Albertinum Žamberk

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Albertinum Žamberk je odborný léčebný ústav v Žamberku.

+more images (3)

Historický vývoj

Vývojové trendy

Sanatoria

Konec 19. století přinesl převratné objevy - mezi nimi i vynález rentgenu a objev původce tuberkulózy. +more Rozdílné přístupy k léčbě a kontrole nemocných s tuberkulózou vedly na jedné straně k budování tzv. dispenzářů (ambulantní formy péče o nemocné). Na druhé straně po kongresu o tuberkulóze v Berlíně v roce 1899 začala být po celé Evropě zakládána sanatoria, a to především v horských oblastech.

Léčebny

Krátce na to vznikl v Praze Spolek ke zřizování a vydržování léčeben pro nemoci plicní v království Českém, markrabství Moravském a vévodství Slezském. Členy spolku byli lékaři, církevní hodnostáři, řemeslníci, živnostníci, zástupci obcí, obchodníci apod.

Dispenzáře nemocných

V roce 1905 byly již vytvořeny příznivé podmínky a tak v Praze vznikl dispenzář nemocných (později známý pod jménem Masarykova liga).

Vznik Albertina a jeho vývoj

Dne 29. května 1905, po zakoupení pozůstalosti po prof. +more dr. Eduardu Albertovi v Žamberku Spolkem ke zřizování a vydržování léčeben pro nemoci plicní, bylo zřízeno první Sanatorium pro nemocné skrofulosou a tuberkulózou v českých zemích. Po slavném žamberském rodákovi bylo nazváno ALBERTINUM.

První rok zde byla pouze letní kolonie pro děti postižené tuberkulózou a skrofulózou, lékařem se stal praktik ze Žamberka, ošetřovatelky byly z Červeného kříže. V době od 16. +more 5. 1906 do 31. 5. 1912 byl prvním ředitelem MUDr. Jan Panocha (19. 1. 1847, Praha - 1930, Praha).

V poměrech rakouského mocnářství vybudoval léčebnu s celoročním provozem o 130 lůžkách. Ošetřovány zde byly hlavně ženy a děti. +more Zpočátku léčba spočívala na dietním režimu, klidu a pobytu na čerstvém vzduchu. Pacientky sbíraly léčivé byliny, pěstovaly bource morušového, staraly se o velkou zeleninovou zahradu a ovocný sad. Podstupovaly 2× týdně masáže a vodoléčbu. Byli ozařovány horským sluncem, soluxem a Kissovou lampou. Zkoušela se už i medikamentózní, podpůrná léčba. Nakonec jistě svou roli sehrála i izolace nemocného. Tento způsob léčby posiloval imunitu organismu a mohl tak mít efekt hlavně v počátku nemoci, ale ne u rozsáhlých nálezů, které nebyl schopen vyléčit.

Image:Eduard_Albert. jpg|Prof. +more dr. Eduard Albert Image:Pamětní deska E. A. jpg|Pamětní deska prof. dr. Eduarda Alberta Image:Eduard Albert plaque family house. jpg|Pamětní deska na rodném domě Eduarda Alberta Image:MUDr. Rudolf Lukes. jpg|MUDr. Rudolf Lukes Image:Pamětní deska R. L. jpg|Pamětní deska MUDr. Rudolfa Lukese.

V době od 1. 6. 1912 do 5. 12. 1934 byl ředitelem MUDr. Rudolf Lukes (7. 10. 1861, Praha - 5. 12. 1934, Žamberk).

Za jeho vedení léčebna doznala mohutný stavební rozmach. Sanatorium bylo budováno jen z peněz získaných přímo na ministerstvech. +more Ředitel býval jedněmi dveřmi vyhozen, druhými se vracel. Budoval sanatorium lidové. Postupně byly ve 20. a 30. letech přistavěny zděné léčebné pavilony, prádelna, kuchyně, vodoléčba a další hospodářské budovy a byly zřízeny tzv. lehárny. Zde pacienti lehali na čerstvém vzduchu ve speciálních spacích pytlích i za mrazu.

V roce 1921 byly dány do provozu rentgen a laboratoř. Laboratoř byla budována za osobní pomoci prof. +more I. Honla, který je považován za zakladatele mikrobiologie v českých zemích. Zasloužil se o dokončení největšího pavilonu s chirurgickým sálem.

V době od 1. 4. 1935 do 31. 12. 1938 byl ředitelem MUDr. Antonín Bukovský (19. 2. 1900, Praha - 11. 4. 1989, Praha).

Podporoval chirurgické řešení léčby některých forem tuberkulózy. V ústavu se provádějí léčebné pneumotoraxy, pneumoperitonea, různé plombáže, torakokaustiky a později torakoplastiky. +more Řada těchto velmi těžkých zákroků však již mnoha pacientům zachránila život. V období II. světové války jezdil do Albertina tyto zákroky provádět dr. Bedrna - pozdější akademik a přednosta Chirurgické kliniky v Hradci Králové.

V době od 5. 7. +more 1939 do 15. 10. 1949 byl ředitelem Doc. MUDr. Rudolf Křivinka, CSc. (9. 4. 1904, Brno - 29. 4. 1991, Praha), pozdější ředitel Výzkumného ústavu tuberkulózy v Praze.

Za jeho působení došlo k rozmachu chirurgické léčby, a hlavně ke zvýšení odborné úrovně Albertina. V této době do Žamberka dojížděl operovat dr. +more Petr - pozdější akademik a přednosta Neurochirurgické kliniky v Hradci Králové a dr. Procházka, pozdější profesor chirurgie a známý kardiochirurg v Hradci Králové. Nemocní se v této době dočkali světového objevu prvního léku na tuberkulózu - streptomycinu.

V době od 16. 10. 1949 do 30. 4. 1967 byl ředitelem Doc. MUDr. František Mydlil (29. 11. 1913, Vrbno u Mělníka - 6. 5. 1967, Žamberk).

Sám se zúčastňoval operací. V roce 1953 provedl v léčebně dr. +more Procházka první resekci plic a zákroky se začínají doplňovat podáváním nových léků. Ty se začínají podávat i samostatně a později v kombinacích, neboť monoterapie přinášela velice brzo vznik rezistence mykobakterií na léky. V této době je v léčebně maximální počet lůžek v historii: 337.

V roce 1950 jsou v Albertinu již běžným vyšetřením bronchoskopie, spirometrie, bakteriologie, rentgenologie aj. Rozvíjí se úzká spolupráce s prof. +more dr. Fingerlandem z Patologicko-anatomického ústavu v Hradci Králové, který získává od našich operovaných nemocných a zemřelých bohatý studijní materiál. Poslední chirurgický zákrok byl proveden v roce 1964 a od této chvíle jsou u nás pacienti léčeni pouze konzervativně antituberkulotiky. Pokud je nutná operace (a to většinou již pro jiné nemoci než je tuberkulóza), spolupracujeme úzce s Kardiochirurgickou klinikou v Hradci Králové. Celkem bylo v léčebně provedeno 4425 operací. Později do Žamberka pravidelně dojíždí na konzilia prof. dr. Šváb, který se stará o urologickou tuberkulózu a prof. dr. Vácha jako konziliář pro gynekologickou tuberkulózu.

V 60. letech se pak díky lékům, které výrazně zkrátily délku léčby tuberkulózy, mění postupně i skladba pacientů. +more K léčbě přicházejí nemocní s dalšími chorobami plic, průdušek, pohrudnice a mezihrudí (nespecifické záněty, nádory, astma) a pacienti s dalšími přidruženými chorobami.

V letech od 1. 5. 1967 do 31. 3. 1980 byl ředitelem MUDr. Květoslav Fiala (25. 3. 1920, Česká Třebová - 30. 7. 1990, Česká Třebová).

V roce 1975 se zkrácením doby léčby tuberkulózy uvolnila lůžková kapacita a tak léčebna začala pečovat o nemocné na 70 lůžkách Léčebny dlouhodobě nemocných. Část lůžek plicního oddělení byla vyčleněna jako detašované akutní nemocniční oddělení TRN (tuberkulózy a respiračních nemocí) při nemocnici v Ústí n/O.

V letech od 1. 4. 1980 do 30. 6. 1990 byl ředitelem MUDr. Jiří Kroulík (24. 10. 1928, Choceň - 11. 2. 2010).

Nový ředitel navázal na předchozí péči o nemocné se všemi plicními chorobami. Neopomíjí se nadále péče o tuberkulózní nemocné, kterých je však oproti jiným nemocem stále méně.

Od 1. 7. +more 1990 - 2014 byl ředitelem MUDr. Jiří Jireš (* 15. 3. 1950, Ústí nad Orlicí). V roce 1993 bylo reprofilizováno 36 plicních lůžek v Albertově vile na akutní psychiatrické oddělení. Nástupcem Jiřího Jireše se stal Rudolf Bulíček.

Budova OLÚ Albertinum

Albertova vila

Dne 25. září 1900 večer hrál profesor dr. +more Eduard Albert karty se svými přáteli ve své vile v Žamberku. Ráno ho našli mrtvého. Šlo zřejmě o cévní mozkovou příhodu. Jeho vilu společně s pozemky dědici prodali.

Dne 29. května 1905 byla v Žamberku zakoupena Spolkem veškerá pozůstalost po dr. +more Albertovi (několik budov a rozsáhlý park se vzácnými dřevinami. Okamžitě tak bylo schopno provozu první Sanatorium pro nemocné skrofulosou a tuberkulózou v českých zemích nazvané na památku pana profesora „Albertinum“. Vila pojala až šedesát pacientů, kuchyň s jídelnou, později i rentgen a laboratoř. V průběhu několika let zde bylo vystavěno sanatorium.

Výstavba Albertina

V roce 1912 s nástupem dr. Rudolfa Lukese do funkce ředitele došlo v léčebně k mohutnému stavebnímu rozmachu. +more Ve 20. a 30. letech byly postupně přistavěny zděné léčebné pavilony, prádelna, kuchyně, vodoléčba a další hospodářské budovy a byly zřízeny tzv. lehárny.

Současný stav OLÚ Albertina

Základem současného stavu léčebny je to, co vybudoval dr. Lukes do r. +more 1934. Odborný léčebný ústav Albertinum v Žamberku má plicní oddělení (106 lůžek), psychiatrické oddělení (36 lůžek), léčebnu dlouhodobě nemocných (70 lůžek), ambulance: plicní s kalmetizací, alergologickou, psychiatrickou, praktického lékaře a laboratoře: mikrobiologickou (včetně mykobakteriologické a parazitologické), biochemickou, hematologickou a cytologickou, RTG funkční laboratoř, fyzioterapii, ergoterapii a technickohospodářské zázemí.

Image:Plicní oddělení. jpg|Plicní oddělení Image:Léčebna Albertina, LDN. +morejpg|Léčebna dlouhodobě nemocných Image:Adm. budova-ambulance. jpg|Administrativní budova a ambulance Image:Laboratoře. jpg|Budova laboratoří.

Important

Eduard Albert

František Mydlil

Kategorie:Organizace založené roku 1905

Kategorie:Stavby v Žamberku

Kategorie:Tuberkulóza

Kategorie:Nemocnice v Pardubickém kraji

Reference

Související články