Albrecht Braniborsko-Ansbašský

Albrecht Braniborsko-Ansbašský (16. května 1490 - 20. března 1568) byl posledním velmistrem řádu německých rytířů v Prusku a prvním světským pruským knížetem. Pocházel z braniborsko-ansbašské větve rodu Hohenzollernů.

Původ

Albrecht pocházel z franské větve německé knížecí rodiny Hohenzollernů. Jeho otcem byl braniborsko-ansbašský markrabí Fridrich IV. +more, matka Žofie Jagellonská byla dcerou polského krále a litevského velkoknížete Kazimíra IV. Jagellonského.

Velmistr řádu německých rytířů

Albrecht jako velmistr na obraze z roku 1522 Koncem roku 1510 byl mladý Albrecht zvolen velmistrem řádu německých rytířů v Prusku. +more O dva roky později byl slavnostně uveden do Královce. Důvodem jeho volby byly příbuzenské vazby na polského krále Zikmunda I. Starého, který byl jeho strýcem. Mezi křižáky a krakovským dvorem tehdy panovaly od uzavření druhého toruňského míru v roce 1466 velmi napjaté vztahy a představitelé řádu se domnívali, že by tak mohli přispět k jejich vylepšení. To se však ukázalo být velkým omylem, neboť ani vztahy mezi Hohenzollerny a jejich polskými příbuznými nebyly dobré.

Albrecht se jako velmistr bezúspěšně snažil o mírové narovnání mezi řádem a polským králem. Ani válka, které probíhala v letech 1519-1521, nedopadla pro řád dobře. +more Albrecht za účelem vyhledání spojenců navštívil roku 1522 norimberský sněm, tam se mimo jiné setkal s reformátorem Osiandrem a poprvé se doslechl o myšlenkách reformace. Nakonec kritickou situaci vyřešil svérázným způsobem. Vyslyšel rad Martina Luthera, které mu osobně předal ve Wittenbergu, a roku 1525 přijal luteránskou reformaci, sekularizoval majetek řádu a stal se pruským vévodou. V této funkci složil lenní hold polskému králi. Napřed musel ještě obelstít papeže Hadriána VI. , kterému namluvil, že hodlá provést pouze nutné reformy řádu a stíhat ty řádové rytíře, kteří již přijali luteránství. Tím se vyhnul podezření ze strany nejvyšších církevních kruhů a řádový stát změnil na dědičné světské vévodství a ryze protestantský stát, který se stal lénem Polského království. Také se roku 1526 oženil s dánskou princeznou, což předtím nebylo ve funkci představitele řádu možné.

Mimo jiné založil známou Královeckou univerzitu, druhou protestantskou univerzitu světa.

Manželství a potomci

Albrecht Hohenzollernský byl dvakrát ženat.

Poprvé se oženil roku 1526 s dánskou princeznou Dorotheou (1504-1547), dcerou krále Frederika I. +more Z manželství vzešlo šest potomků - čtyři dcery a dva synové; vyjma první dcery však všechny děti zemřely v útlém věku, některé již hned po narození.

* Anna Žofie (11. června 1527 - 6. +more února 1591) : ⚭ 1555 vévoda Jan Albrecht I. Meklenburský (1525-1576) * Kateřina (*/† 24. února 1528) * Friedrich Albrecht (5. prosince 1529 - 1. ledna 1530) * Lucie Dorotea (8. dubna 1531 - 1. února 1532) * Lucie (únor 1537 - květen 1539) * Albrecht (*/† březen 1539).

Po Doroteině smrti v roce 1547 si vzal Annu Marii Brunšvickou (1532-1568), dceru brunšvicko-lüneburského vévody Erika I. Ve druhém manželství se roku 1553 narodil jeho syn a nástupce Albrecht Fridrich.

* Alžběta (20. května 1551 - 19. +more února 1596) * Albrecht Fridrich (29. dubna 1553 - 28. srpna 1618), pruský vévoda : ⚭ 1573 princezna Marie Eleonora Klevská (1550-1608).

Vývod z předků

Reference

Externí odkazy

http://www.thepeerage.com/p11293.htm#i112930

Kategorie:Hohenzollernové Kategorie:Pruští vévodové Kategorie:Protestantští panovníci Kategorie:Velmistři řádu německých rytířů Kategorie:Lidé exkomunikovaní římskokatolickou církví Kategorie:Němci litevského původu Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Němečtí spisovatelé Kategorie:Narození 1490 Kategorie:Narození 16. +more května Kategorie:Narození v Ansbachu Kategorie:Úmrtí 1568 Kategorie:Úmrtí 20. března Kategorie:Muži.