Alexandr Vasilevskij

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Alexandr Michajlovič Vasilevskij ( Novaja Golčicha - 5. prosince 1977, Moskva) byl sovětský voják a vojevůdce, maršál Sovětského svazu. Od května 1942 byl také náčelníkem generálního štábu a podílel se na plánování téměř všech velkých operací Rudé armády.

Úvod

Narodil se 30. září 1895 v Novoj Golčiche v Kiněšmanském újezdě (dnes součást města Vičuga). +more Studoval bohosloví v Kostromě. Během první světové války dosáhl hodnosti kapitána. Za revoluce se přidal k bolševikům a stal se poměrně úspěšným velitelem.

Předválečné období

Po roce 1921 velel 48. tverské střelecké divizi. +more V letech 1934-1936 působil jako náčelník oddílu bojové přípravy v Povolžském vojenském okruhu a byl povýšen na plukovníka. V roce 1937 dokončil Frunzeho akademii Generálního štábu a byl jmenován náčelníkem operativní přípravy v Generálním štábu. Jeho služební postup zpomalovalo to, že neměl žádné sovětské vyznamenání a nebyl členem Komunistické strany SSSR. To „napravil“ v roce 1938, už jako člen Generálního štábu. Zúčastnil se plánování útoku na Finsko, kterého se též účastnil a byl i u podpisu mírové dohody. Od dubna 1940 se podílel na plánování případné války s Německem.

Druhá světová válka

Od 1. srpna 1941 byl již jako generálmajor jmenován zástupcem náčelníka generálního štábu pro operativní činnost. +more V říjnu při postupu Wehrmachtu na Moskvu se podílel na obranných bojích okolo Možajsku a byl povýšen na generálporučíka. Od dubna do května 1942 se účastnil u Severozápadního frontu pokusu o likvidaci Demjanského předmostí. V květnu 1942 vystřídal nemocného maršála Šapošnikova ve funkci náčelníka generálního štábu a byl povýšen na generálplukovníka. Poté, co v červnu 1942 padl generál Vlasov i s 2. armádou u Leningradu do zajetí, plánoval společně s velitelem Volchovského frontu Kirilem Mereckovem vyvedení vojska z obklíčení. V červenci 1942 byl poslán na stalingradskou frontu a společně s G. K. Žukovem se podílel na obklíčení a porážce Němců u Stalingradu. Dne 16. února 1943 byl povýšen na maršála SSSR, což byl neobvyklý skok, protože armádním generálem byl jmenován teprve před 29 dny. (jeho postup vzhůru byl v sovětské armádě nejrychlejším ze všech vojáků, co titul maršála SSSR kdy obdrželi). Poté se podílel na takových operacích jako Kursk, Donbas, Krym-Sevastopol. Dne 29. července 1944 mu byl udělen titul Hrdina Sovětského svazu. Účastnil se též jaltské konference. Od února 1945 velel 3. běloruskému frontu a velel útoku (vyjednávání) na Kaliningradskou pevnost. V srpnu 1945 velel vojskům na Dálném východě v boji proti Japoncům. Za úspěšné vedení operací na Dálném východě mu byl dne 8. září 1945 udělen druhý titul Hrdina Sovětského svazu.

Poválečné období

V letech 1946-1949 působil ve funkci náčelníka Generálního štábu Rudé armády a 1. náměstka ministra obrany SSSR. +more V roce 1949 se stal ministrem obrany SSSR, kde strávil sedm let, poté byl jmenován náměstkem ministra obrany G. K. Žukova a byl roku 1957, společně s Žukovem „penzionován“. Od roku 1959 působil ve Skupině generálních inspektorů ministerstva obrany.

Jeho syn se stal Žukovovým zetěm.

Zemřel 5. prosince 1977 v Moskvě a je pohřben na Rudém náměstí u Kremelské zdi.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top