Albánské knížectví (středověk)

Albánské knížectví (albánsky Principata e Arbërisë) byl od roku 1328 státní útvar na Balkáně. Plné samostatnosti dosáhl v roce 1368 poté, kdy bylo hlavní město Albánského království Drač podmaněno Karlem Topiou, což značilo konec nadvlády neapolských králů z dynastie Anjou i Albánského království a nastolení domácí albánské dynastie.

Karel byl Benátskou republikou uznán jako Kníže Albánie. Později se v čele knížectví vystřídaly panovníci z dynastie Topia s dynastií Balšićů, než byl Drač roku 1392 anektován Benátčany. +more Následně mnoho významných albánských šlechticů uznalo benátskou svrchovanost. Zájem Benátek spočíval ve využití Albánie jako nárazníkového pásma pro své vlastní území před postupující Osmanskou říší. Přesto zanedlouho poté v roce 1415 knížectví podlehlo Osmanským Turkům.

Panovníci Albánského knížectví

Tanusio Topia (1328-1338), hrabě z Matie * Ondřej Topia (1338-1343), hrabě z Matu * Karel Topia (1355-1383), kníže Albánie * Balša II. +more (1383-1385), vévoda z Drače * Karel Topia (1385-1388), kníže Albánie * Jiří Topia (1388-1392), pán z Drače * Niketa Thopia (1392-1415), pán z Krujë.

Reference

Albánie Albánie Kategorie:Albánie