Alfred August Windischgrätz

Životopis

Rodový erb Windischgrätzů Pocházel ze staré šlechtické rodiny Windischgrätzů usazené od 17. +more století v Čechách. Narodil se v Praze jako jediný syn generála knížete Alfreda II. Windischgrätze a jeho manželky Hedviky, rozené princezny Lobkowiczové (1829-1852). Středoškolská studia absolvoval v Brně, maturoval ale na Skotském gymnáziu ve Vídni. Poté studoval práva na univerzitě v Bonnu, titul doktora práv získal na Univerzitě Karlově v Praze (1877). Mezitím po otci zdědil titul knížete, majetek v několika zemích Rakouska-Uherska a stal se hlavou celého rodu Windischgrätzů. Patřil mezi představitele české konzervativní šlechty, v roce 1879 se stal dědičným členem Panské sněmovny. V zemských volbách v roce 1883 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou, svěřenecké velkostatky. Mandát obhájil v zemských volbách v roce 1889. Rezignace na mandát byla oznámena v prosinci 1893. Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku, která podporovala český státoprávní program. Po smrti Jindřicha Jaroslava Clam-Martinice dokonce krátce předsedal straně konzervativního velkostatku a byl aktivním účastníkem a stoupencem punktačních jednání v roce 1890.

Po pádu Taaffeho vlády byl roku 1893 jmenován předsedou předlitavské vlády, jež se opírala o parlamentní koalici konzervativních aristokratů, Poláků a německých liberálů. Utvoření kabinetu vyvolalo obavy tehdy v českém politickém táboře dominantních mladočechů. +more Windischgrätz jako heslo své vlády vyhlásil otevřenost a pravdu a snažil se místo státoprávních a etnických otázek soustřeďovat na témata hospodářská a finanční. Mladočeši vůči vládě zaujali opoziční stanovisko a roku 1895 prováděli velkou obstrukci Říšské rady při projednávání daňové reformy. Windischgrätz ztroskotal na stejné otázce jako jeho předchůdce, na otázce volební reformy. Jakmile došlo v polovině roku 1895 k vypovězení parlamentní koalice, premiér ihned podal demisi. Od roku 1897 až do konce rakousko-uherské monarchie byl pak předsedou Panské sněmovny. V ní v roce 1903 vystoupil proti ústupkům Maďarům ve vojenské oblasti.

Zámek v Tachově, rodové knížecí sídlo Za první světové války sloužil v rakousko-uherské armádě jako major v záloze. +more . Z titulu funkce předsedy Panské sněmovny byl účastníkem posledních politických aktů před rozpadem rakousko-uherského mocnářství. Dne 30. října 1918 předsedal zasedání říšské rady, na němž byla představena vláda Heinricha Lammasche. Zasedání říšské rady trvalo jen pět minut a Alfred Windischgrätz je ukončil krátce po 17. hodině. Vzhledem k dalšímu politickému vývoji v bývalých zemích Rakouska-Uherska formálně rezignoval na svou funkci 12. listopadu 1918.

Z čestných hodností byl nositelem titulů c. k. +more tajného rady a komořího, do roku 1918 byl také dědičným nejvyšším štolbou ve Štýrsku. Dále byl čestným rytířem Maltézského řádu a Německého řádu. V roce 1884 obdržel prestižní Řád zlatého rouna.

Zemřel 23. listopadu 1927 a byl pohřben v jím dokončené rodové hrobce v Kladrubech. +more Deník Národní politika ho v nekrologu označil za feudála oddaného Habsburkům, ale zároveň za oddaného zastánce česko-německého vyrovnání z roku 1890 a stoupence českého státního práva - ačkoliv cítěním byl Němec a v době nástupu do funkce předsedy vlády prohlásil, že nezná českou otázku.

Majetek

Po otci zdědil několik velkostatků v Čechách, Horních Uhrách (dnešní Slovensko) a Kraňsku (dnešní Slovinsko). Největší podíl představovaly české statky Tachov, Kladruby a Štěkeň, které zaujímaly rozlohu přibližně 20 000 hektarů půdy a díky tomu patřili Windischgrätzové k významným pozemkovým vlastníkům v Českém království. +more V Horních Uhrách patřilo knížeti Alfredovi panství Lieskové s hradem Korlátka v Malých Karpatech s rozsáhlými lesy o rozloze přes 4 800 hektarů půdy. Dalším rodovým majetkem byl velkostatek Rogatec (Rohitsch) v dnešním Slovinsku s 3 500 hektary půdy. Kromě toho spadal do rodového dědictví palác v Praze a ve Vídni. Vídeňský palác v ulici Renngasse 12 (čtvrť Innere Stadt) byl v letech 1894-1895 upravován především s požadavky na reprezentaci knížete Alfreda III. v jeho vysokých politických funkcích. Pro letní pobyty sloužil zámek Tachov a Štěkeň. Zámek v Tachově byl v osmdesátých letech 19. století také upravován. Z podnětu knížete Alfreda byl přestavěn tachovský kostel Nanebevzetí Panny Marie s podílem architekta Josefa Mockera (1904-1908). Z dalšího tachovského kostela sv. Václava byla koncem 19. století přemístěna rodová hrobka Windischgrätzů do kláštera v Kladrubech. Poblíž Tachova byla po roce 1890 zbořena novogotická stavba zámku ve Světcích. Z areálu ve Světcích zůstala dodnes zachována jízdárna.

Po zániku monarchie se trvalým sídlem Alfreda Windischgrätze stal zámek v Tachově, kde byl podle dobových svědectví velmi oblíben. Krátce nato do rodového majetku zasáhla pozemková reforma, která znamenala prakticky úplnou ztrátu velkostatku ve Štěkni včetně zámku. +more Na Slovensku zůstaly rodině po provedení pozemkové reformy jen ekonomicky nevyužitelné pozemky vysoko v horách. Naopak na velkostatcích Tachov a Kladruby v západních Čechách byl průběh pozemkové reformy velmi benevolentní. Na to si upozorňovalo i československé ministerstvo národní obrany, které mělo zájem o přístup do rozsáhlých lesů na hranicích s Německem a v této věci si stěžovalo až v prezidentské kanceláři. Po smrti Alfreda III. byl majetek v Československu rozdělen na několik podílů, stěžejním dědicem se stal kníže Ludvík Alfréd (Aladár) (1882-1968) z uherské větve Windischgrätzů. Další podíly získaly Alfredovy dcery, respektive jejich potomstvo. Samotný tachovský zámek byl rozdělen na tři části. Rozdělení nemovitosti mezi několik dědiců, z nichž ani jeden v Tachově nesídlil (Ludvík Alfréd se usadil v Kladrubech), bylo neudržitelné a zámek v Tachově byl v roce 1936 formou daru převeden do majetku československého státu.

Vdova po Alfredovi III. kněžna Marie Gabriela strávila svá poslední léta v paláci ve Vídni a na zámku v Tachově, kde také roku 1933 zemřela.

Rodina

V červnu 1877 se ve Vídni oženil s princeznou Marií Gabrielou Auerspergovou (1855-1933), dcerou knížete Vicncence Karla z Auerspergu, která byla později c. k. +more palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Manželé měli sedm dětí, z nichž pouze čtyři se dožily dospělosti. Syn Vincenc se roku 1913 zastřelil v Římě, kde působil na rakouském velvyslanectví. Důvodem byl spor s otcem kvůli nesouhlasu se synovým sňatkem.

* 1. dědičný princ Alfréd Ludvík (1879-1880) * 2. +more dědičný princ Vincenc Alfréd Maria (1882-1913), c. k. komoří, diplomat, spáchal sebevraždu * 3. Marie Hedvika Anna Berta Vilemína (1878-1918), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1908 Friedrich hrabě Szapáry de Muraszombat (1869-1935), c. k. tajný rada, komoří, diplomat, rakousko-uherský velvyslanec v Rusku 1913-1914, doživotní člen uherské sněmovny magnátů * 4. Kristina Marie Vilemína (1881-1895) * 5. Agnes (Anežka) Marie Matylda Berta (1884-1969), dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1912 Adolf Maria hrabě z Thun-Hohensteinu (1880-1957), MUDr. , c. k. komoří, nadporučík * 6. Vilemína (1885-1886) * 7. Marie Aglaja Kristina Hedvika (1887-1961), dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1908 Karel hrabě Apponyi de Nagy Appony (1878-1959), c. k. komoří, podplukovník.

Odkazy

Reference

Literatura

H. Stekl a M. +more Wakounig, Windisch-Graetz. Ein Fürstenhaus im 19. und 20. Jahrhundert, 1992 * HORČIČKA, Václav a kolektiv: Cizí páni na české půdě. Pozemková reforma v meziválečném Československu na statcích cizích státních příslušníků; Praha, 2021; 258 s. ISBN 978-80-86781-43-3.

Související články

Vláda Alfreda Windischgrätze

Externí odkazy

[url=https://www. parlament. +moregv. at/WWER/PARL/J1848/Windischgratz_2. shtml]Kníže Alfred III. Windischgrätz na webu rakouského parlamentu[/url] * [url=http://www. elisanet. fi/daglarsson/dokumentit/aut1. htm#WINDISCH-GR%C3%84TZ]Seznam členů Windischgrätzovy vlády[/url] * [url=http://kramerius. nkp. cz/kramerius/PShowPageDoc. do. id=7759959&picp=&it=&s=djvu]Nekrolog v Národní politice[/url] * [url=http://w. genealogy. euweb. cz/windisch/windisch4. html]Rodokmen Windischgrätzů[/url].

Alfred III. August Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Členové Strany konzervativního velkostatku Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Ministerští předsedové Předlitavska Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Členové Sněmovny magnátů Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Členové Řádu německých rytířů Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Osobnosti první světové války Kategorie:Narození 1851 +more_října'>Kategorie:Narození 31. října Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 1927 Kategorie:Úmrtí 23. listopadu Kategorie:Úmrtí v Tachově Kategorie:Pohřbení v klášteře Kladruby Kategorie:Muži.