Alexander Sutherland Neill

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Alexander Sutherland Neill (17. říjen 1883, Forfar - 23. září 1973, Aldeburgh) byl skotský pedagog a filozof. Proslul především založením školy Summerhill, kde realizoval svůj plán nového typu výuky, kterou nazýval „demokratická“ či „svobodná“.

Život

Neill sám vyrostl v přísné kalvinistické rodině, byl často trestaný a měl velké problémy ve škole. Právě to ho později motivovalo k tvorbě alternativního typu školy a výchovy.

S jistým zpožděním, až ve 25 letech, vstoupil na univerzitu v Edinburghu, nejprve studoval zemědělství, ale na konci prvního ročníku změnil obor na literaturu. Absolvoval roku 1912. +more Poté se věnoval novinařině, stal se kulturním redaktorem Piccadilly Magazine. Poté však musel narukovat do první světové války, čímž jeho novinářská kariéra skončila.

Ještě v průběhu války se vrátil do Skotska a začal učit na Gretna Green School. Tehdy začal poznávat zádrhele učitelského řemesla, jež vtipně popsal ve své první knize A Dominie's Log. +more V roce 1921 byl pozván učit do německých Drážďan, kde vznikla škola zkoušející nové metody výuky. Roku 1923 byla přemístěna do kláštera nedaleko Vídně, ale tamní obyvatelstvo ji nepřijalo dobře a škola zanikla. Neill se rozhodl vrátit do Skotska a založit zde na podobných principech novou školu. Učinil tak roku 1924, nazval ji Summerhill a sídlila nejprve v městečku Lyme Regis. Roku 1927 se škola přestěhovala do Leistonu, kde škola sídlí dodnes (2021).

Zpočátku byla škola ovlivněna psychoanalýzou - Neill četl Freuda a ač neměl žádné psychoanalytické či psychoterapeutické školení, pokoušel se s dětmi pracovat za pomoci psychoterapeutických pohovorů, zejména s těmi, které měly výchovné problémy. Pak však tuto linii, částečně pod vlivem knih Wilhelma Reicha, zcela odvrhl a přijal ideu, že řešení všech problémů je prostě „láska, přijetí a svoboda“.

Principem výuky měla být radikální demokratičnost: děti ve škole samy rozhodovaly, čemu se budou věnovat, neexistoval ani rozvrh, ani vyučovací hodiny. Učitelé (ten pojem se ovšem ve škole neužíval) s dětmi pracovali, jen pokud si to děti samy přály. +more O chodu školy rozhodovali děti i dospělí na zasedání rady, přičemž hlas každého měl stejnou váhu. Děti nebyly hodnoceny, pokud si to samy nepřály. Neill tomu říkal „výuka svobodou“.

Z původní reichovské „sexuálně-revolucionářské“ inspirace, však krom antiautoritářství plynuly i některé metody, které jsou dnes vesměs vnímány jako kontroverzní a na hraně sexuálního zneužívání dětí - Neill například žákům nabízel masáže. Dodnes je možno v některých „free schools“ si odhlasovat například to, že všichni ve třídě budou nazí apod. +more, což je předmětem kritiky. Sám Neill přiznával, že vzhledem ke své výchově v dětství měl problémy se sexualitou a intimitou. Předmětem kritiky hlavního proudu pedagogiky je i radikálně demokratický systém jako takový, podle nějž na děti ve skutečnosti nakládá příliš a příliš brzy - tím, že musí samy tvořit řád, který jim v klasické škole zajišťují dospělí.

Neillovo pojetí začalo silně rezonovat v 60. letech 20. +more století, kdy se v souvislosti s jinými radikálními hnutími objevilo hnutí „free school“ žádající demokratizaci západního školství. Nejznámějšími Neillovými nástupci se stali Hanna a Daniel Greenbergovi, kteří na Neillových principech založili Sudbury Valley School ve Framinghamu ve státě Massachusetts a později celou síť škol Sudbury. K některým jeho zásadám se hlásí i některé jiné typy alternativního školství.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top