Alexandr Nikolajevič Lodygin

Alexander Nikolajevič Lodygin (18. října 1847, Stěňšino, Tambovská gubernie - 16. března 1923, Brooklyn, New York) byl ruský elektrotechnik, jeden z vynálezců žárovky. Pracoval střídavě v Rusku a USA. Je rovněž autorem vynálezů, které byly realizovány mnoho let po jeho smrti.

Život a dílo

Narodil se 18. října 1847 ve Stěňšinu v Tambovské gubernii, dědičné vesnici zchudlé starobylé šlechty Lodyginů. +more Mezi předky tohoto rodu patřil Andrej Kobyla, společný prapředek s dynastií Romanovců. Původ ho předurčoval ke kariéře ve vojenské službě. Podle tradice svých předků vstoupil do armády, studoval v tambovském a voroněžském kadetním sboru, sloužil jako kadet u 71. Belevského pluku a absolvoval Kadetskou školu pěchoty v Moskvě. Jako student byl v Tambově hodnocen jako „laskavý, citlivý, pilný“. Během studií ho přitahovala technika a fyzika. Ke zděšení příbuzných a přátel ukončil službu v armádě a jako prostý dělník ve zbrojovce v Tule si začal šetřit na civilní studia v Petrohradě. Zde pracoval jako zámečník v hutní továrně knížete Oldenburga, večer chodil na přednášky technologického institutu. V Petrohradě se seznámil se skupinou mladých Narodniků a myšlenky jejich hnutí ho nadchly.  Sympatie s tímto hnutím později ovlivnily jeho osud. upright=1.

Létající stroj

Především byl ale zaujat myšlenkami na létající stroj s elektrickým pohonem. Své návrhy na zařízení, schopné vynést 2 000 liber a bombardovat nepřátelské území, předložil radě Ministerstva obrany a pochopil, že bylo uloženo do šuplíku. +more Odjel proto do Francie nabídnout svůj projekt jako zbraň proti Prusku. Zde získal povolení postavit svůj vynález ve zbrojovce v Le Creusot spolu s dotací 50 000 franků. Nadějný projekt ukončil vstup pruských vojsk do Paříže. Alexandr Lodygin se musel vrátit do vlasti.

Uhlíkové lampy

V Petrohradě pokračoval v práci i studiu a pozornost upřel k vývoji elektrického osvětlení, které potřeboval do kokpitu létajícího stroje. Spolu s bratranci Ditrichsonovými prováděl pokusy s evakuací skleněných nádob pro vytvoření ideálního prostředí pro dlouhodobou činnost světlo produkující části. +more Verze 1872 Verze 1874 Do konce roku 1872 vynálezce po stovkách experimentů s pomocí mechaniků bratranců Ditrichsonových našel způsob, jak vytvořit řídký vzduch v baňce, kde uhelné tyčinky mohly pod proudem svítit déle než hodiny. Výsledkem byl ruský patent  č. 1619 z 11. července 1874 na elektrickou lampu a Lomonosovova cena. Lampu ocenil i přední ruský elektrotechnik Moritz Hermann Jakobi. Světlo zajišťovaly tenké grafitové tyčinky, pod elektrickým proudem pomalu odhořívající v evakuovaném prostoru.  Později získal patentovou ochranu v Rakousko-Uhersku, Španělsku, Portugalsku, Itálii, Belgii, Francii, Velké Británii, Švédsku, Sasku a dokonce i v Indii a Austrálii. Spolu s Vasilijem Ditrichsonem založil společnost „Russian Electric Lighting Association Lodygin and Co. Lodyginovi se podařilo odladit stabilní zapojení velkého počtu světelných zdrojů do elektrického obvodu. Jeho lampy osvětlovaly Oděskou ulici v Petrohradě, sloužily v docích admirality, sloužily i při osvětlení nových křižníků, objednaných v USA.

Žárovky s kovovými vlákny

Lodyginovy lampy získaly Grand prix na Světové elektrotechnické výstavě ve Vídni v roce 1883. V roce 1884 byl Lodygin vyznamenán +more_Stanislava'>Řádem svatého Stanislava III. stupně za lampy, které získaly Grand Prix na vídeňské výstavě. Policejní represe po atentátu na Alexandra II. zamířily pozornost vyšetřovacích orgánů i na Lodyginovy přátele z hnutí Narodniků. Došlo tak k vynucenému odchodu z Ruska. Ruská vláda zahájila jednání se zahraničními společnostmi o dlouhodobém projektu plynového osvětlení v ruských městech. To způsobilo další utvrzení o správnosti volby práce v zahraničí.

V cizině střídavě pracoval v Paříži a USA. Ve Franci vytvořil elektromobil, ve Spojených státech pracoval ve společnosti George Westinghouseho  s legendárním Srbem Nikolou Teslou. +more Zavedl provozy výroby ferroslitin, stál u počátku oboru obloukového svařování a elektrického ohřevu. Průběžně pracoval na vývoji potápěčského obleku, který v podstatě odpovídal soudobému.

V Paříži se oženil s německou novinářkou Almou Schmidtovou, která mu porodila dvě dcery.

Vyvinul mnoho typů žárovek s kovovými vlákny, jako první použil spirálu z wolframového drátu. Na tento typ získal US patent 575 002 Illuminant for Incandescent Lamps. +more Patent prodal společnosti General Electric, která zahájila její výrobu.

V roce 1907 se vrátil do Ruska. Přednášel na Petrohradském polytechnickém institutu a pracoval pro Ministerstvo železnic. +more Po roce 1917 pro nesouhlas s novou vládou opět a naposledy opustil Rusko. Nabídku Komise pro elektrifikaci Ruska odmítl ze zdravotních důvodů. Zemřel v Brooklynu v New Yorku 16. března 1923.

Ocenění

Po Alexandru Nikolajeviči Lodyginovi byl pojmenován kráter na odvrácené straně Měsíce.

V roce 1988 bylo v Tambově otevřeno Muzeum A. I. Lodygina.

Patenty přiznané v USA

347,164 Manufacture of Incandescents, 10. 8. +more1886 * 494,149 Process of Manufacturing Filaments for Incandescent Lamps, 28. 3. 1893 * 498,901 Incandescent Electric Lamp, 6. 6. 1893 * 575 002 Illuminant for Incandescent Lamps 12. 1. 1897 * 575,668 Illuminant for Incandescent Lamps, 19. 1. 1897.

Odkazy

Reference

Související články

Žárovka * Joseph Swan * Heinrich Göbel

Externí odkazy

Kategorie:Ruští vynálezci Kategorie:Narození 18. +more října Kategorie:Narození v roce 1847 Kategorie:Úmrtí 16. března Kategorie:Úmrtí v roce 1923 Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti na sovětských poštovních známkách.