Alexander von Koller

Technology

12 hours ago

Author

Alexander svobodný pán von Koller (3. června 1813 Praha - 29. května 1890 Baden) byl rakousko-uherský generál a politik, v letech 1874-1876 ministr války Rakouska-Uherska, na přelomu 60. a 70. let 19. století místodržitel v Čechách pověřený úkolem pacifikace české opozice.

Biografie

Narodil se jako nejmladší ze čtyř dětí Františka Kollera a jeho manželky Johanny, rozené Grätzlerové z Gräzensteinu. Měl bratry Augusta (*1805), pozdějšího c. +more a k. tajného radu a velvyslance Rakouska v Londýně, Wilhelma (*1811) pozdějšího polního maršála a generálmajora, a sestru Johannu (* 1809), která se roku 1833 provdala za Karla Thun-Hohensteina.

Vstoupil do husarských oddílů. 5. +more ledna roku 1859 byl v Bratislavě povýšen se do hodnosti generálmajora a následně se zúčastnil tažení v Itálii. Od roku 1866 měl hodnost podmaršála (Feldmarschalleutnant) a velel 9. divizi v Praze, potom 14. divizi v Prešpurku. Účastnil se prusko-rakouské války a bojoval v bitvě u Trutnova. Po pádu vlády Karla von Hohenwarta (roku 1871) se stal velícím generálem v Praze.

V období let 1868-1870 a 1871-1874 také zastával funkci místodržitele v Čechách (nejvyšší představitel státní správy v této korunní zemi). Politicky byl centralisticky orientován (odpůrce autonomistických a státoprávních aspirací neněmeckých národností). +more Do místodržitelské funkce usedl poprvé roku 1868 v době, kdy po rakousko-uherském vyrovnání v českých zemích gradovalo táborové hnutí a projevy občanské neposlušnosti. Podruhé se místodržícím stal roku 1871, kdy zase mezi českou populací vrcholila frustrace z nenaplněného projektu česko-rakouského vyrovnání (takzvané fundamentální články), které chystala neúspěšně Hohenwartova vláda. V obou případech byla jeho rolí pacifikace Čech. Vláda Adolfa von Auersperga (liberálně, centralisticky a německorakousky zaměřená), která vystřídala Hohenwartův kabinet, provedla jmenování Kollera do Prahy roku 1871 jako svůj první krok.

Od 14. +more června 1874 do 21. června 1876 zastával post ministra války Rakouska-Uherska (jedno ze tří společných ministerstev Rakouska-Uherska, zřízených po rakousko-uherském vyrovnání). V roce 1876 zasedl v Panské sněmovně (horní jmenovaná komora Říšské rady), kde se připojil k Ústavní straně. Roku 1875 mu byl udělen Královský uherský řád sv. Štěpána.

Rodina

Oženil se s Augustou Reimerovou (*1819), se kterou měl tři děti: dceru Johannu (*1852 Brescia), syny Alexandra (*1850 Vysoké Mýto), pozdějšího úředníka a Augusta (*1856 Wels) pozdějšího vojáka, jimiž rod vymřel po meči.