Akademický senát

Technology

12 hours ago

Author

Akademický senát je reprezentativní orgán vysokoškolského prostředí, který hraje důležitou roli v rozhodovacích procesech na vysokých školách. Senát je zasedacím orgánem složeným z volených zástupců akademického sboru, studentů a dalších zaměstnanců vysoké školy. Jeho hlavním úkolem je vyjadřovat názory a zájmy akademické obce vůči důležitým rozhodnutím a politikám vysoké školy. Akademický senát má pravomoc rozhodovat o celé řadě záležitostí, které se týkají akademického prostředí. Patří sem například schvalování studijních plánů a programů, hodnocení vědecké a pedagogické činnosti, volba děkana, projednávání stížností a námitek, a tak dále. Senát rovněž hraje důležitou roli při hospodaření vysoké školy, schvaluje rozpočet a kontroloje jeho plnění. Akademický senát je důležitým demokratickým nástrojem, který umožňuje akademické obci ovlivnit rozhodovací procesy na vysoké škole. Senátoři jsou voleni na základě volebního řádu, který je obvykle stanoven v interních předpisech vysoké školy. Senátorům je svěřena velká zodpovědnost a mají za úkol hájit zájmy a hodnoty vysoké školy a jejích členů. Akademické senáty se vyskytují na většině českých vysokých škol a jejich práce je řízena zákonem o vysokých školách. Senát je nezávislým orgánem, který jedná svobodně a bez vnějšího tlaku. Jeho jednání jsou zároveň transparentní a otevřená veřejnosti. Senát hraje významnou roli ve vytváření kvalitního akademického prostředí a poskytuje platformu pro dialog a spolupráci mezi různými členy akademické obce.

Akademický senát (možno též uvádět jako zkratku AS) je samosprávný zastupitelský orgán, který zřizuje vysokoškolský zákon (tedy zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů) na každé veřejné vysoké škole.

Jako „velký senát“ nebo „univerzitní senát“ bývá označován akademický senát celé univerzity, zatímco jednotlivé fakulty mají fakultní senáty (tzv. „malé senáty“).

AS vysoké školy

Struktura a řízení akademického senátu

Jeho členy volí ze svých řad akademická obec dané vysoké školy (tedy studenti i pedagogové). Akademický senát veřejné vysoké školy má vždy nejméně 11 členů, z toho alespoň třetinu, maximálně však polovinu tvoří studenti. +more Funkční období zvolených zástupců může být maximálně tříleté.

V čele akademického senátu obvykle stojí předseda a místopředsedové. V rámci senátu také zpravidla fungují dílčí orgány, např. +more komise zaměřené na určitou oblast činnosti (legislativní, ekonomická, studijní, personální . ). Konkrétní počet členů v senátu a orgány senátu si stanovuje každá vysoká škola vlastním vnitřním předpisem - volebním řádem a jednacím řádem příslušného akademického senátu.

Kompetence a činnost akademického senátu

Akademický senát veřejné vysoké školy zejména: * usnáší se na návrhu jmenování rektora, případně jeho odvolání z funkce * schvaluje rozpočet dané vysoké školy a kontroluje využívání finančních prostředků této instituce * schvaluje vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí a má také pravomoci vnitřní předpisy za určitých podmínek rušit * schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření * schvaluje hodnocení vysoké školy * schvaluje dlouhodobý záměr vysoké školy a jeho každoroční aktualizaci * schvaluje návrh rektora na jmenování a odvolání členů disciplinární komise a členů vědecké rady dané vysoké školy * vyjadřuje se k záměru rektora jmenovat prorektory a k podnětům a stanoviskům správní rady dané vysoké školy * rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení součástí vysoké školy

Zasedání akademického senátu jsou veřejně přístupná. Rektor má právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádá. +more Na žádost rektora je také předseda akademického senátu povinen svolat mimořádné zasedání AS.

Pokud se vysoká škola člení na fakulty, musí na každé z nich podle zákona fungovat samosprávný zastupitelský akademický orgán - tedy akademický senát fakulty.

AS fakulty vysoké školy

Akademický senát fakulty je samosprávný zastupitelský orgán, který zřizuje zákon o vysokých školách (§ 23 odst. 2 a § 25 odst. +more 1 písm. a/) na každé fakultě veřejné vysoké školy.

Struktura a řízení akademického senátu fakulty

Jeho členy volí ze svých řad akademická obec dané fakulty (tedy studenti i pedagogové). Fakultní AS má vždy nejméně 9 členů, z toho alespoň třetinu, maximálně však polovinu tvoří studenti. +more Funkční období zvolených zástupců může být maximálně tříleté.

V čele fakultního senátu stojí zpravidla předseda a místopředsedové. V rámci senátu také obvykle fungují dílčí orgány, například komise zaměřené na určitou oblast činnosti (ekonomická, legislativní, komise pro PR, sociální komise apod. +more) nebo kurie či komory podle příslušnosti ke studentské či pedagogické části akademické obce. Konkrétní počet členů v senátu a orgány senátu si stanovuje každá fakulta sama vlastním vnitřním předpisem - volebním a jednacím řádem akademického senátu.

Kompetence a činnost akademického senátu fakulty

Akademický senát fakulty zejména:

* usnáší se na návrhu jmenování děkana, případně jeho odvolání z funkce * schvaluje rozdělení finančních prostředků fakulty a kontroluje jejich využívání * schvaluje vnitřní předpisy fakulty a postupuje je ke schválení akademickému senátu vysoké školy * schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech uskutečňovaných na fakultě * schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření fakulty předloženou * schvaluje dlouhodobý záměr vysoké školy a jeho každoroční aktualizaci * schvaluje návrh děkana na jmenování a odvolání členů disciplinární komise a členů vědecké rady dané fakulty * vyjadřuje se k návrhům studijních programů uskutečňovaných na fakultě a k záměru děkana jmenovat proděkany * rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakultních pracovišť

Zasedání fakultního akademického senátu jsou veřejně přístupná. Děkan má právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádá. +more Na žádost děkana je také předseda fakultního akademického senátu povinen svolat mimořádné zasedání AS.