pavilonem H Technické univerzity - dříve budovy Stavoprojektu má památník) a v Brně, kde odbornou přípravu dokončil. Krátce studoval i na drážďanské technické univerzitě. +more V letech 1893-1896 pobýval ve Spojených státech, nejprve u příbuzných a později vystřídal řadu aktivit od pomocných prací v hotelech, na stavbách až po psaní uměleckých kritik. Pohyboval se zejména ve Filadelfii, New Yorku a Chicagu. V Chicagu se seznámil s výsledky Chicagské školy. Po návratu do Evropy nejprve musel nastoupit vojenskou službu jako rezervní důstojník v Brně a Uherském Hradišti a poté se usadil ve Vídni, kde brzy stanul v čele modernistického hnutí. Zapadl do intelektuální společnosti, ke které patřili zejména Karl Kraus, Petr Altenberg a Egon Schiele. Začal psát do listů a časopisů jako Die Zeit, Wage, Fremden Blatt, Neue Freie Presse. Články vzbudily pozornost a přinesly mu i první úkol - návrh krejčovského salonu Ebenstein, který mu přenechal kolega Max Fabiani. O rok později navrhl kavárnu Museum (dnes pozměněnou), která se stala centrem vídeňského uměleckého a intelektuálního kvasu na mnoho desítek let.

V prvním desetiletí 20. +more století byl Adolf Loos jednou z nevlivnějších postav vídeňské tvůrčí společnosti. Ovlivňoval nejvýznamnější osobnosti oné doby, jak se z toho sami vyznali: zejména Ludwig Wittgenstein, Arnold Schoenberg a Le Corbusier.

Po zániku Rakousko-Uherska se dynamické a intelektuální milieu z velké míry rozpadlo a svou roli sehrála také těžká hospodářská situace Rakouska. V té době Loos obracel svou pozornost stále více do rodné země Českých zemí, kde se velmi úspěšně rozvíjela moderní architektura, mladí tvůrci převzali štafetu a silně se inspirovali právě u Loose. +more V roce 1930 prohlásil:.

Od poloviny 20. let se stále více hlásily následky dřívějšího onemocnění syfilidou a od roku 1928 mu rychle se zhoršující nemoc nejen znemožňovala práci, kterou víc a více konali jeho asistenti a společníci, ale uvrhla jej do chudoby a společenské izolace. +more Byl obviněn, že na konci léta 1928 údajně sexuálně obtěžoval několik mladých dívek, které pro něho pracovaly jako modelky. Soud proběhl v listopadu a prosinci 1928. Nakonec byl uznán vinným z některých méně závažných bodů obžaloby. Zemřel ve věku 62 let v soukromém sanatoriu Dr. Schwarzwalda ve vídeňském předměstí Kalksburg. Pohřben byl na Centrálním hřbitově ve Vídni.

Dílo

Architektonický styl

Adolf Loos nebyl moderním architektem v pravém smyslu slova. Jeho práce je ale přímým předstupněm moderní architektury. +more Část vídeňské společnosti byla jeho díly zaskočena a vyprovokována k obranným reakcím. Café Museum (Kavárna muzeum) se díky Loosovu strohému interiéru přezdívalo Café nihilismus, obchodnímu domu Goldman a Salatsch na Michalském náměstí, jehož holá fasáda ční přímo naproti honosnému vchodu do císařského paláce Hofburg, se přezdívalo „obilní silo“ nebo „dekl od kanálu“ (podle rozmístění oken).

Společnost však nikdy není jednolitá a jiná její část ji naopak podporovala a Loos neměl v prvních dvou desetiletích o klienty nouzi. Jeho stavebníci se navíc rekrutovali z majetných kruhů. +more Rozhodující vliv měla Loosova tvorba spadající do let 1904-1910. Tehdy vznikla vila Karma (1904) blízko švýcarského Montreux pro původem vídeňského fyziologa Theodora Beera, traktát Ornament a zločin a vila Steiner ve vídeňské vilové čtvrti Hietzing (1910).

Loos odmítal v architektuře i v užitém umění cokoli, co brání plnému využití všech funkcí díla. Ve vlivném článku Ornament a zločin (Ornament und Verbrechen, 1910) se zabýval tím, za jakých okolností je ornament zločinem, který jen zbytečně bere čas a peníze, jež by mohly být věnovány užitečnějším věcem. +more "Ornament býval kdysi nerozlučně spjat se slovem ,krása´. Díky mé celoživotní práci jen spojován spíše se slovem ,průměrnost´. " Architektura podle něj nepatří mezi umění, což ale neznamená, že nemá splňovat estetické ideály. Vidí je v harmonii, účelovosti, strohé a důstojné eleganci moderního člověka, zbaveného zátěže starého, v mnohém však i krásného světa.

Raumplan

Během první světové války rozvinul Adolf Loos princip uspořádání vnitřního prostoru stavby zvaný Raumplan (pojmenování nemá český ekvivalent a v německém tvaru již zdomácnělo). Navrhování stavby podle Raumplanu spočívá v narušení horizontálního navazování jednotlivých pater, vnitřek stavby je členěn na jednotlivé kubusy s rozdílnou světlou výškou a tím dochází k propojení místností s různými výškovými úrovněmi. +more Tento způsob řešení prostru nebyl zcela nový, živelně se uplatňoval již ve starověkých a středověkých stavbách, stejně jako byl vlastní jistým druhům prostor z užitných důvodů (obchody, knihovny a knihkupectví, sýpky apod. ). Loos jej však v součinnosti se svými asistenty povýšil na princip, nakládal s ním s velkým důmyslem a mistrovstvím a vytvořil s jeho užitím několik ceněných děl. K nim náleží vila Josefa Rufera (1922), vila avantgardního básníka rumunského původu Tristana Tzary na Montmartru (1927), vila Moller ve Vídni (1927-1928) a Müllerova vila v Praze (1930). Poprvé se tento postup objevil v Loosově díle v plném rozsahu v roce 1915 při rekonstrukci další vídeňské budovy, vily Mandl. První náznaky těchto principů (i když při stejné úrovni podlah) ovšem užil již dříve - např. u krejčovského salonu Knize.

Další práce

Po skončení první světové války vytvořil Loos několik děl, která vyvolala velký ohlas a výraznou měrou (vlivem) se zapsala do dějin kultury. Patří k nim dokonce i návrh vily pro Josephine Bakerovou (1927), který nebyl realizován následkem žárlivého vztahu dvou slavných architektů - Adolfa Loose a Le Corbusiera - k této elektrizující ženě. +more Adolf Loos vyslal svého společníka Heinricha Kulku do Paříže, aby přímo tam vedl návrhové práce a pravidelně se slavnou tanečnicí konzultoval. Dále mají značný význam vila Tristana Tzary, horská vila Khuner v Payerbachu u Semmeringu a také Müllerova vila v Praze. Pro České země vytvořil Adolf Loos hodně přes třicet návrhů v rozmezí 30 let jeho tvorby. Největší vliv na další rozvoj moderní architektury měla však dnes polozapomenutá Bauerova vila v Hrušovanech u Brna, která měla též zásadní vliv - jako silný inspirační zdroj - na Jindřicha Kumpošta, Jaroslava Grunta a Bedřicha Rozehnala podle jejich vlastního zhodnocení.

Adolf Loos měl značný zájem také o sociální tvorbu. V polovině 20. +more let byl hlavním architektem vídeňského sociálního programu a navrhl dřevěné sídliště Lainz. Větší pozornost by zasloužil jeho soubor domů pro pracující (dochovaných, částečně přestavěných) v Náchodě-Babí v horní části ulice Na Vyšehradě. Je vynikající ukázkou dělnické kolonie domků s plným využitím prostoru na jednoduché a účelné byty a jeho jediným dílem ve východních Čechách.

Adolf Loos se dostal znovu do ohniska světové pozornosti na přelomu 70. a 80. +more let, mimo jiné v souvislosti s tehdejším zájmem o postmoderní architekturu charakterizovanou Charlesem Jencksem. Loosův návrh budovy Chicago Tribune z věhlasné architektonické soutěže (1924) se stal téměř hlavní ikonou tohoto hnutí.

Výstavy

ADOLF LOOS SVĚTOOBČAN - výstava a stream vernisáže k výročí 150 let od narození světově proslulého architekta. Národní technické muzeum, Praha. 11. prosinec 2020 - 1. srpen 2021

Práce českých badatelů

Vedle zájmu specialistů o Loosovo dílo z různých zemí, zejména z Rakouska, Itálie, Holandska, Izraele a USA je třeba připomenout mimořádnou objevnost práce v exilu usazené historičky umění Věry Běhalové, za kterou stojí pionýrská práce o vile Karma, a Vladimíra Šlapety s jeho útlým, ale převratným katalogem z 80. let 20. +more století.

Stavby a realizace

Salon Ebenstein ve Vídni, Kohlmarkt, 1897 * Café Museum, roh Operngasse a Friedrichstrasse ve Vídni, 1899 * Byt Turnowských, Wohllebengasse 19 ve Vídni, 1900 * Heroldův dům na Jiráskově ulici v Brně, 1900 * Byt Adolfa Loose, Bösendorferstrasse 3 ve Vídni, 1903 * Vila Karma v Clarens u Montreux, 1904-1906 * Vila Dr. Julia Perla, Slovanská 1092/9, Nový Jičín (participace na projektu), 1906-1907 * American Bar (také Kärtner Bar), Kärtner Durchgang ve Vídni, 1908 * obchodní dům Goldman a Salatsch (Looshaus) ve Vídni, 1909-1911 * Steinerův dům, St. +more-Veit-Gasse 10 ve Vídni, 1910 * Krejčovský salon KNIŽE, Graben 13 ve Vídni, 1910-1913 * Manzovo knihkupectví ve Vídni, 1912 * Scheuův dům, Larochegasse 3 ve Vídni, 1912-1913 * Cukerní rafinerie v Hrušovanech u Brna, 1916 * Vila Viktora Bauera v Hrušovanech u Brna, 1914-1916, * Bauerův zámeček v Brně, dnes součást Brněnského výstaviště, přestavba pro průmyslníka JUDr. Viktora Bauera * Sídlištní domy v Lainzu, Hermesstrasse 1-77, 85-99 ve Vídni, 1921 * Venkovský dům Spanner, Gumpoldskirchen, 1923 * Dům a studio Tristana Tzary, Avenue Junot 15 v Paříži, 1926 * Mollerův dům, Starkfriedgasse 19 ve Vídni, 1927-1928 * Müllerova vila, Střešovice 820 v Praze, 1928-1930 * Winternitzova vila, Na Cihlářce 10, Praha 5, 1931-1932 * Dům v kolonii Werkbundsiedlung Hietzing, 1930-1932 * Vzorové domy Woinovichgasse 13, 15, 17, 19 ve Vídni, 1931 * Brummelův dům v Plzni, 1928 * Řada bytových interiérů v Plzni ** byt v Bendově ul. 10, 1930-1931, movitá kulturní památka ** Klatovská tř. 12, 1929 ** Klatovská tř. 140, 1930 ** Klatovská tř. 19, 1931-1932 ** byt v Husově ul. 20, 1931-1932 ** byt v Škrétově ul. 24 (pravděpodobně realizováno některým ze žáků až po smrti A. Loose) ** přestavba domu v Husově ul. 58, 1928-1929 ** Weinerův byt na nám. Republiky 22, 1931 * Náchod - kolonie rodinných dělnických domků - Babí, Na Vyšehradě, čp. 154-161 (Evidovaná památka číslo 4780), 1931.

Galerie

Looshaus Michaelerplatz. JPG|obchodní dům Goldman a Salatsch (Looshaus) na Michalském náměstí ve Vídni, 1911 Montmartre Adolf Loos Haus. +morejpg|Dům Tristana Tzary v Paříži, 1928 Villa Muller 099. jpg|Müllerova vila od Adolfa Loose v Praze-Střešovicích, 1930. Pohled od jihu Zentralfriedhof Ehrengrab Adolf Loos. jpg|Vlastní náhrobek.

Žáci a spolupracovníci

Odkazy

Reference

Literatura

SARNITZ, August, Adolf Loos 1870-1933. Architekt, kritik, dandy. +more Taschen/Nakladatelství Slovart, Praha 2004, . * * * * * BEHALOVA Vera. Heinrich Kulka Forschung. Bauforum 43/1974 * BEHALOVA Vera. Die Wohnungen von Adolf Loos in Pilsen in: Adolf Loos 1870-1933. Berlin Akademie de Künste 1983, s. 78-91 * SAPÁK Jan. Adolf Loos in. Adolf Loos and the reconstruction of Villa Müller. Praha Archis 2001, s. 42-66 * SAPÁK Jan. K hypotetické rekonstrukci Loosovi vily v Hrušovanech u Brna in. Architektura ČR 8/1982, s. 369-371 * KUBINSZKY Mihály. Adolf Loos. Budapest Akadémiai Kiádo 1970, Berlin 1971 * KURRENT Friedrich. Adolf Loos als Konstrukteur. Wien 1990 * Kolektiv - SCHACHEL L. Roland a další. Adolf Loos (velký výstavní katalog). Wien, Albertina 1990 * LOOS Adolf (Markalous Bohumil eds. ). Řeči do prázdna. Praha Orbis 1929 * * * * * ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. Praha: Odeon, 1985. 573 s.

Související články

Funkcionalismus * Art deco * Le Corbusier * Louis Sullivan * Ludwig Mies van der Rohe * Bohuslav Fuchs * Heinrich Kulka * Karl Kraus

Externí odkazy

[url=http://www.archiweb.cz/architects.php?type=arch&place=&action=show&id=86]Adolf Loos na archiweb[/url] (česky)

Kategorie:Rakouští architekti Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Funkcionalističtí architekti Kategorie:Teoretici designu Kategorie:Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Narození 10. +more prosince Kategorie:Narození 1870 Kategorie:Úmrtí 23. srpna Kategorie:Úmrtí 1933 Kategorie:Muži Kategorie:Rakušané českého původu.