Alexandr Grigorjevič Aruťunjan

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Alexandr Grigorjevič Aruťunjan (rusky: Арутюнян Александр Григорьевич; arménsky: Ալեքսանդր Գրիգորի Հարությունյան) (23. září 1920 Jerevan - 28. března 2012 tamtéž) byl arménský hudební skladatel, klavírista a hudební pedagog. Národní umělec SSSR (1970) a laureát Stalinovy ceny prvního stupně (1949).

...

Život

Narodil se v Jerevanu 23. září 1920. +more V letech 1934-1941 studoval na jerevanské konzervatoři hru na klavír u O. A. Babasjana a skladbu u S. V. Barchudarjana a V. G. Taljana. V letech 1942-1943 pokračoval ve studiu hry na klavír ve třídě K. N. Igumnova a v letech 1944-1946 studoval skladbu a kontrapunkt pod vedením Ch. S. Kušnareva. Studia dokončil v Domě arménské kultury v Moskvě.

Po dokončení studia vystupoval jako klavírista a interpret vlastních skladeb. V roce 1954 se stal šéfdirigentem Arménské filharmonie v Jerevanu. +more Filharmonii řídil až do roku 1990. V letech 1965-2008 vyučoval skladbu na Jerevanské konzervatoři. Profesorem byl jmenován roku 1977. Byl jedním z členů tzv. Arménské mocné hrstky.

Od roku 1939 byl členem Svazu skladatelů SSSR a členem vedení Svazu arménských skladatelů. Od roku 1975 byl také členem Svazu filmových umělců Arménské sovětské republiky. +more Byl často zván do porot mezinárodních hudebních soutěží.

Tvůrčí styl Aruťunjana vycházel z bohatého arménského hudebního dědictví a byl postaven na principech klasicismu a romantismu. To se týkalo nejen klasického střídání rychlých a pomalých částí, ale i návratu k formám klasických suit a koncertů. +more Velký význam v jeho díle měla tradice lidových arménských pěvců - ašugů, jejichž hudba byla založena na improvizaci. Aruťunjanova díla jsou naplněna citem, nostalgií a ironií. Jeho nejslavnějším dílem je Koncert pro trubku a orchestr z roku 1950. Spolu s Haydnovým a Hummelovým koncertem, je nejhranějším trumpetovým koncertem.

Zemřel 28. března 2012 v Jerevanu a byl tamtéž pochován v Panteonu Komitasova parku.

Ocenění

Stalinova cena prvního stupně (1949, za Kantátu o vlasti) * Zasloužilý pracovník v umění Arménské SSR (1956) * Řád rudého praporu práce (1956) * Národní umělec Arménské SSR (1962) * Národní umělec SSSR (1970) * Státní cena Arménské SSR (1970, 1986) * Zlatá medaile A. V. +more Aleksandrova (1976) * Řád říjnové revoluce (1980) * Chačaturjanova cena (1986) * Medaile Movsese Chorenacii (1998) * Řád svatého Mesropa Maštoca (2001) * Řád sv. Saaka a sv. Mesropa (2004) * Komitasova medaile (2008) * Řád cti za vynikající výsledky v oblasti umění a kultury ke 20 výročí samostatnosti Arménské republiky (2011) Pamětní deska v Jerevanu. .

Hlavní díla

Orchestrální skladby

Koncertní předehra (1944) * Taneční suita (1952) * Symfonie c-moll (1957, rev. 1980) * Sinfonietta pro smyčcový orchestr (1966)

Instrumentální koncerty

Klavírní koncert (1941) * Koncert pro trubku a orchestr (1950) * Concertino pro klavír a orchestr (1951) * Koncert pro lesní roh a orchestr (1962) * Téma a variace pro trubku a orchestr (1973) * Concertino pro violoncello a malý orchestr (1976) * Koncert pro hoboj a orchestr (1977) * Koncert pro flétnu a orchestr (1980, rev. 2009) * Koncert pro housle a smyčcový orchestr „Armenia-88“ (1988) * Koncert pro trombón a orchestr (1991) * Koncert pro tubu a orchestr (1992) * Elegie pro trubku a orchestr (2000)

Vokální hudba

Kantáta o vlasti (1948) * Koncert pro soprán a orchestr (1950) * Legenda arménského lidu, kantáta (1960) * Sajat-Nowa, opera (1967) * Óda na Lenina pro sbor a orchestr (1967)

Komorní hudba

Polyfonní sonáta pro klavír(1946) * Smyčcový kvartet (1947) * Koncertní scherzo pro trubku a klavír (1955) * Sonatina pro klavír (1967) * 6 nálad pro klavír (1976) * Sonáta pro violu „Retro“ (1983) * Arménské skici pro žesťový kvintet (1984) * Sonáta-báseň pro housle a klavír (1985) * Aria a scherzo pro trubku a klavír (1987) * Suita pro hoboj, lesní roh a klavír (1998)

Filmová hudba

Призраки покидают вершины (1955) * Сердце поет (1957) * О моюм друге (1959) * Воды поднимаются (1962) * За час до рассвета (TV, 1973) * Наапет (1977)

Literatura

I. R. +more Eoljan: Alexandr Aruťujan. Moskva, Muzyka 1962. * M. Kokžajev: Instrumentální koncerty Alexandra Aruťujana (Инструментальные концерты Александра Арутюняна), disertační práce, Moskva 2007 * A. G. Aruťujan: Vzpomínky (Воспоминания). Jerevan 2000 * V. Edigarjan: Klavírní tvorba Alexandra Aruťujana (Фортепианное творчество Александра Арутюняна). Jerevan, 2011.

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20171026045101/http://www. biografija. ru/biography/arutjunyan-aleksandr-grigorevich. htm]Životopis[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20161225175821/http://megabook. ru/article/%D0%90%D1%80%D1%83%D1%82%D1%8E%D0%BD%D1%8F%D0%BD%20%D0%90%D0%BB%D0%B5%D0%BA%D1%81%D0%B0%D0%BD%D0%B4%D1%80%20%D0%93%D1%80%D0%B8%D0%B3%D0%BE%D1%80%D1%8C%D0%B5%D0%B2%D0%B8%D1%87]Životopis[/url] * [url=https://www. gramophone. co. uk/classical-music-news/obituary-alexander-arutiunian-composer]Životopis[/url].

Kategorie:Arménští hudební skladatelé Kategorie:Arménští hudební pedagogové Kategorie:Arménští dirigenti Kategorie:Arménští klavíristé Kategorie:Skladatelé klasické hudby 20. +more století Kategorie:Narození 23. září Kategorie:Narození 1920 Kategorie:Narození v Jerevanu Kategorie:Úmrtí 28. března Kategorie:Úmrtí 2012 Kategorie:Úmrtí v Jerevanu Kategorie:Pohřbení v Pantheonu Komitas Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti na arménských poštovních známkách.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top